poster

1612: Kronika smutných časů

  • Rusko

    1612: Chroniki smutnogo vremeni

  • Rusko

    1612: Khroniki smutnogo vremeni

  • Rusko

    1612. Хроники смутного времени

  • Slovensko

    1612: Útok križiakov

Drama / Historický

Rusko, 2007, 135 min

  • Malarkey
    ***

    Rusáci se snaží býti velkolepí, a daří se jim to tak nějak na půl. Nápady by totiž byly, jen to zpracování občas uvadá a uvadá a divák nudne a nudne, o ruku se opírajíc, až uvadne a jeho tělo pod tíhou hlavy zvadne a celej nakonec upadne na podlahu. Proč to všecko řikám? Protože mi to u těch jejich velkolepých historických eposů příjde. Pravda je, že Poláci jsou v tomhle ohledu něco podobného, eposy až na půdu a přitom se na to dá docela koukat, proč to u Ruských historickýh epopejí taky tolik nejde. Hlavně se v tom hodně kecá, a ty kulisy mi k tomu všemu zas tolik nesedí. Rus se snaží svojí práci udělat kvalitně, a nápad by byl, jen to zpracování je tak nudné, že je škoda, jak tak nadějný nápad dokáže zazdít. Možná ta délka by se dala trošku ubrat, pak by to bylo hodně kvalitní historický pokoukání, takhle je akorát tak kvalitní a nic víc.(12.3.2009)

  • flanker.27
    ****

    Tak nejzajímavější postavou byl ten Španěl. Tedy ne ten jeliman, co se za něj pak vydával, ale ten původní. To byl cápek, co by si zasloužil vlastní film. Ke zbytku. Jedno dost slušné obléhání města, jedna docela povedená šermířská lekce (že to v těch filmech vždycky vypadá, že stačí párkrát máchnout mečem a je ze mě hrdina), jeden nešťastný ženský osud, no a jinak nic moc. Škoda, látka zajímavá, i když přiznávám, že doba od smrti Borise Godunova (1605) do nástupu Michajla I. Romanova (1613) je tak nepřehledná, plná zrad, povstání a provolání se carem (jen ti Dimitrijové byli postupně tři, o dost později k nim přibyl ještě čtvrtý), že se v ní skoro nejde vyznat. Překvapuje mě, že ve filmu snad ani jedou nepadne slovo o Vasiliji IV. a národní hrdinové Požarskij a Minin se jen mihnou, místo nich je tu gerojem z lidu povstavší moloděc Andrej, kterému jde všechno od ruky tak, až se jeden diví, co dělal tak dlouho jako otrok. I když je to částečně taková mírná fantasy, tak jeho postup nepůsobí moc věrohodně, nadto jeho představitel mnoho charismatu nepobral. To jeho polský protivník představovaný Michalem Zebrowskim, to byla jiná kategorie. Za zmínku ještě stojí vylíčení osudu Xenie Godunovové, ten filmový sice není moc podle historie, ale i skutečná Xenie měla dost pohnutý život. Byla sice ušetřena, když byla zavražděna její matka a bratr (který se mimochodem jevil docela sympaticky, to co se mihne ve filmu je takový další dement), ale první ze Lžidimitrijů ji pro jistotu trvale znásilňoval, dokud mu nepřijela jeho polská manželka, potom ji poslal do kláštera, kde dožila. Ta filmová dlouho působí tak, že divák vlastně neví, co by na ní měl obdivovat, ale když se konečně dozví o jejím dilematu, dokonce její předchozí chování dává smysl. Jsem na vahách, některé klady tam nepopiratelně jsou a myslím, že schopnější scénárista by z toho udělal dost slušnou záležitost. Takhle je to tak na tři a to ještě spíš slabší. Ale že jsem si zas užil trochu toho šermu a že bitky ze začátku 17. století nejsou až tak časté filmové téma (napadá mě české Poslední propadne peklu), tak to převážím nahoru. P. S. Film se jmenuje 1612 a koukám, že je to můj 1712. komentář. Škoda, že jsem se k tomu nedokopal o 100 filmů dřív. Update: Tak se tak pročítám Historií evropských duelů a šermu, díl druhý, a zjišťuju, že on ten španělský šermíř opravdu docela přesně popisuje šermířský styl španělské školy, vč. členění do kruhu, seků z ramene, z lokte a ze zápěstí. Šermířský choreograf filmu evidentně věděl, o čem mluví. Přidávám bod.(6.4.2014)

