• Hennes
    ****

    Je to dobré historické drama, s bojovými scénami jak mají být. Výprava a hudba výborná. Vtáhlo mě to děje a je to přeci dílo srovnatelné s historickými filmy američanů, japonců či angličanů. Pravdou je, že pobíhající jednorožeč, či dokonale trefený sklad střelného prachu z podivuhodně vyrobeného děla trochu tahají za vlasy, ale nějak přeci tu přesilu poláků porazit museli :-).(2.1.2011)

  • Slartibarkfast
    ****

    Překvapila mne rozsáhlost a epičnost tohoto díla, které se jinak tvářilo docela amatérsky. Připomíná mi to polské velkofilmy - Ohněm a mečem, Když slunce bylo bohem. Detailně propracované bojové scény a povedené efekty jsem ocenil velmi kladně. I když vychází příběh z jakési historické předlohy, je zde zakomponován i prvek fantasy a celé dílko spíše nedbale kopíruje důležité milníky, než aby se jich drželo zuby nehty. Určitě další plus. Trefil se mi do nálady a vkusu a rád jsem zas zahlédl oblíbeného polského herce mezi hlavními protagonisty. 75%(16.1.2012)

  • Subjektiv
    **

    Bejvalo na Rusi často zle a ještě hůře v časech takzvané Smuty, která dle moudrých knih a webů byla obdobím bezvládí či mnohovládí, jak se komu zrovna jeví, odehrávající se na počátku 17. století. Jak se dá tušit, dopracuje se film 1612 svým opileckým krokem ke konci této dějinné epizody a Rusko se dočká cara velikého, mocného, s ještě mocnějšími potomky. Pro Rusko je prostě důležité, aby bylo zjevné, který pán či paní mu zrovna vládne a aby to všem bylo jasné, že mu vládne. Třeba Michail Fjodorovič, Petr Veliký, Kateřina Veliká nebo Putin Veliký. Ale kdo ví, třebas je mé politické čtení šestnáctsetdvanáctky příliš přísné. +++++ Konečně, politika špiček té temné doby vstupuje do děje jen zřidkakdy a vzhledem k velmi tupému pojetí příslušných scén (primitivní dialogy, extrémní zkratkovitost) dobře tomu tak. Namísto toho nám film vnucuje nezajímavého skoroholobrádka, jenž je k ochraně ruské země motivován především pubertální vzpomínkou na nahou carevnu a schizofrenií (diagnostikoval Subjektiv), jež mu posílá do mozku vize jednorožce, ochránce carského domu a mrtvého žoldáka, šermu jeho učitele. +++++ Lyricko kýčovité jednorožčí vize nefunkčně kontrastují s naturálností středověkého bitvení, které, zdá se, má být jednou z nejdůležitějších diváckých atrakcí. Film zřejmě doufá, že mu zohavená lidská těla dodají na věrohodnosti, emotivnosti i chytrosti. Nic proti radosti z možnosti ukázat poletující dělové koule, kterak páchají paseku v řadách vojáků i na hradbách, ale je mým soukromým pocitem, že by neměly rozstřílet na cimpr campr děj s osobností hlavního hrdiny. Ale co "Muž z lidu - Nikdo" "saved the day" a teď už bude pod spravedlivým vládcem, jehož vynesl k moci, zase dobře.(31.8.2014)

  • Mikino00
    ***

    Mám rozporuplné pocity, na jedné straně je dosti naivní příběh z období Smuty, kde bylo možné vše, až lehce pohádkový, s velmi slabou první hodinkou, které nesvědčí neustálé vracení se v ději, ani motiv jednorožce. Velkolepost se pak projeví, až v bitvách v druhé polovině, při obléhání města nebo v bitvě u Moskvy.(11.4.2013)

  • sportovec
    ****

    Historie krizového ruského "truchla" (smuty) po vymření Rurikovců (1598-1613) je sama o sobě neurovnaná, přerývaná, obtížně popisatelná, až chaoticky zmatečná. Zhruba stejná je i matérie filmu 1612 ruského režiséra střední generace Vladimira Chotiněnka. Skutečnost, že pádem sovětského režimu došlo k v ruské společnosti i v "blízkém pohraničí" k diskontinuitnímu zlomu, se projevila i v hraném filmu. Zavedené charakteristiky, na něž jsme si zvykli, jakoby přestaly platit nebo se viditelně posunuly. Časově tomuto filmu předchází jedno z posledních Bondarčukových děl - BORIS GODUNOV. Pokusím-li se srovnat poetiky těchto děl, lze zde konstatovat značnou paralelu, blížící se shodě, ve využití literárních předloh. V Chotinenkově případě se bude podle všeho jednat o směs kronik a lidových podání té doby. Hodnotu filmu značně snižuje poměrně klopotně se rozvíjející úvod, ale také řada nejasných míst v dalším ději. Zřejmá je i nevyváženost ve ztvárnění hlavních postav. To je asi hlavním důvodem jednoznačné dominance polského herce Zebrowského; nezdá se totiž, že by talent jeho ruských kolegů byl viditelně nižší; spíše mají méně ke hraní. I tak se však dá říci, že film představuje v soudobé produkci hraného filmu nejen ruský vysoký nadprůměr a nabízí zajímavé téma ve slušně, místy i dobře zvládnutém zpracování. Tvůrčí dílna Nikity Michalkova-Končalovského se za tento historický záběr určitě nemusí stydět. Naopak.(21.5.2009)

  • - Nevoľníci sa v Rusku skutočne používali k ťahaniu lodí proti prúdu. Toto "povolanie" sa nazývalo "burlak" (milhouse86)

  • - Historické obdobie Ruska, ktoré je zobrazené vo filme sa označuje aj ako "Obdobie smuty" (čiže bezvládia) a trvalo v rozmedzí rokov 1598 -1613. (MikaelSVK)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace