Režie:
Lloyd BaconKamera:
George BarnesHrají:
James Cagney, Joan Blondell, Ruby Keeler, Dick Powell, Frank McHugh, Guy Kibbee, Ruth Donnelly, Hugh Herbert, Claire Dodd, Gordon Westcott, Arthur Hohl (více)Obsahy(1)
Doba, kdy lidé každý večer houfně chodili na divadelní muzikály, pomalu končí. Nastupuje éra filmu. Producent muzikálových komedií Chester Kent (James Cagney) se musí přizpůsobit. Se svým studiem začíná tvořit prology k filmům. Zpočátku se jim daří, ovšem v oboru panuje velká konkurence a studio se dostává do existenčních problémů. Chesterovi geniální nápady totiž někdo vyzrazuje konkurenci, která je díky tomu vždy o krok napřed. Poslední šancí zůstává velký kontrakt, pro jehož získání musí studio perfektně nacvičit tři vystoupení během tří dnů. Začíná souboj s šibeničním termínem a také se zrádcem ve vlastních řadách... (worm14)
(více)Recenze (19)
NFR 1992 ()
Když neměl po ruce tommy gun, používal James Cagney ke kulometné palbě svá ústa. Jako producent s výbušnou povahou a úsměvem neviňátka během první hodiny pálí do všech stran. Nepřetržitě. Neboť je jeho bojištěm film natočený před zavedením Produkčního kódu a jeho partnerkou nijak ostýchavá Joan Blondell (viz její dobové propagační fotky), (dvoj)smyslných narážek je ve screwballově střižených scénách jako bakterií na Petriho misce. Sice zaškatulkovaná mezi muzikály a divadelními muzikály nepřehlédnutelně inspirovaná – včetně přechodů mezi scénami, připomínajícími roztáhnutí pomyslné opony, včetně Cagneyho kádrujícího své ovečky jako kdyby mluvil k publiku –, skutečné představení Footlight Parade nabídne během posledních čtyřiceti minut. Přesně ve chvíli, kdy se čekání na přerod pracovního vztahu ve vztah osobní příběhově vyčerpá. (Ono se ale stejně vše odehrává v takovém kvapu, že nad tím není čas přemýšlet.) Pokud by někdo čekal právě na velkolepá muzikálová čísla, z berkeleyovského hemžení nohou nemůže být zklamán. Slova písní nejsou ani zdaleka tak důležitá jako choreografie, beroucí zasloužené superlativy z našich oněmělých úst i během barové rvačky. Ač se láme ve dva filmy, z nichž ten druhý tvoří tři oddělená čísla, baví tahle all-talkie komedie z branže nepřetržitě, a navrch přihazuje v době svého vzniku hodnotné, třebaže nepravdivé konstatování: zvukové filmy vaše podnikání neohrozí. 75% ()
║Rozpočet $703,000║ ()
Zapomenutá pecka! Cagneyho broadwayský producent hodinku jede ve stylu Raz, dva, tři a komanduje všechny zpěváky a tanečnice okolo, aby na konci publiku dopravil trojici neuvěřitelně krásných a do puntíku promakaných muzikálových čísel, která nezůstanou bez jeho pěvecké a stepařské účasti (Cagney umí!). Jak do toho scenárista ještě přimíchal dvě milostné linie, pár podvodů a nepřetržitě sýčkujícího tanečního instruktora je mi vážně záhadou, ale je na to radost pohledět :) ()
Pět za Jamese Cagneyho opravdu nedám, ale ty nohy!!! ()
Z trojice backstage muzikálov, ktoré som videl, ma dej Footlight parade bavil najmenej, zato záverečné polhodinové vystúpenie je z nich najlepšie. Po pravde je to dokonalosť, hodná génia Busbya Barkleyho (ako to vyskloňovať?). Počas príprav to vrie, James Cagney je ten správny producent, ktorý je neustále v akcii a neviem si predstaviť, že niekedy spí. Navyše pôsobí celkom sympaticky, čo je vzhľadom na jeho výraz prekvapenie. Táto väčšinová časť filmu je skôr priemerná a poznáme ju z mnohých ďalších filmov, sústrediť sa treba na dokonalé aranžmá predovšetkým synchronizovaných plavkýň. Pokiaľ máte pre choreografiu tanečných čísiel zmysel, budete v siedmom nebi. Už to na malej ploche chválim tretí krát, takže radšej končím. ()