  • Subjektiv
    **

    Bejvalo na Rusi často zle a ještě hůře v časech takzvané Smuty, která dle moudrých knih a webů byla obdobím bezvládí či mnohovládí, jak se komu zrovna jeví, odehrávající se na počátku 17. století. Jak se dá tušit, dopracuje se film 1612 svým opileckým krokem ke konci této dějinné epizody a Rusko se dočká cara velikého, mocného, s ještě mocnějšími potomky. Pro Rusko je prostě důležité, aby bylo zjevné, který pán či paní mu zrovna vládne a aby to všem bylo jasné, že mu vládne. Třeba Michail Fjodorovič, Petr Veliký, Kateřina Veliká nebo Putin Veliký. Ale kdo ví, třebas je mé politické čtení šestnáctsetdvanáctky příliš přísné. +++++ Konečně, politika špiček té temné doby vstupuje do děje jen zřidkakdy a vzhledem k velmi tupému pojetí příslušných scén (primitivní dialogy, extrémní zkratkovitost) dobře tomu tak. Namísto toho nám film vnucuje nezajímavého skoroholobrádka, jenž je k ochraně ruské země motivován především pubertální vzpomínkou na nahou carevnu a schizofrenií (diagnostikoval Subjektiv), jež mu posílá do mozku vize jednorožce, ochránce carského domu a mrtvého žoldáka, šermu jeho učitele. +++++ Lyricko kýčovité jednorožčí vize nefunkčně kontrastují s naturálností středověkého bitvení, které, zdá se, má být jednou z nejdůležitějších diváckých atrakcí. Film zřejmě doufá, že mu zohavená lidská těla dodají na věrohodnosti, emotivnosti i chytrosti. Nic proti radosti z možnosti ukázat poletující dělové koule, kterak páchají paseku v řadách vojáků i na hradbách, ale je mým soukromým pocitem, že by neměly rozstřílet na cimpr campr děj s osobností hlavního hrdiny. Ale co "Muž z lidu - Nikdo" "saved the day" a teď už bude pod spravedlivým vládcem, jehož vynesl k moci, zase dobře.(31.8.2014)

  • Crocuta
    ****

    Bavil jsem se tedy náramně, i když se skutečně jedná spíš o dobrodružný film s prvky fantasy, než o nějaký kritický vhled do historie. Přesto se tu dějiny nijak výrazně nepřekrucují a že si Rusové hrají na svoji nacionalistickou notečku, to bych jim nevyčítal - přesně totéž a stejně dobře umějí i Poláci. Nejvýraznější postavou "1612" je jednoznačně zlotřilý hejtman v podání vynikajícího M. Zebrowského, ale ani představitelé Andreje, Kostky nebo knížete Požarského nejsou nejhorší (mimochodem - dva posledně jmenovaní si zahráli třeba i ve známé "9. rotě"). Kdyby si tvůrci odpustili toho prokletého jednorožce, otravné flashbacky a vlezlého ducha, mohl to být opravdu výborný snímek. Zajímavé komentáře: Červeňák, Cassandra, Horak. A ještě drobnost: Dělová koule tvořená dvěma polovinami spojenými řetězy, kterou "vymyslí" Andrej byla v 17. století poměrně hojně užívanou municí. Děsivé účinky této zbraně (určené původně k trhání lanoví a plachet v námořních bitvách) na pěchotu a jízdu, popisuje barvitě Peter Englund v knize "Nepokojná léta - historie Třicetileté války" (NLN, 2000).(23.11.2008)

  • Ivoshek
    **

    Kronika smutných časů to rozhodně je, zejména co se týče času, který jsem strávil sledováním téhle kraviny. Tohle že je Rusko počátkem 17. století? Nenenene, takhle ruský venkov nevypadal. Všichni jsou tu vymydlení a nažehlení.... A k tomu ještě strašně nepravděpodobný příběh hlavního hrdiny, chudého chlapce zamilovaného do carevny. A navíc málo bitev. Těšil jsem se na špinavé ruské mužiky, polské nájezdníky, bezuzdné násilí.... a nic. Jsem zklamaný.(10.4.2014)

  • - Historické obdobie Ruska, ktoré je zobrazené vo filme sa označuje aj ako "Obdobie smuty" (čiže bezvládia) a trvalo v rozmedzí rokov 1598 -1613. (MikaelSVK)

  • - Nevoľníci sa v Rusku skutočne používali k ťahaniu lodí proti prúdu. Toto "povolanie" sa nazývalo "burlak" (milhouse86)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace