Konečně spolu

asi nemám všech pět pohromadě, ale hrůzostrašný trojboj romantická-komedie-USA zde způsobil celkem milý zážitek z filmu, což se mi nepovede zdaleka pokaždé... helen hunt exceluje nejen ve své roli, ale zdá se, že i režii zvládla nad očekávání dobře. koukatelná zápletka i její rozuzlení mi tak dávají možnost udělit bez přehánění 70% (16.08.2009)

Kdyby mi tohle nepustili v autobusu při cestě do Prahy, nikdy bych to neviděl. Takhle jsem byl nucen Konečně spolu absolvovat dokonce dvakrát. Domů jsem jel totiž posilou, tvořenou stejným dopravním prostředkem (zaměstnanci žluté agentury se na mě asi domluvili) a poněvadž jsem umíral už po úvodních dvaceti minutách, uvažuju o podání žaloby. (19.07.2012)

Ještě že má Helen tolik rozumu a soudnosti, že nehraje rozjuchanou romantickou krásku jako jistá Sandra B. Naopak zahrála velmi dobře poněkud odkvétající ženu. Colin Firth mi tentokrát vůbec nevadil, nebyl to jen neslaný nemastný suchar, jak má často ve zvyku. Jasně, není to bůhví jak vydařený film, je tam spousta vět, které neměly nikdy zaznít, ale rozhodně se na to dalo dívat, i když je to poněkud bolestné vidět, jak Helen stárne, no ale čas nezastavíš. (10.02.2010)

Nevtieravé, milé, ale hľadať v tom niečo velmi hlboké, sa asi nedá. Colina Firtha mám rada na ktorýkoľvek spôsob a Helen Hunt? Pani herečka a zároveň aj režisérka bola fajn, ako aj jej ústredná postava - žena, túžiaca po dieťati v období, keď je takmer prineskoro na akýkoľvek pokusy a zbrklé rozhodnutia. 6/10 (20.04.2009)

Příběh jako ze života. Příběh, který pochopí snad jen ženy. Helen Hunt natočila jako svůj režisérský debut dojemný příběh o ženě, kterou si také zahrála, jdoucí strastiplnou cestou za štěstím. Po dějové stránce toho je docela hodně. Rozvod, touha po dítěti ve svých třiceti devíti letech, úmrtí adoptivní matky, příchod matky pravé, snad i nový partnerský vztah. Všechno se vzájemně osudově ovlivňuje a vede k nerozhodnosti co dál. Silný dojemný příběh končící tak, jak by asi měl. Nejedná se o romantickou komedii, i když některé scény na odlehčení vážnosti lehce úsměvné jsou. Život ubíhá velice rychle a než se člověk naděje, může být na ledasco pozdě. Každý procházíme procesem stárnutí a je třeba na to myslet. Helen Hunt to dokázala pozdvihnout velice dobře. Pochopila myšlenku knižní předlohy od Elinor Lipman a zobrazila reálné skutky souběhu života a strastí tak, jak skutečně u mnohých lidí jsou. (11.03.2018)