Reklama

Reklama

Úplně osobní

Dokumentární
Bosna a Hercegovina, 2004, 72 min

Režie:

Nedzad Begovic

Obsahy(1)

Ve filmu Úplně osobní (2005) vzpomíná režisér Nedžad Begovič na léta strávená v Bosně a Hercegovině. Se svérázným humorem vypráví ve svém dokumentárně-hraném snímku historky z dětství v titovské Jugoslávii i zážitky z války, která provázela její rozpad. Begovič vyvolává zvonařskou scénu z Tarkovského Andreje Rubleva a prohlašuje, že chce také udělat mistrovské dílo čili odlít svůj zvon. Možná i proto film vznikl bez štábu a technického zázemí: je zde pouze filmař se svojí kamerou. V první osobě vyprávěný film vychází ze zevrubného pozorování života režisérovy rodiny: jeho manželka už dávno ví, že všechno utratí za své sny, jejich dcery, rodiče a příbuzní se i proti své vůli stávají hrdiny svébytného deníku, který také zkušenost války líčí po svém. "Zač bojovali?" je možné se ptát, když vidíme, jak v rozvalinách plují velké mýdlové bubliny. Množina bizarních událostí představuje jakousi privatizaci historie, jež dovoluje režisérovi spřádat různé pozoruhodné teorie o fungování světa jako například tu, že velikost ukazováčku je přímo úměrná velikosti nosních dírek. Úplně osobní je celovečerním dokumentárním debutem režiséra desítek animovaných filmů a epizod televizních seriálů pro děti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (7)

Matty 

všechny recenze uživatele

Režisér, o kterém jste pravděpodobně nikdy dříve neslyšeli, odlévá po vzoru Andreje Rubleva zvon svého srdce. A odlévá jej způsobem, jaký jste pravděpodobně nikdy dříve neviděli. Od srovnatelně osobních snímků I am a Sex Addick nebo Má kamera a já, se tento liší stoprocentní dokumentárností, ještě větší zahleděností do sebe a zdaleka nejoriginálnějším (protože nejujetějším) formálním pojetím. Nedžad Begovič začíná vyprávět o svém dětství v jediné zemi, kde se čelně srazily dvě tramvaje. Když dospěje do okamžiku promítnutí natočeného materiálu dvěma nejlepším kamarádům a uslyší nepříliš povzbudivé „This is crap“ a „This is fucking crap“, začíná celý film nanovo. Rovněž konců má několik. Úplně osobní (těžko si představit výstižnější název) nesleduje žádný konkrétní cíl (ač Begovič tvrdí cosi o umělecké potřebě), jenom s mimořádným vtipem a nadhledem prezentuje život, nápady a tělo (když všechno, tak všechno!) jednoho pozoruhodného úchyla. Možná vám ani trochu pozoruhodný připadat nebude. V takovém případě ovšem máte možnost pustit si cokoliv jiného. Jinými slovy máte možnost volby, kterou lidé v Titově Jugoslávii neměli (je libo knihu Tito a vegetariánská kuchyně?). 80% ()

hirnlego 

všechny recenze uživatele

S rozkošnou nadsázkou a sebeironií příjemně pojaté nahlédnutí do autorova života - co na tom, že o režisérovi samotném divák třeba nikdy neslyšel (a tudíž by mu jeho život mohl být srdečně ukradený) - tenhle dokument o "obyčejných" věcech a událostech je natočen tak mile, vtipně a záživně, že to prostě nelze neocenit. Jednoduše sympatická záležitost. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Na začátku jsem se bavila opravdu velmi příjemně, leč celkem standardně (čelní srážka tramvají - hohoho - holt Balkán), ale pak se mnou film začal zvláštním způsobem komunikovat. Jako by říkal: "To jsem ale sračka, viď?" Jenže právě v tom je nevšední kouzlo této parodie, ironie, onanie. ()

pm 

všechny recenze uživatele

"Byl jsem šťasten, když jsem někde viděl pěticípou hvězdu, holubici míru nebo Tita"...no už dlouho mne nic tak nerozesmálo jako záběr na publikaci "Tito a vegetariánská kuchyně"- za 100 bodů. Úplně osobní, úplně o ničem, ale překvapivě docela zábavné. ()

Matts 

všechny recenze uživatele

Když jsem se snažil tento dokument popsat, vůbec se mi to nepodařilo. Je to možná tím, že neřeší žádné závažné téma...neřeší vlastně vůbec žádné téma. Přesto jsem se nedokázal odtrhnout od obrazovky. Režisér nás prostě pustí k sobě domů, do svého osobního života. A v tom je to kouzlo. Vidíme štěstí i strasti jedné obyčejné rodiny, ve které je hodně lásky a všeho co ke správné rodině patří. Je to film, který ve vás zanechá těžko identifikovatelný, ale nad míru příjemný pocit, který jen tak nevyprchá. ()

Reklama

Reklama