Stmívání

Po cca 5 letech jsem šel sám do kina na celovečerňák. Přítelkyně je mimo ČR, a jelikož mi zbyl ještě jeden volný lístek s platností do konce listopadu, bylo potřeba jej náležitě zneužít. Výběr byl celkem snadný a to dle následující rovnice: Co právě běží v kinech - to, co jsem již viděl - filmy, na které ještě půjdeme s přítelkyní společně + snímek, za který mi nebude líto vstupenku obrečet. Popravdě, co si budeme povídat, toto není zrovna jeden z trháků, na který se člověk předem těší, jak ratlík na kost, ale moderní upírská romance zase tolik nezklamala. Herecké obsazení v podobě Roberta Pattinsona jako upíra Edwarda i zbytku jeho "rodiny" bylo zvoleno spíše s ohledem na jejich vizáž, nežli na základě hereckých dovedností, ale nic se neděje. Při pohledu na jeho "cool look" jistě ukápne slina chtíče nejedné puberťačce a tak je alespoň nějaký úspěch předem zaručen. Takový kluk samozřejmě potřebuje pořádnou holku a tak na druhé straně se nám tu objevuje Kristen Stewart v roli nové přistěhovalkyně Belly (zde jsme již na něčem jiném, svou roli zahrála velice vkusně a nejlépe ze všech přítomných), která ač mimochodem upírem očividně není, její make-up tvrdí opak. Závěr filmu je očekávaný a přiletí najednou s upíří rychlostí. Za zmínku stojí ještě pár vtípků, nad kterými se dá lehce pousmát, a samozřejmě nesmím zapomenout na upíří baseball. Pochválit musím především hudební doprovod Cartera Burwella, který je na úrovni a některým pasážím tak dodává značnou dynamiku. A abych nezapomněl, zde upíry uvidíte v úplně jiném světle, než jste je znali doposud a to doslova. Twilight na mě zkrátka působí jako dospělejší "Smallville" s upíří tématikou, ale nějak si nedokážu představit, co se z tohoto projektu vyklube v dalších dílech. (5/10) (28.11.2008)

Chyba bude asi už v předloze, protože nevěřím tomu, aby nějaký dramaturg viděl na papíře takové dialogy a nezpráskal za to okamžitě scénáristu bičem. Jedna řečnická perla vedle druhé, vypouštěná z úst asi nejtopornější zamilované dvojice posledních let – Kristen Stewart a Roberta Pattinsona, společně s utahanou, zbytečnými a nedotaženými scénami vlečenou režií Catherine Hardwick, ve mně střídali škodolibý úsměv s hlubokým zíváním. Špatně je toho ve filmu tolik, až uvažuju nad tím, jestli někdo nechtěl sabotovat Hollywood tím nejzákeřnějším způsobem. Guilty pleasure jako kráva, plus vědomí, že snad nikdy jsem si nepřál u filmu být patnáctiletou holkou, která si lakuje nehty načerno, drsným pohledem probodává okolí a vrcholem slasti se pro ni stane deflorace od pobledlého frajera, kterého potká na gothic srazu. Šup, šup, druhý díl. :) (11.06.2009)

Nie je to vyložene nudné. Je to iba nevýslovne otravné a umelé. Na moje vlastné prekvapenie mi až tak nevadili herci (hoci moja manželka trefne poznamenala, že Robert/Edward musí byť na smiech každej žene nad 20 rokov, pretože je to vlastne iba taká "och-ach bábovka") a vlastne ani to neuveriteľne vypočítavé triafanie sa do cieľového publika. Nekonečne ma však štvalo, akú to má riedku zápletku, ktorá by vystačila tak na 40 minút pilotu k televíznemu seriálu, a aj to by som si vravel, že okrem tej hrozne stupídnej romance by sa tam mohlo stať aj niečo zaujímavé. Mizerná réžia to ešte znásobuje, pretože Hardwicková nemá ani šajnu, čo je to tempo, erotické iskrenie, atmosféra, nehovoriac o nejakom napätí. Výsledok sa ťahá ako sopeľ a náhly nástup nezaujímavých záporákov (ten dedinský metalista mal akože budiť rešpekt?) by mali na FAMU vyučovať ako príklad nezvládnutej (rozumej totálne absentujúcej) gradácie. Som zvedavý, čo s tým spraví chlap na režisérskej stoličke, ale verím, že to bude príjemná zmena, pretože horšie natočené než toto to už byť nemôže. (05.03.2009)

Nákazlivo zvodné a voňavé skĺbenie klasických horovových prvkov, nevinného poňatia platonickej lásky, ohraných dejových klišé, matrixovského vizuálu, krásnych prírodných lokalít, Volva C30 a metrosexualizmu. No dalo by sa niečomu takému, navyše keď sa to pri svojej detinskej prostoduchosti tvári smrteľne vážne, odolať? Film, ktorý zosobňuje všetko, čo je dnes u teenagerov „in“ a čo sa dobre predáva. Nebyť tak zdĺhavého zbližovania sa tých dvoch, znížil by som sa k zvýšeniu hodnotenia. Guilty pleasure. (25.11.2008)

Nebyl to až tak velký trapas, jak jsem čekal. Mělo to takovou zvláštní atmosféru a i když dialogy by napsal líp snad i úplný imbecil, dalo se na to dívat. Co mě ale celkem dostalo, to byl soundtrack. Ten byl fakt parádní a hlavně kvůli němu jsem na malinkou chvilku váhal dokonce nad 4 (!!) hvězdičkami. Mea culpa - už mi vážně měkne mozek... :-P Do dalších dílů jsem zatím ještě nenasbíral odvahu po lavině kritiky... (12.05.2013)