Reklama

Reklama

V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu N. Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (51)

GrooveJump 

všechny recenze uživatele

I když to byl vlastně velkofilm, který ve Skandinávii asi zaplnil nějaké to kino a neoplýval na první pohled něčím výjmečným, tak pro svou exotičnost (Je opravdu málo hraných filmů týkající se "běžnhého" života etnika Laponců - částečnou výjímku tvoří filmy: Kukuška http://www.csfd.cz/film/37945-kukuska-kukacka-kukushka,/, kde opět hlavní ženskou roli hraje Anni-Kristiina Juuso, či film Stopař http://www.csfd.cz/film/90299-stopar-ofelas/ - od stejného režiséra, který je historicky položen o devětset let dříve ), skvělou práci z kamerou (která hýří barvičkama, nutno podotknout že nepestrými severními odstíny - viz galerie), práci s hudbou (komponovala Mari Boine - laponská umělkyně, která vytrvale bojuje za práva svého etnika a která se veřejně nebojí promluvit, že i ve vyspělých západních zemí jsou i v dnešní moderní a multikulturní době porušovány práva menšin), tak především, hlavně pro svoje originální historické ztvárnění ( dobové kostýmy a každá věc polžená na stole působí přirozeně a věrohodně), hodnotím tento film, díky mé zálibě v etnické mapě Evropy, nadstandartně. Filmové zpracování této dobové a významné události (Povstání v Kautokeinu z roku 1852, které jasně bojovalo nejenom proti alkoholu a církvi, nýbrž i proti obecné korupci a kolonizaci vůbec) vede k posílení národní identity Laponců, ba i přispívá něčím "vyšším" i samotým Sámijům (ekv. k Laponcům) k nesnadnému boji o navrácení zkonfiskovaného území, který trvá bohužel dodnes.... ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Hmm, chlast je sviňa a pokud jste sobaři ( pro neznalé, to je chovatel sobů) kdesi v norském Laponsku můžete velmi rychle prochlastat celé stádo, když si nedáte pozor. Sobař ale není jen tak ledajaký ochmelka a dokáže se tomuhle démonovi vzepřít, stačí trocha pravé víry ( no jo, no, dřív měla větší sílu než sezení alkoholiků) a najednou se na mizině ocitne hospodský.. jenže pokud je to taková svině jako ten v Kautokeinu nebude to mít sobař tak jednoduché a bude se muset postavit nejen flašce,nýbrž i systému, kde ten zná toho a ten zas toho... Rebelie v Kautokeinu neměla asi příliš velký historický význam, ale Aslak je pro Laponce zřejmě totéž co pro Chody Kozina..je to srdcová záležitost . Nils Gaup,sám Sám, natočil prostou a jednoduchou poctu těmto odvážným lidem, sice až na výjimky bez výraznějších dramatických momentů,ale koneckonců ono to zas tak nevadí, ten sever je prostě takovej chladnej. ()

Reklama

Ten Druhy 

všechny recenze uživatele

Vrchnosť drží ľud v nevedomosti, rafinovane podporuje jeho alkoholizmus, zdiera ho a zarába na ňom. Niekto však prekukne tieto úžernícke praktiky, presvedčí ostatných, ktorí vezmú osud do vlastných rúk a postavia sa na odpor. Je to konflikt najmä sociálny, a aj národný (nórsko-saamsky). Kautokeino-opprøret obsahuje silný a drsný príbeh z 19. storočia s presahom do súčasnosti. Je to príbeh o cti a zadosťučinení, ktorý zobrazuje boj malého národa proti nespravodlivému systému aj so svojimi vlastnými démonmi. Zostáva po ňom krv na snehu: mŕtve soby a zmarené ľudské životy. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Paráda! Možná že se jedná o ohraný příběh, kdy se jedinec či malá skupina musí postavit proti vládnoucí vrstvě, ale ten důvod a vůbec zasazení do Laponska poloviny 19.století, dělá z Kautokeino nevšední zážitek. Ačkoliv jsem podobně laděných filmů viděl x, tak si nevzpomenu, kdy jsem měl takový vztek a zarýval si nehty do dlaní. A to mají na svědomí pochopitelně i herci, zejména tolikrát zmiňovaná Anni-Kristiina Juuso. Za tenhle výkon byl po právu oceněná. Ony možná táhnou jiná jména, zejména Coster-Waldau a Michael Nyqvist, ale ti se tu vlastně jen mihnou. Další severská věc, která je u nás neprávem naprosto opomíjená. 90% ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Nádherná severská dráma podľa skutočnej udalosti. Nedávno som videl film Zakázané ovoce (2009) kde sa spomína, že Lestadiánstvo, ako náboženské hnutie, vzniklo hlavne kvôli tomu, aby sa bojovalo proti alkoholizmu a všetkým veciam s ním spojených. Popravde, nevedel som si predstaviť ten dôvod, prečo by alkohol mal byť zámienkou na vznik fanatickej sekty. Teraz to už chápem, takže v tomto smere mi film poskytol niečo nové. Inak je film veľmi nasierací, tá do neba volajúca nespravodlivosť mi riadne hýbala žlčou. Ale aj takí sú ľudia. Niekedy treba proti fanatizmu bojovať ešte väčším fanatizmom, pretože iba s podobným nástrojom sa dá zvíťaziť. Ako s ním potom človek naloží je už druhá vec. Práve preto sú takéto filmy dôležité, aby sa neustále pripomínalo, že aj niečo také je možné, že aj niečoho takého sú ľudia schopní, len aby dosiahli svoje. Hrozné, desivé a nespravodlivé. To všetko za doprovodu nádhernej, božskej prírody a skvelých hereckých výkonov. Jasný plný počet hviezd, dráma ako lusk. A to, že je podľa skutočnej udalosti je vítaným bonusom. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (2)

  • Natáčanie filmu prebiehalo na severe Nórska, v okolí skutočného mestečka Kautokeino a tiež pri Målselv. (MikaelSVK)
  • Pracovným názvom filmu bolo označenie Kautokeino 1852. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama