Zázraky se nedějí

Myslím, že hláška z filmu "Některé věci se prostě dějí, protože se pro ně rozhodneme" sama o sobě vystihuje snímek dostatečně. Poměrně milé a chytré drama. Lehce na hraně (bez velkého vlivu na mé hodnocení) se mi snad jen zdálo docela zdlouhavé a se všemi okatými náznaky až mírně nepřirozeně strojené odhalování příběhu hlavního hrdiny. (24.03.2013)

Zkušený režisér a videoklipový specialista Mark Pellington se tentokráte rozhodl zpracovat vážnější téma - jeho posmutnělá komedie je dalším z řady příspěvků do nikdy nekončící pře o střetu racia a víry. Spolu s hlavním hrdinou prochází divák velmi jednoduchým příběhem, který zajímavým dělá forma a především rafinovaná výstavba děje - postupně odhalované tajemství z počátku filmu přeroste v metafyzickou úvahu o hnací síle života a byť je film primárně o víře, divák je staven před toto téma nenásilně a bez citového vydírání. Víra je tu prezentována coby placebo a její vnímání je specificky americké, ale přesto tento vyhraněný rastr neruší a přináší řadu silných okamžiků. Význam má též tónování snímku (převládají chladnější odstíny a barvy v čele s modrou) a hudba s místy až videoklipovými pasážemi (původní profese Marka Pellingtona se nezapře) - např. omývání omítky podpořené skladbou Song Two s grungeovým feelingem od britských Blur. Henry Poole Is Here je spíše menším přemýšlivým snímkem odkazujícím k linii americké kinematografie reprezentované např. Americkou krásou a jako takový je dokonalý. (04.03.2010)

Zajímavý příběh s prvky romance založený na konfrontaci víry a pragmatismu, který sice naznačuje, ale v podstatě nechává na nás, abychom věřili čemu věřit chceme. Vše velmi dobře podtrhuje vydařená hudba a místy velmi emotivní kamera. Jediné, co mi trochu vadilo, byl příliš krátky úsek, ve kterém se vše mělo odehrát, což trochu snižovalo uvěřitelnost. 70 % (08.06.2009)

Upřímně řečeno těšil jsem se na komedii. Možná hořkou, ale komedii. A zpočátku to tak i vypadalo. Všetečná sousedka dala naději, že se "teror" bude stupňovat. ale vše pak přešlo do vážné roviny a ze sousedské komedie se vyvinulo drama o hledání sebe sama tváří v tvář smrtelné chorobě se závěrečným poučením, že víra hory přenáší. Neříkám, že to bylo špatné. Naopak se mi líbilo, že ta náboženská agitka, jakkoliv byla přítomná, nepůsobila vlezle. Sympaticky působili i Luke Wilson a Radha Mitchell, ale čekal jsem prostě něco jiného. 60% (27.11.2013)

Jeden z mála filmů, kde moc nemá smysl psát o stylu práce, hercích a vůbec filmařském řemeslu. Tenhle film je totiž o emocích, a ty ve vás buď vyvolá, nebo ne. Není to žádné veledílo, musíte na něj mít náladu (jednou jsem ho pro jistotu odložila, protože to nebylo ono, ale napodruhé už jsem se nechala unášet všemi těmi pocity a vírou ve víru), trochu tomu napomůže skvělý hudební doprovod, kulisy jsou dost odpudivé (vše se odehrává na dvorku docela hnusného domku z papundeklu, nebo teda to aspoň jako papundekl vypadá, zdi jsou modré a na nich je flek, v němž někteří vidí tvář Krista) a vůbec celé je to až by se dalo říct o ničem, ale pod povrchem je toho mnohem víc. (02.03.2010)