Zapomenutý ostrov

Žít na pustém ostrově, o kterém nikdo nemá ani páru by jistě mohlo být pro mnoho z nás velice lákavé, tedy pro mě rozhodně ano. Jenže mohlo by to tak jako v tomto filmu fungovat i ve skutečnosti? Kolik takovýchto rájů na Zemi existuje, aniž by si jich kdokoliv povšiml a aniž by byly obydleny? A jak dlouho člověka může bavit žít daleko od jakékoliv civilizace a být odkázán sám na sebe? Přesně takovéto myšlenky v mé mysli rotovaly během sledování filmu a musím říci, že já osobně bych asi nedokázal na tomto ostrově vydržet déle než měsíc. Ale nyní už k filmu samotnému. Jedenáctiletá Nim to má dobře zařízené, se svým otcem žije sama na pustém ostrově, jejími nejbližšími kamarády jsou tuleň, leguán, pelikán a mořská želva, její velkou zálibou je četba románů od Alexe Rovera. Ale otec se jednoho dne ztratí při jedné ze svých mořských výprav a dívku napadne pozvat svého oblíbeného spisovatele k nim na ostrov. Film je to milý, sympatický a bude se zřejmě líbit celé rodině od mrňat až po prarodiče. Ve filmu se toho navíc po celou dobu děje docela dost na to, abych se mohl začít nudit, a kromě toho je zde i pokus o několik vtipných scének, kdy jsem se skutečně musel zasmát. Po herecké stránce je vše v nejlepším pořádku a já tak tomuto filmu rád uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy. (12.07.2010)

Je známá věc, že se někdy chovám jako malé dítě (který muž ne, že?), a proto se mi Zapomenutý ostrov tak neskutečně líbil. Jasně, příběh je předvídatelný od začátku, ale koho by to štvalo? Hodinu a půl jsem sledoval originálně natočenou podívanou (úžasně animovaný prolog, psaní a čtení e-mailů, scénka, kdy si Nim čte v posteli - na poušti - knihu, zatímco drsňák Rover hned vedle ní tluče bandity hlava nehlava...) se skvělou hudbou Patricka Doyla, zábavnou Jodie Foster překonávající svoji fobii, s Abigail Breslin, která když se rozpláče, člověku to trhá srdce, a s Gerardem Butlerem, jenž hraje hned dva hrdiny - opravdového i knižního. Prostě paráda. A to nízké hodnocení tady? Toho si nevšímejte, lidem chybí fantazie:-) (23.01.2010)

Prototyp výtečné rodinné podívané, která je zábavná, napínavá, elegantně natočená a nevinná jako spící robátko. Jestli tohle nedokáže obměkčit i toho nejzarytějšího pesimistu, tak už nevím. Smekám klobouk před FAMÓZNÍ hudbou britského rodáka Patricka Doyla, která posouvá hranice filmu zcela mimo kategorii. Není to obyčejný člověk, ale ďábel. :) (23.06.2008)

Prekvapenie mesiaca: Dobrodružný film s orientáciou hlavne na detské publikum si stanko vie relatívne vychutnať (rozumej vie ho odtrpieť bez výraznej migrény). Najmä keď tam vidí Butlera vo svojej štandardnej maccho polohe a Breslinovú ešte v tom rozkošne škaredučkom predbubertálnom štádiu (ála Little Miss). Ale všetko to zmetie vlna menom JODIE FOSTER (a v komediálnej roli!) Neviem, či od kedy hviezdila v Maverickovi, zapredala dušu diablovi a ona s ním musí točiť terat tieto šialenosti, alebo čo. Ale jej "prínos" bol u mňa za dve hviezdy. Dole! (25.08.2016)

Jak má zvíře víc než jednu buňku, táta ztrácí zájem. Neklame-li mě paměť, první hraný film, který potomstvo vidělo v kině – a hned s takovými fintami pro pokročilé diváky, jako je dvojrole tatínka ztraceného na moři, co hraje zároveň oživlou literární postavu koučující svou vlastní autorku ve stylu Zahraj to znovu, Same. Děti z toho byly trochu zmatené a nám dospělým zase přišlo, že Jodie Foster by vážně neměla hrát role, v kterých ji scénář nutí (třeba) „komicky“ padat z běžeckého pásu a v jednom kuse se „srandovně“ bát. Tím ale končí výčet záporů, zbytek je sympatické dobrodrůžo se slušnou dávkou fantazie, snesitelným množstvím roztomilých zvířátek, charismatickou dětskou hrdinkou a nenablblými dialogy. (30.05.2016)