Bartender

Bartender je velmi příjemný konverzační seriál s působivými epizodami ze života spousty různých lidských povah, které zákazníci velmi stylově zařízeného baru vypráví těžce sympatickému a příjemnému barmanovi. V každém příběhu je i pěkně zahrnuto povídání o nějakém drinku a na konci ještě opravdový recept jak takovéhle pití připravit. Barevně je to seriál velmi uklidňující, což dotváří pohodovou "lounge" atmosféru celého seriálu, který začíná pěkným svižným duetem a končí velmi příjemnou piánovou skladbou. Pro mě (která mám zkušenosti za barem, oblibu v načančaných dobrých drincích a ráda poslouchám životní příběhy) je to jednoznačných *****. (21.01.2010)

Bartender je psychologický epizodický seriál. Hlavními postavami jsou geniální Barman Sasakura Ryo a jeho zákazníci. Ti navštěvují jeho bar Eden Hall a on řeší jejich životní problémy tím, že jim odráží jejich situaci vhodně voleným koktejlem. Naleje sklenku, promluví o onom chlastu a zákazník si uvědomí co a jak a skoro jako mávnutím kouzelného proutku jeho problémy zmizí. Jojo, Sasakura je dokonalý zpovědník a psycholog. To samozřejmě působí děsně nepravděpodobně. Na druhou stranu musím uznat, že přirovnávání životníh etud ke koktejlu je mnohdy nápadité. Dalším problémem je délka jednoho dílu - nacpat do 20 min věrohodný životní příběh, tuny zajímavostí o alkoholu a dát rozhřešení není asi úplně jednoduché. Zde se s tím autoři poprali relativně dobře, ale pořád všechno působí velmi zjednodušeně (kromě těch zajímavostí o špirytusu). Poněkud idealizovaný pohled na řemeslo barmanské působil někdy až trochu legračně, neboť barmani jsou dle Bartendera obětaví, poctiví, laskaví, milující, plni porozumění, upřímní, čistí, moudří, vzdělaní, v podstatě svatí a bez chyb. Poslední výtku směřuji k desátému dílu, který se mě dotkl až osobně. Je o jistém vědci fyzikovi, který díky fyzice stal se otravným všeználkem a ztratil schopnost vnímat prosté krásy. Bohužel je manifestací primitivního názoru, že porozumění věci zabíjí schopnost vnímat krásu. Podle něj vědec nemůže plně vnímat krásu hvězd jen proto, že dokáže napsat rovnice jaderných reakcí v těch hvězdách probíhajících. To je bohužel poměrně rozšířený názor těch, kteří nedokáží vnímat krásu rovnic. Vědec v desátém díle se ovšem zabýval mechanikou kapalin. A dokonce napsal rovnici - Navier-Stokesovu - pro filmová díla malý zázrak, relevantní rovnice a správně napsaná! Shrnutí - Bartender je plný "psychologizování", často naivního, povídání o špyrytusu (takhle se to určitě nepíše, co?), zřejmě velmi poučeného, vcelku zajímavých nápadů při přirovnávání života k chlastu a nakonec, což jistě potěší všechny krom abstinentů, receptů na různé koktejly. Ovšem pro mě je seriál, který nám říká, že chlast je bezva a jak v něm nalézt smysl života, trochu zbytečný. Tohle už totiž dávno vím :) Lepší ***. (18.10.2007)

"Never half-ass two things, whole-ass one thing." Tak pravil Ron Swanson v mnou milovaném Parks and Recreation a já bych si přál, kdyby se tím řídili tvůrci tohoto anime. Místy jsem měl pocit, že sleduji kvalitní epizodické, heart-warming drama, místy jsem měl pocit, že sleduji instruktážní video pro začínající barmany (s na můj vkus občas dost absurdní glorifikací a romantizací alkoholických nápojů). Místy se mezi těmito dvěma světy přeskakovalo v rámci jedné věty. A že těch vět bylo - vždy jsem měl pocit, že jsem byl zavalen slovy a fakty bez možnosti si oddychnout. (17.03.2020)