Ledi Makbet Mcenskogo ujezda

Adaptace klasické Leskovovy novely (zhudebněné jako Katerina Izmailova D. Šostakovičem a zfilmované M. Šapirem) akcentující rovinu lyrickou a milostnou (i scéna znásilnění a živočišného sexu je podávána v obrazově impresionistickém duchu s nostalgickým hudebním doprovodem), proto je dějová rovina výrazně redukována téměř pouze na vztah Kateriny k jejímu cizoložnému milenci Serjožovi, i když scéna zabití neteře Kateriny oběma milenci (ale i Kateriina manžela) působí nejnaturalističtějším dojmem z obrazově vytříbeného a náznakového snímku (inspirovaného malířstvím konce 19. století a impresionismem), soustřeďující se na psychologické pochopení hlavní hrdinky (časté návraty do sluncem ozářeného dětství v protikladu k putování odsouzenců v zasněžené Sibiři, kam byli odsouzeni oba milenci). (raroh)