V americkém dramatu o lásce, zradě a odpuštění od scenáristy a debutujícího režiséra Guillerma Arriagy (Amores Perros, Babel) se prolínají osudy několika postav. Dramatický příběh lásky, zrady a vykoupení je režijním debutem scenáristy Guillerma Arriagy (autora scénářů k filmům Amores Perros či Babel) a prolíná se v něm minulost a přítomnost několika postav oddělených v čase i prostoru. Mariana (
Jennifer Lawrence) je šestnáctiletá dívka z mexického pohraničního města, jež se snaží dát dohromady své rodiče, Sylvia (
Charlize Theron) je manažerka z Portlandu, jež utrácí život prázdným sexem bez lásky a musí projít citovou odyseou, aby vykoupila svůj dávný hřích. Dvojice Gina a Nick (
Kim Basinger a
Joaquim de Almeida) se zase musí vyrovnat se svou tajnou láskou, protože ona je vdaná, on je ženatý a oba mají děti a Maria (
Tessa Ia) se snaží pomoci svým rodičům, aby našli odpuštění.
(HBO Europe)
Snorlax
Arriaga je skvělý scenárista, tím to nebude. Takže evidentně není příliš dobrý režisér. To by mohlo vysvětlit, proč jsem se příliš nebavila, tedy přesněji řečeno, proč jsem se docela nudila. Za největší nešvar považuji totální splývání postav, ve filmu vystupovaly vlastně pouhé čtyři typy: fádní muž mladší, fádní muž starší, fádní žena mladší a fádní žena starší. Po první půl hodině jsem z té jednotné vizáže měla takový zmatek, že jsem začala toužit po nějakém mentálním osvěžení v podobě maďarsky dabovaných reklam.(15.2.2013)
Malarkey
Hans Zimmer už zvládl složit lepší hudbu a Charlize Theron s Kim Basinger zahráli daleko, ale daleko lepší postavy než to, co jsem mohl vidět tady. Kromě toho samotný režisér si připravil směsici příběhů, které měli splynout v jeden tak, jako se povedlo například ve filmu Babel. Všechno, co tenhle film obsahoval už jsem v jiném podání viděl a vyznělo to daleko líp. Nápad by špatný nebyl, ale tak nějak to všem, co se ve filmu objevili, nesedlo.(27.7.2011)
genetique
Po trilógii, ktorú spolu splodila dvojka Iñárritu-Arriaga sa páni rozdelili a každý si ide svojou cestou. Očakávania ďalších filmov od oboch tvorcov sú teda na mieste. Ako prvý uzrel svetlo film, ktorý pokračuje v už tradičnej zápletke s časovo zapletenými líniami, v ktorých postavy spája určitá udalosť. Arriaga si vie vždy vybrať ten správny moment načasovania, kedy diváka totálne uzemní pointou a hlavným zvratom. Tentokrát to nebolo inak, akurát to bolo možno trošku viac predvídateľné. Možno aj preto, lebo dej príbehu je trošku jednoduchší ako predchádzajúce jeho scenáristické kreácie. Takže buď mu už dochádzajú nápady, alebo sa len bál, že zvládnuť čosi podobné aj z postu režiséra by presahovalo jeho možnosti. Každopádne režijne takisto nesklamal, aj napriek pomalému tempu má príbeh skvelú gradáciu, podporenú veľmi dobrým výberom hudby a samozrejme hercov. 80%.(3.12.2009)
viperblade
Při sledování tohoto filmu jsem si nejednou pomyslel, že režisér se pravděpodobně více než je zdrávo koukal na filmy toho, jehož jméno neumím napsat. Byl jsem docela rád, když jsem po zhlédnutí zjistil, že on ty příběhy napsal, takže se o nějakém vykrádání nemůže ani mluvit. No, i když… Tady musím použít stejný argument, který jsem napsal u filmu Transcendence (film, který se tvářil, že jej natočil Nolan ale ve skutečnosti to byl jeho dvorní kameraman) - je fajn, když různí lidé zkoušejí různé věci (scenárista režii, například) ale ne vždy to vyjde. Což je omluvitelné, přeci jen, z chyb se člověk učí. Pokud ale film až nápadně připomíná něčí styl, ale ve skutečnosti nemá takovou hloubku anebo tomu chybí "to" něco, je to takové zvláštní. Člověk by neměl jen vsázet na to, že ty filmy napsal/natočil, takže se nemusí ani moc snažit hledat si vlastní styl. Takhle mi bohužel tenhle film přišel - utahaný, místy nudný snímek, který měl jediné štěstí, že má skvělý casting a který by mohl být skvělým filmem, jen kdyby ses jej chopil někdo, kdo umí ty filmy natáčet, ne jen psát. Ten rozdíl je poznat, stejně jako když si dáte sojové maso x normální maso. Proč bych se ve světě, kde je maso dostupné, měl spokojit jen s jeho náhražkou? 60 %.(25.11.2014)
castor
Promarněná šance.. Žádná z postav si diváka vyloženě nezíská, což se dříve u filmů scénáristy Guillerma Arriagy nestávalo. Opět se nám prolínají osudy několika postav, jenže tentokrát to není taková jízda. Mnohdy se jede na neutrál, chybí náboj a jakékoliv překvapení, zvrat, které by byly omluvou pro tak pomalu plynoucí film. Potěší několik málo momentů, herci odvádějící standard a Jennifer Lawrence přinášející velmi slušné emoce a potvrzující oscarovou nominaci za Winter's Bone. Pointa je odtajněna poměrně brzy a to, co jsem vytýkal na začátku, tedy absenci zvratu, pokračuje dál. Jen s onou odhalenou pointou. Což asi není to pravé ořechové. Navíc usmíření Sylvie, která se utápí v sexu bez lásky, s vlastní dcerou je poměrně zkratkovité, odosobněné. A to přitom mělo být asi tím, co mělo diváka dostat do kolen. Podobným příběhům by mělo na čas asi odzvonit, protože s nimi v posledních letech vyrukoval kdekdo. Ostuda to není, ale mírný nadprůměr taky díru do světa neudělá. Víc bych příště zamakal na příběhu..(20.3.2011)