Boží duha

Je určitě sympatické, že se Svoboda nebojí velkých témat. V roce 2007 se o poválečných událostech týkajících se sudetských Němců teprve začínalo mluvit, takže vlastně odvážný příspěvek do diskuze. Přesto pan režisér dost tlačí na pilu co se týče dramatu, teatrálně zobrazuje násilí, na můj vkus až zbytečně. V jádru ale hodnotím jako přínos. 60% (05.07.2020)

Možná se pan Svoboda někde o něco hodně moc praštil a začal si myslet, že je pan Vláčil a točí film o Adelheid z pohraničí, jenže ani těžký otřes mozku neomlouvá to, že si k tomu vybral Heidi ze statku, jejíž fyzické přednosti žádným maskovacím potenciálem nedisponují už z toho prostého důvodu, že je všichni dávno znají zpaměti. (21.07.2009)

Povedený film s výbornou Markétou Hrubešovou i Milanem Kňažkem, kterému jsem, pravda, ze začátku, jeho hraní trochu nevěřila. Hlavně konec mě ale dosral, je dobré si na něj počkat... O kvalitě filmu jistě vypovídá i mezinárodní cena Circomu za nejlepší drama a zároveň nejvyšší cena Grand Prix Regional, kterou dostal režisér na mezinárodní konferenci v Holandsku. Za zmínku stojí i to, že přestože film zaujal mezinárodní osazenstvo, u nás dostal od Rady pro televizní a rozhlasové vysílání pokutu 50 tisíc korun za erotické scény, kterých je však ve filmu docela poskrovnu... (10.06.2009)

Ach jo! K dobrému filmu nestačí jen silný příběh a výborný Kňažko obsazený do role hlavního hrdiny. Hrubešová se stále hrát nenaučila a opět předvádí výkon herečky amatérského divadla.Jedno se jí ,ale musí nechat ,stále si drží svou lajnu.Nepřekvapila a své vnadné odhalené tělo nám opět předvedla v plné kráse. Flaschbacky a zase flaschbacky........... Ovšem vrcholem trapnosti bylo použití rádoby symbolů ,za všechny ten nejvíce do očí bijící - "Adam a Eva u stromu poznání". (05.05.2008)

Knižní předloha staví na dialogu, vyprávění a popisu atmosféry, pro něž scenárista Svoboda, jakkoliv je to vynikající tvůrce, nedokázal najít adekvátní filmovou podobu. Herci se snaží, kameraman Ivo Popek místy doslova čaruje, pořád je z filmu ale cítit literární půdorys vyprávění, který je na obrazovce zbaven jakéhokoliv přesahu. (Jaroslav Sedláček, Ci 05/2008) (16.01.2021)