Horizon: The Hawking Paradox
Obsahy(1)
Anglický fyzik a profesor na univerzitě v Oxfordu Stephen Hawking (1942) je jedním z nejznámějších lidí na Zemi a jednou z mála skutečných "celebrit" mezi vědci. Je předním odborníkem v oblasti fyziky černých děr, kosmologie a kvantové teorie gravitace. Ve svých dvaadvaceti letech onemocněl vzácnou neuromotorickou poruchou; postupně přestal ovládat končetiny a má problémy s řečí. Přesto se stal živoucím ztělesněním génia. Ovlivnil tisíce odborníků a miliony laiků. Jedna z jeho prvních knih - Stručná historie času - se stala bestsellerem. Je srovnánván s Albertem Einsteinem. Přesto někteří fyzikové vyjádřili pochybnosti o některých Hawkingových tezích. Zvláště jeho teorie informačního paradoxu vyvolala jednu z nejlitějších intelektuálních bitev nedávné doby. Dokumentaristé BBC se vydali po stopách tohoto konfliktu a pokusili se divákům přiblížit stav věci v oboru zdánlivě tak abstraktním, jakým je teoretická fyzika. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Docela zajímavý dokument, po jehož shlédnutí se chtě nechtě stavím spíše na stranu Hawkingových vědeckých protivníků. Ne snad, že bych o teoretické fyzice věděl víc než běžný středoškolák, ale celý dokument tak vyznívá. Ať už ma Hawking pravdu nebo ne, jeho význam pro polularizaci vědy je neoddiskutovatelný. ()
Nuže, o Hawkingovi jsem už slyšela. Tady jsem se ale dozvěděla docela srozumitelně přesně to, co by asi člověk měl znát, to nejdůležitější o jeho životě a díle i něco málo o sporech, které kolem jeho myšlenek byly a jsou, a jak to dnes zhruba vypadá. Byl to lehce stravitelný dokument a za to, že si nehrál na dílko pro fajnšmekry, dávám čtyři hvězdičky - to by asi měl být cíl dokumentů, něco málo ozřejmit z problematiky, aniž by se divák hned musel stát odborníkem (na což v případě Hawkinga holt stejně není kapacita :-) ()
Mnoho udalostí a objavov už bolo prezentovaných verejnosti. No len pár si študenstvo tak obľúbilo, že sa dostali do top výhovoriek. Prvým je jednoznačne objav stresu, ako dôvodu prečo som doniesol zlú známku či nesplnil nejakú úlohu. Druhou kultovkou bude zázračná hawkingova rovnica S=c^3A/4hG. Tá hovorí, že síce som sa učil, no čierna diera vytvorená v mojej hlave poslala všetky informácie do paralelného vesmíru. Upozorňujem, že s fetom to nemá nič spoločné. Preto som za premenovanie teórie informačného paradoxu čiernych dier na teóriu skúškového okna. Celý dokument vznikol na základe jednej veci. Plne elektromotorizovaný Pišta Hawking na tejto rovnici vybudoval svoju kariéru, stala sa z neho televízna celebrita až raz vystúpil na konferencii a povedal: "30 rokov som obhajoval blbosť, lebo to funguje takto, ale som rád, že sa mýlil aj ten nýmand, ktorý od začiatku tvrdil že sa mýlim." Pre toho koho baví teoretizovanie či veci o ktorých bežný človek ani neškrtne môže byť snímok zaujímavý. Možno sa niekomu podarí spracovať ponúknutú informáciu, komu nie aspoň bude mať počas celej projekcie na tvári hawkingovský úsmev tupca s výrazom: H?. ()
Volejte 911, máme tu film, který patří do festovní svěrací kazajky. Tahle pop fyzika, co tu tvůrci nabízejí, totiž nestojí ani za fajfku tabáku. Naprostá banalizace a bagatelizace oboru. Chápal bych to ještě tak u filmu, kde je běžným zvykem zúžit práci vědce na jeho soukromý pikantérie, ale v dokumentu? Ve skutečnosti se tu před námi odehrává klasický boj o ratingy a sledovanost, kterým je cyklus Horizon britské stanice BBC poznamenám od samého počátku vzniku. Vždycky tak nějak lavíroval mezi vzděláváním a zábavou. Kupříkladu v roce 1982, když vznikl konkurenční kanál Channel 4, zvolila BBC kvůli sledovanosti