poster

Hawkingův paradox (TV film)

  • Velká Británie

    Horizon: The Hawking Paradox

Dokumentární

Velká Británie, 2005, 49 min

Střih:

Adam Finch
(další profese)
  • tragos
    ***

    Docela zajímavý dokument, po jehož shlédnutí se chtě nechtě stavím spíše na stranu Hawkingových vědeckých protivníků. Ne snad, že bych o teoretické fyzice věděl víc než běžný středoškolák, ale celý dokument tak vyznívá. Ať už ma Hawking pravdu nebo ne, jeho význam pro polularizaci vědy je neoddiskutovatelný.(27.10.2007)

  • Forsetino
    ***

    Velmi povrchně popsaná jedna z největších teorií 20. století. Dokument však ale neměl být přednáškou o dané problematice, protože to se opravdu nedá vysvětlit za 50 minut v TV. Byl to pohled do zákulisí vědy, kde i přes jednoznačné názorové rozpory panuje respekt vůči oponentům (škoda, že to není i v politice). Pohled na jednu a tu samou rovnici a snaha naznačit singularitu bez její zmínky byla podaná velmi špatně, tj. grafický doprovod byl velmi chudý. Přesto se snaha přiblížit tyto partie fyziky cení. Životní osud profesora Hawkinga není nic pěkného a pro svět je velká škoda, že je takto indisponován. Klobouk dolů, i přesto, že informační paradox nebyl doposud uspokojivě vyřešen a pravděpodobně to tak ještě nějakou dobu zůstane. Viděl jsem lepší dokumenty týkající se významných fyziků a jejich prací.(20.7.2011)

  • sona123
    ****

    Nuže, o Hawkingovi jsem už slyšela. Tady jsem se ale dozvěděla docela srozumitelně přesně to, co by asi člověk měl znát, to nejdůležitější o jeho životě a díle i něco málo o sporech, které kolem jeho myšlenek byly a jsou, a jak to dnes zhruba vypadá. Byl to lehce stravitelný dokument a za to, že si nehrál na dílko pro fajnšmekry, dávám čtyři hvězdičky - to by asi měl být cíl dokumentů, něco málo ozřejmit z problematiky, aniž by se divák hned musel stát odborníkem (na což v případě Hawkinga holt stejně není kapacita :-)(21.9.2009)

  • Shadwell
    ***

    Volejte 911, máme tu film, který patří do festovní svěrací kazajky. Tahle pop fyzika, co tu tvůrci nabízejí, totiž nestojí ani za fajfku tabáku. Naprostá banalizace a bagatelizace oboru. Chápal bych to ještě tak u filmu, kde je běžným zvykem zúžit práci vědce na jeho soukromý pikantérie, ale v dokumentu? Ve skutečnosti se tu před námi odehrává klasický boj o ratingy a sledovanost, kterým je cyklus Horizon britské stanice BBC poznamenám od samého počátku vzniku. Vždycky tak nějak lavíroval mezi vzděláváním a zábavou. Kupříkladu v roce 1982, když vznikl konkurenční kanál Channel 4, zvolila BBC kvůli sledovanosti neúprosnou cestu zábavy a dramat vědátorů na místo dramat vědy, což je i případ tohohle dílu, který je jen nepřetržitým sledem banalit, frází a klišé. Zdá se, jako by tvůrci měli v hlavě jakýsi filtr, propouštějící jen banality a drby. Doporučuji přečíst si radši nějakou z úžasných knih od Barrowa, Teorii všeho nebo Knihu o nekonečnu, což jsou popularizace, při nichž čtenáři nevyměkne mozek, poněvadž se čtenářem jednají jako s rovnocenným partnerem, a ne jako s blbem. ____ Když už jsme načali toho Barrowa, stojí za to zmínit nesmírně zajímavý způsob, jakým se v posledních letech prohazují kompetence vědy a filozofie. Jinými slovy filozofové dnes dělají vědu a vědci filozofují. Kdokoliv se dnes chce dozvědět něco u fungování světa a poodhalit něco z nejzákladnějších otázek, nesáhne po Hegelovi nebo Heideggerovi, ale po pracích teoretických fyziků a matematiků jako Barrow, kteří toho o fungování světa a vesmíru vědí daleko více. Co jiného vyznačuje nedávný vzestup kvantové fyziky a kosmologie, ne-li mocná a agresivní rehabilitace nejzákladnějších metafyzických otázek (například jaký je počátek a možný konec univerza)? Naopak filozofové jsou nuceni k tvrdé vědě, kupříkladu mocně pučící větev post-analytické filozofie velí nutnost osvojit si dosti složité zákony logiky, zatímco ve film studies díky „nové filmové historii“ není už leaderem mechem obrstlý cinefil ze starý školy, který má načteno a nakoukáno a žije pořád v šedesátkách v objetí Bergmana a Antonioniho, ale spíš mladí badatelé, kteří mají vystudovanou ekonomii, právo či mezinárodní vztahy. Stejně tak se ovšem prohazuje role Západu a Východu. Staré známé klišé tvrdí, že na západě klade společnost důraz hlavně na vývoj vědy a rozvoj technologie, zatímco na východě se klade důraz na náboženství a filozofii. Odsud pocházejí všechny ty rozšířený teze o východním new ageiánství, velké ruské duši, zen-buddhismu apod. Ale není tomu dnes spíš obráceně? Utilitární Čína, kde se kvůli rozsáhlé devastaci přírody roztikala ekologická bomba, tvrdě a pragmaticky vyjednávající Rusové s Evropou a o Evropě s USA, nebo naprostá převaha technických profesí mezi elitami v Indii, o níž pojednal trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny Friedman v knize Svět je plochý, naznačují, že Východ už dávno není nějakým zastaralým kolbištěm holismu a iracionálních vášní. To spíš Západ upadá do podivné avatarománie, esoteriky a ryze humanistických soft disciplín (protože nic už nevyrábí, ale jen veksluje), jako je personalistika, telemarketing nebo teorie řízení. Není toho od-vědečtěný Horizon exemplárním důkazem?(9.7.2011)

  • Ještěřák
    ***

    Málo in-depth. Uvidíte Hawkinga jíst (nebo v jeho případě spíše jen unyle přijímat potravu), ale neuvidíte žádný velký nástin jeho myšlenkových pochodů, nýbrž pouze banality a v kontextu s pravidelně se opakujícím "Hawking je, vážený a milý diváku, ňákej génius" mottem směšně zjednodušené hypotézy. Jinými slovy, být Hawkingův duševní potenciál omantinelován tímto filmečkem, s podobnými věcmi bych tipem vyrukoval do světa třeba z gauče svého obýváku, ale tak tomu samozřejmě nebude. Zajímavé, ale nic víc; tak či onak - lepší než třeba dokument o páření říčních vyder.(5.9.2009)

  • - Na konci dokumentu je zmíněno, že Hawking má stále větší problémy ovládat rukou svůj hlasový syntetizátor. Od roku 2006 má na brýlých připevněn snímač mimických svalů, díky kterému může svůj syntetizátor snadněji ovládat. (skrblik007)