Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První celovečerní film režiséra Marwána Hameda je mozaikou osudů obyvatel jednoho z činžovních domů v centru Káhiry, natočenou na motivy bestselleru spisovatele Ala'i al-Aswáního. Soustředěním na několik postav, reprezentujících různé společenské vrstvy, představují Příběhy z domu Yacoubian plastický obraz egyptské společnosti počátkem 90. let 20. století. Hamed se nebojí otevřeně poukázat na problematická či tabuizovaná témata, jakými v Egyptě jsou homosexualita, islámský radikalismus, korupce státních představitelů, policejní brutalita či práva žen. Film tak po premiéře vyvolal nejen vlnu kontroverzních ohlasů, ale i parlamentní debatu žádající jeho cenzurování. (inutihar)

(více)

Recenze (7)

Niktorius 

všechny recenze uživatele

"Víš, proč jsem tehdy nezůstal v Paříži? Nebyl to osud, jak jsem ti tvrdil dřív. Bylo to proto, že tehdy byla ještě Káhira mnohem lepší než Paříž. Ale teď? Teď tu všichni žijeme ve sračkách." ______________ Inu, těžko se to hodnotí člověku, který je s egyptskými poměry seznámem jen velmi povrchně přes pár článku na netu. Na knižní předlohu jsem slyšel samou chválu - prý jde o stylisticky brilantní, kousavě trefný a nadmíru depresivní pohled na egyptskou společnost na sklonku dvacátého století.______________ Film je ovšem depresivní hlavně kvůli ušmudlanému prostředí, plejádě velmi nepohledných mužů a archaickým módním kreacím (ty účesy a oděvy a la sedmdesátá léta tedy ostře kontrastují nejen s egyptskými metrosexuálními hudebními klipy, ale i s pohlednicemi z dovolených). S tolika postavami a jejich divokými osudy (emancipovaná žena -> oběť sexuálního harašení -> opora stárnoucího duševního zkrachovalce -> obět závisti; chudý mladík -> obět sociální diskriminace -> islamistický aktivista -> oběť policejní brutality -> terorista -> samozvaný mstitel) by to chtělo pevnější uchopení vpyrávění a nějakou jednotící linii, nikoli věnovat postavám pozornost stylem, který se podezřele blížil náhodnému výběru. ______________ Nějaký režisérský talent prosvítá v akčnějších scénách (nástup policistů při demonstraci, kamerové jízdy pro střechách, přestřelka), naprosta většina filmu ale sestává ze standartně a tak nějak šedivě natočených dialogů. Často to vypadá, že hrdinové filmu jsou jedinými živoucími postavami v Káhiře, že mimo záběr kamery už je jen pusto a prázdno, což je velmi nepříjemné (ale uvažuji o tom, že jde o záměr). ______________ Perličkou je postava homosexuála, kdy je divákovi IMHO sugerováno, že homosexualita je úchylka, za níž nejspíš stojí nějaké trauma z dětství. ______________ Bez znalosti kontextu (v Egyptě jsem nebyl, mnoho jsem o něm nečetl a z jeho produkce dosud viděl jen dva filmy) tedy za čisté tři hvězdy. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Překvápko z Egypta, rozmáchlý propletenec osudů několik obyvatel domu se zajímavou historií ne nepodobný Inarritovým konstrukcím, ovšem nesnažící se o syrovou realističnost. Naopak se jedná o klasické melodrama, za jehož osudové zápletky by se nemusela stydět lecjaká telenovela. Přestože nejde o autentický obraz současného Egypta, přesto se zde objevují témata, která v současnosti hýbou celou zemí a mnoho lze vyčíst i mezi řádky. Pozoruhodná je i profesionální zručnost s okázalou kamerou, dynamickými akčními scénami i zajímavým využitím hudby, jíž dominuje čarovná Edith Piaf, nahrazující na ději nezávislé hudební vložky vlastní egyptskému filmu. Pro ty, co se chtějí s touto exotickou a přesto významnou kinematografií seznámit, tento snímek poučený zahraničními vzory a otevřený nedomácímu divákovi je skvělou volbou. ()

inutihar 

všechny recenze uživatele

Nejdražší egyptský film posledních dvaceti let a rozhodně jeden z nejlepších. Doporučuji všem, které zajímá odvrácená (či spíše opravdová) tvář Egypta, kterou běžný turista z přímořského resortu rozhodně nepozná. V porovnání s literární předlohou jsou sice některé motivy silně zjednodušeny a upraveny (zejm. postava homosexuálního novináře je filmem deformována až na jakousi karikaturu) a trošku se vytrácí soudržnost jednotlivých prolínajících se osudů, je však otázkou, co vše byl režisérův ústupek cenzuře, aby film vůbec prošel do kin. ()

Sakulnikov 

všechny recenze uživatele

Krásný film, který velmi dobře ukazuje egyptskou společnost a její proměnu od červencové revoluce. Jednotlivé postavy jsou do jisté míry umělé a archetypální, ale zároveň představují průřez egyptskou společností a značně osvětlují konfliktní situaci počátku nového tisíciletí. Vyzdvihl bych hlavně roli Zakího beje hraného Adelem Imamem, který je nádherným zástupcem nové efendíje, která je však již dávno na ústupu. Mohu doporučit všem se zájmem o moderní Egypt. poznámka na závěr: vadí mi jak je zde vedený název filmu - správnější přepis (tím myslím, že nejde o přepis odborný nebo transliteraci), tedy český popularizující přepis, by byl Imárat Ja'qúbiján + chybí mi zmínka o autorovi předlohy Alím al-Aswáním ()

Jizi 

všechny recenze uživatele

Nejdražší egyptský film všech dob. (Na začátek bych jen (možná trochu hnidopišsky) doplnila korektnější přepis názvu filmu - Imárat Ja'qúbiján, případně zjednodušený Imárat Jakúbiján a určitě by nebylo od věci přidat český název: Jakubijánův dům. K přepisu jména autora knižní předlohy bych navrhovala spíše "spisovatele 'Alá'a al-Aswáního".) Přes místy úmornou délku jeden z nejvýraznějších a nejstravitelnějších egyptských snímkl posledních let. Otevřená kritika současné egyptské společnosti a všech jejích neduhů: úplatkářství, nepotismu, neprostupnosti společenských vrstev, sexuálního obtěžování a frustrace a narůstajícího vlivu radikálních fundamentalistů vinou sociálních poměrů. Film, jak už to tak obvykle chodí, nedosahuje kvalit knižní předlohy, zároveň však oceňuji snahu převést na plátno i scény, které by člověk v arabském filmu nečekal - mám na mysli hlavně scénu znásilnění ve vězení. Pokud jde o postavu homosexuálního novináře Hátima - před natáčením se rozpoutala veliká debata o tom, kdo by jej měl ztvárnit. Známý herec Farūq al-Fišāwī roli odmítl, čímž si vysloužil kritiku největší hvězdy filmu 'Ādila Imāma (který se zhostil role Zakīho Beka), který na tiskové konferenci prohlásil, že „nechápe, proč tu roli odmítl, lidé ho přeci nebudou na ulici pronásledovat za to, že ztvárnil takového člověka“ (více viz http://www.ankawa.com/cgi-bin/ikonboard/topic.cgi?forum=70&topic=91). Hátim ve filmu vyznívá výrazně negativněji, než v knize, ale jak psal Inutihar - je otázkou, na kolik to byl autorský záměr a na kolik zasáhla cenzura. ()

Reklama

Reklama