U žádného jiného muzikálu jsem v životě neviděl tak dokonale promakanou choreografii jako při druhém prologu "By a Waterfall". To je prostě něco... neuvěřitelného, krásného, z jiného světa. Nedokážu si to vysvětlit, ale z té nádhery se mi do očí nahrnuly slzy a deset minut jsem jen nevěřícně zíral na obrazovku s pusou otevřenou dokořán. Jen škoda první hodinky, která nás "jen" připravuje na ono velké finále plné skvělých hudebních čísel. 4,5* ()
Se zvukem přišel muzikál. Byl teprve v prvopočátcích. ()
Ďalšia 30dková muzikálová šupa, pri ktorej pre mňa ale niesu práve hudobné čísla lákadlom. Je to scenár a guľometné dialógy medzi všetkými zúčastnenými, v určitých momentoch je to proste nestíhačka. Opäť pôsobivé a svižné remeslo. ()
Nesedlo mi to tolik jako třeba včera Gay Divorcee s Astairem. Hudební čísla sice mají skvělou choreografii, ale vůbec mě nebavily. ()
Snímek "42. ulice" mě celkem zaujal, ale proti "Footlight Parade" je to vlastně takové demo. Jako kdyby se jednalo o přípravu na tenhle delší a nakonec i zajímavější kousek. Stejný režisér, jen více zpívajících scén, pokračuje se ve skvělém vizuálu a výborném hlasovém herectví, jenže do toho je přidán ještě lepší humor, lepší příběh a také samozřejmě výborná hudba. Tohle je opravdu skvělý začátek pro zlatý věk muzikálu. ()
By The Waterfall je zřejmě nejpromakanější a nejvelkolepější muzikálové číslo v historii kinematografie. Jinak doporučuji kvůli svižnému scénáři a skvělému Jamesi Cagneymu. Oproti podobnému 42nd Street trochu slabší, ale pořád hodně dobré. ()
Šoubiznis v tom najhoršom slova zmysle, keď sa na umenie príliš nehraje, ale ide v prvom aj poslednom rade len o biznis. Celé to stojí na nezmyselnej zápletke s kradnutím nápadov, nehovoriac o tom, že už tie samotné estrádne prológy pred filmovým predstavením mi pripadajú postavené na hlavu. Film má dve veľmi rozdielne časti, pričom ako tak ujde len tá kratšia, druhá časť. Prvá časť je príšerne urozprávaná, s dialógmi, ktoré zrejme mali byť vtipné, ale ani trochu sa mi tak nejavia. Po uponáhľanej a chaotickej hodine slovnej nudy som si už kládol otázku, kde je ten muzikál. Ten napokon nastupuje v druhej časti filmu, ktorá má veľkolepú a pôsobivú choreografiu, ale nemohol som sa zbaviť istého dojmu nablýskaného gýču. Žiaľ, výsledok u mňa nezachraňujú ani herci, ktorí sú mi dosť nesympatickí, predovšetkým James Cagney, čo je teda riadna maska. ()
Geniální James Cagney a minimálně stejně skvělá choreografie. Příběh trochu kulhá, ale díky fantastickému konci se to dá prominout, koneckonců jde o muzikál. ()
Překvapivě mě víc bavil začátek filmu, kde se muzikálová čísla teprve připravují, než jejich následná prezentace. První půlka se nese v horečném, až screwballovém tempu, šťavnatým dialogům prospívá, že film je ještě plnotučná pre-Code produkce, zběsilostí a vtipem mi to připomíná snímek "My Girl Friday". Samotná vystoupení, prology (hlavně oba krajní), se ovšem nesou v duchu tak poklidném, že to naprosto mění tempo filmu, což spolu s nereálnou, bombastickou výpravou působí pomalu jako z jiného snímku. Tentokrát za čtyři hvězdičky, mám ale pocit, že z Jamese Cagneye roste můj velký oblíbenec. ()
Výborný hudební film, s úžasně propracovanými tanečními scénami a mimo jiné i velmi kvalitním hereckým obsazení. A to se psal rok 1933. Smekám, a to jsem viděla hodně hudebních a muzikálových snímků! 4* ()
Výborný choreografie, výřečný Cagney, ale bohužel to vše zestárlo. ()
Celkem zajímavý muzikál. Jak už bylo zmíněno tak choreografie je naprosto úchvatná. Obsazení v čele s Jamesem Cagneym je také kvalitní. Řekl bych, že je to o trochu záživnější než muzikálové komedie s F. Astairem. ()