Zázraky se nedějí

Ach ten Hollywood! Kde by bez něj byl tenhle holy court... %-] . . . Jindřich je v louži, ale na předměstí najde staronový domov, ztracené dětství, úžasné lidičky a vřelou komunitu v Kristu, životní sílu a L Á S K U a V Í R U ! ! ! Jo a taky intelektuálku filozofku pokladní v supermarketu, hotovej poklad bez významu a nelze opomenout ani zpočátku traumaticky mlčící, v závěru pak ukecaně přemoudřelou holčičku Millie (rozkošně ušatá Morgan Lily) coby andílka dcerušku hlavní protagonistky a pravé spasitelky v podání přeslazené Radhy Mitchell... . . . Ejhle tady tedy zázrak filmovanej zase jednou ve městě andělů... Tvrdí muklové bulej, intelektuálky vlhnou a starý cynigik si říká nénéné a ne! Ale tak zase je to jen pohádka, ač se snaží býti seberealističtější, že... A ač zpočátku se tváříce hořce komediálně, vyvrbí se nakonec v slzopudné plkárenské melodrama se zázračným koncem bez zázraku... Ano Henry to všechno musel zachránit a spasit sebe sám, protože jinak by byl scénárista packal a podbízivý citový vyděrač - a ne že není - a jeden žasne, jak mu lidstvo sedá na lep, protože potřebuje tu víru a lásku a naději, falešnou jak je celá ta hollywoodská továrna na sny, i když se v tomhle případě tváří jako boží nezávislák... Nu, nenaděláme nic, na své si přijdou všichni, zamáčknou slzku v očku, božský kulábr je dohrán i bez spasitele a ač to všechno byla mejlka nemejlka, kalkul vyšel na milion, miliony propadly extasi a víře a lásce a ElÁčko má nového svatého rejžu Pellingtona... Uf! . . . Jo, je to krásný kýček a profesionálně odvedené řemeslo a igi není zlej hajzl, tak tři hvězdy zázračnice za tu filmařskou melánž v mezích žánrů a jednu navíc za hudbu, která tvrdí muziku až do divákova ráje... Amen. - - - - - (Poprvé viděno 26.7.2011 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky/, hodnocení 1334., komentář zde jako stojednadvacátý - 26.7.2011) (26.07.2011)

Falešný jako reklama na prací prášek. Nevim jestli mě štvalo víc, že každej záběr byl podbarvenej nějakou otravnou a rádoby dramatickou hudbičkou (chvíle bez hudby by se daly počítat na sekundy, maximálně na pár minutek) nebo byl dramaticky zpomalenej, nebo jestli byla horší protivnost hlavního hrdiny a vtíravost dalších postav. Film je klišé za klišé bez jakýhokoli momentu překvapení, přestože se očividně tváří tak, že má diváka šokovat. Takovou kravinu už jsem dlouho neviděl. Mimochodem moje holka na konci brečela, ale ne kvuli tomu, že by ji film dojal, ale kvůli tomu jak byl špatněj. Já se jen smál. (06.07.2010)

Věř a víra Tvá Tě uzdraví.. Ten kdo nemá rád zázraky vzešlé od Boha by se tomuhle filmu měl obloukem vyhnout.. Příběh o tom, jak na smrt nemocný týpek chce umřít na rodné hroudě, koupí si tam dům a na zdi se mu "zjeví" v podobě skvrny tvář Ježíše.. Světe div se, ale každý, kdo se toho fleku dotkne se uzdraví.. Náš ortodoxní neznaboh se snaží zdivo svého domu bránit před pobožnými sousedy mexického původu.. I nějaká láska se sem přimotá.. Nemůžu říct, že mě to nebavilo, ale nějak mi ušlo, co tím básník chtěl vlastně říct.. Další z naprosto zbytečných filmů.. (29.09.2012)

Zkušený režisér a videoklipový specialista Mark Pellington se tentokráte rozhodl zpracovat vážnější téma - jeho posmutnělá komedie je dalším z řady příspěvků do nikdy nekončící pře o střetu racia a víry. Spolu s hlavním hrdinou prochází divák velmi jednoduchým příběhem, který zajímavým dělá forma a především rafinovaná výstavba děje - postupně odhalované tajemství z počátku filmu přeroste v metafyzickou úvahu o hnací síle života a byť je film primárně o víře, divák je staven před toto téma nenásilně a bez citového vydírání. Víra je tu prezentována coby placebo a její vnímání je specificky americké, ale přesto tento vyhraněný rastr neruší a přináší řadu silných okamžiků. Význam má též tónování snímku (převládají chladnější odstíny a barvy v čele s modrou) a hudba s místy až videoklipovými pasážemi (původní profese Marka Pellingtona se nezapře) - např. omývání omítky podpořené skladbou Song Two s grungeovým feelingem od britských Blur. Henry Poole Is Here je spíše menším přemýšlivým snímkem odkazujícím k linii americké kinematografie reprezentované např. Americkou krásou a jako takový je dokonalý. (04.03.2010)

Pro sympatického misantropa, životního skeptika, co upřednostňuje racio před emocemi a zarputilého ateistu představuje tenhle kousek tentýž symbol, co pro obhájce lidských práv koncentrační tábor. S očima rozšířenýma hrůzou jsem sledoval příliv pozitivní energie, lásky a boží milosti. Připadal jsem si jako kovboj, který po únavné anabázi na Středozápadě při nahánění dobytka přijde místo do Trigger Whiskey Saloonu do Kolaloka baru, kde ho obsluhují příslušníci Armády spásy a kážou mu o boží milosti. A mělo být hůř. Čím více štěstí, lásky a zázraků kondenzovalo na obrazovce, tím ve mě sílil pocit, že se na mých varlatech odehrává taneční festival a se zbytkem těla si pohrává Hannibal Lecter. Se závěrečnými titulky jsem měl pocit úlevy jako cestovatel po Sahaře, když v dáli spatří oázu. Celkový dojem: 25 % za herectví zúčastněných. (09.11.2014)