neúprosnou cestu zábavy a dramat vědátorů na místo dramat vědy, což je i případ tohohle dílu, který je jen nepřetržitým sledem banalit, frází a klišé. Zdá se, jako by tvůrci měli v hlavě jakýsi filtr, propouštějící jen banality a drby. Doporučuji přečíst si radši nějakou z úžasných knih od Barrowa, Teorii všeho nebo Knihu o nekonečnu, což jsou popularizace, při nichž čtenáři nevyměkne mozek, poněvadž se čtenářem jednají jako s rovnocenným partnerem, a ne jako s blbem. ____ Když už jsme načali toho Barrowa, stojí za to zmínit nesmírně zajímavý způsob, jakým se v posledních letech prohazují kompetence vědy a filozofie. Jinými slovy filozofové dnes dělají vědu a vědci filozofují. Kdokoliv se dnes chce dozvědět něco u fungování světa a poodhalit něco z nejzákladnějších otázek, nesáhne po Hegelovi nebo Heideggerovi, ale po pracích teoretických fyziků a matematiků jako Barrow, kteří toho o fungování světa a vesmíru vědí daleko více. Co jiného vyznačuje nedávný vzestup kvantové fyziky a kosmologie, ne-li mocná a agresivní rehabilitace nejzákladnějších metafyzických otázek (například jaký je počátek a možný konec univerza)? Naopak filozofové jsou nuceni k tvrdé vědě, kupříkladu mocně pučící větev post-analytické filozofie velí nutnost osvojit si dosti složité zákony logiky, zatímco ve film studies díky „nové filmové historii“ není už leaderem mechem obrstlý cinefil ze starý školy, který má načteno a nakoukáno a žije pořád v šedesátkách v objetí Bergmana a Antonioniho, ale spíš mladí badatelé, kteří mají vystudovanou ekonomii, právo či mezinárodní vztahy. Stejně tak se ovšem prohazuje role Západu a Východu. Staré známé klišé tvrdí, že na západě klade společnost důraz hlavně na vývoj vědy a rozvoj technologie, zatímco na východě se klade důraz na náboženství a filozofii. Odsud pocházejí všechny ty rozšířený teze o východním new ageiánství, velké ruské duši, zen-buddhismu apod. Ale není tomu dnes spíš obráceně? Utilitární Čína, kde se kvůli rozsáhlé devastaci přírody roztikala ekologická bomba, tvrdě a pragmaticky vyjednávající Rusové s Evropou a o Evropě s USA, nebo naprostá převaha technických profesí mezi elitami v Indii, o níž pojednal trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny Friedman v knize Svět je plochý, naznačují, že Východ už dávno není nějakým zastaralým kolbištěm holismu a iracionálních vášní. To spíš Západ upadá do podivné avatarománie, esoteriky a ryze humanistických soft disciplín (protože nic už nevyrábí, ale jen veksluje), jako je personalistika, telemarketing nebo teorie řízení. Není toho od-vědečtěný Horizon exemplárním důkazem? () (méně) (více)
Film nás pútavou formou detektívky snaží odhaliť pravdu o Hawkingovi a jeho prevratnej myšlienke o forme fungovania čiernych dier vyjadrenej relatívne jednoduchou rovnicou, z ktorej vyplýva INFORMAČNÝ PORADOX. Proti tejto jeho teórií, že čierna diera všetko pohltí a jej zánikom zaniknú aj všetky informácie o pohltených predmetoch bola síce prevratná, ale vedeckou obcou pomerne neakceptovaná. Začína sa bitka mozgov o dokázanie svojej pravdy. Veľmi zaujímavý a pútavý dokument nám aj napriek pre bežného človeka nezrozumiteľnej téme podáva drámu, inteligencii, humor a tragédiu v rozmedzí necelej hodiny. Ja som sa výborne pobavil a to ma čierne diery, štruktúra a fungovanie vesmíru naozaj nezaujíma a nie som ani fanúšikom S. Hawkinga hoci hral v Simpsonovcoch. ()
Zajímavosti (1)
- Na konci dokumentu je zmíněno, že Hawking má stále větší problémy ovládat rukou svůj hlasový syntetizátor. Od roku 2006 má na brýlých připevněn snímač mimických svalů, díky kterému může svůj syntetizátor snadněji ovládat. (skrblik007)
Reklama