バッカーノ!
Baccano!
Kamera:
Jošihiro SekijaHudba:
Jošimori MakotoHrají:
Masakazu Morita, Acuši Imaruoka, Hirojuki Jošino, Masaja Onosaka, Daisuke Namikawa, Keidži Fudžiwara, Sajaka Aoki, Kenta Mijake, Ken Narita, Miki Itó (více)Epizody(16)
-
Fukušačó wa džišin ga šujaku de aru kanósei ni cuite kataranai (E01)
-
Rófudžin no fuan o joso ni Flying Pussyfoot go wa šuppacu suru (E02)
-
Randy to Pecho wa party no džunbi de isogaší (E03)
-
Ladd Russo wa ói ni katari ói ni sacuriku o tanošimu (E04)
-
Jacuzzi Splot wa naite obiete banjú o furuu (E05)
-
Rail tracer wa šanai o anjakuši gjakusacu o kurikaesu (E06)
-
Subete wa Advenna Avis gó no sendžó kara hadžimaru (E07)
-
Isaac to Miria wa wareširazu šúi ni kófuku o makičirasu (E08)
-
Clare Stanfield wa čúdžicu no šokumu ni sukó suru (E09)
-
Czeslaw Meyer wa fušiša no kage ni obie sakurjkau o meguraseru (E10)
-
Chane Laforet wa futari no kiadžin o mae ni činmoku suru (E11)
-
Firo to Gandor sankjódai wa kjódan ni taoreru (E12)
-
Fušiša ma só de nai mono mo hitošinami ni džinsei o óka suru (E13)
-
Graham Specter no ai to heiwa (E14)
-
Kókjú džútakugai ni tadoricuita furjó šónentači wa sore de mo icumo to kawaranai (E15)
-
Monogatari no owari ga atte wa naranai koto o Carol wa satotta (E16)
Obsahy(1)
Autor novely "Baccano!", Ryohgo Narita, ju voľne preložil ako „hlúpy zmätok“ („stupid commotion“). Príbeh je rozprávaný v štýle Pulp Fiction, kde viacero príbehov postupne do seba zapadá. Píše sa rok 1711 a skupina alchymistov hľadajúca večný život sa zíde na lodi aby vyvolala „démona“, ktorý pozná toto tajomstvo. Démon im dá čo chcú - elixír života, spôsob ako ho pripraviť a ako ukončiť život nesmrteľného. Nasledujúcu noc začnú alchymisti miznúť potom, ako sú „zjedení“ jeden druhým. Keď si uvedomia akou sú pre seba hrozbou, rozpŕchnu sa po svete. O viac ako 200 rokov neskôr sa nesmrteľní opäť stretnú a začína „hlúpy zmätok“. (NeosinneR)
(více)Recenze (59)
Není to čistých 5*, neboť jsem se prvních pár dílů moc nechytala. Ale potom... páni, to byla jízda! :-) A stejně nejlepší byl Isaac a Miria - jak kradli muzeum... Člověk si zde musí trochu více všímat, musí opravdu koukat a vnímat. A páni, já byla napjatá až do konce, nerozčilovala jsem se nad sáhodlouhými proslovy, protože žádný nebyly, byla akce - legrace. A přitom to mělo příběh, přitom se to někam posouvalo, přitom to krásně běželo až do konce. Mám tak skvělou náladu because of it! :-) Asi díky všem těm střeleným, postřeleným, zastřeleným a vůbec sympatickým postavám, z nichž většina byli gentlemani nebo psychopati nebo obojí. Prostě úžasné. Prostě mišmaš. Prostě bordel. Prostě super! A nezapomeňte na OVU :-) EDIT. 12.4.2010: Jednou to zhlédnete a může to být "nečistých" 5*, ale zhlédnete to po druhé a je to plnokrevných 5*... :-D ()
Baccano je ze začátku celkem dost složité na pochopení, a to jen kvůli neustálému přeskakování děje z jednoho roku do druhého. Ono na začátku se toho ani moc zajímavého neděje... tedy až na pár nesmrtelných gangsterů. Druhá polovina je už ovšem něco úplně jiného. Jestli budete v první polovině uvažovat, zdali se podívat na další, tak posléze už budete hltat každou vteřinu.... proto ovšem nemůžu dát plné hodnocení. Co se postav týče, tak ty jsou, jak už je v anime většinou zvykem, velice výborně napsané a dabéři také odvedli svou práci na jedničku. Animace a kresba je na celkem dost vysoké úrovni, takže oko by rozhodně znechuceno být nemělo. Celkově vzato je tento kousek rozhodně věc nadprůměrná, ovšem první polovina se celkem táhne a může leckoho odradit.... mimochodem, má nejoblíbenější postava je rozhodně "Rail Tracer"! ()
Geniálně zkombinované dílo, které obsahuje zábavu, akci, napětí, tajemno i romantiku. Navíc když se k tomu přidají úžasné charaktery, skvělá atmosféra a opravdu zajímavé zpracování, které vyžaduje hodně pozornosti, aby divákovi neunikali jednotlivé souvislosti, tak dostaneme zážitek veskrze dokonalý. Skoro vše už tady zaznělo od jiných uživatelů, tak jen potvrdím, že Isaac a Miria jsou opravdu geniální duo a že kromě nich jsem si velice oblíbil např. Fira, Ennis, Ladda a taky "Rail Tracera", ale i ostatní charaktery byly skvělé a i takový Jaccuzi, který mi lezl první cca tři díly lehce krkem, časem ukázal co v něm je. Také musím říct, že to bylo dílo, kde jsem ani jednou nepřeskočil opening, nejen proto, že zde jsou pro lepší orientaci představeny skoro všechny postavy, ale hlavně proto, že se mi hudebně prostě líbil. ()
Tohle se tak úplně nepovedlo. Problémem není příběh vyprávěný napřeskáčku v různých časových rovinách, ale příliš velké množství postav. A že některé z nich jsou velmi otravné (Izák, Mirie, Jakuzzi, Czes), tomu taky zrovna neprospívá. Naopak jsem litovala malého prostoru pro postavy, které mě zaujaly (Chane, Ennis, Firo). ()
Celý tenhle seriál byl jedním přesným tahem na mou branku. Vzhledem k tomu, že si opravdu libuji v nechronologicky vyprávěných příbězích, které do sebe postupně zapadají, a navíc ještě seriál slibuje zakomponování mysterie, fantasy, gangsterky a taky napětí, nic jiného než pětihvězdičkový zážitek jsem neočekával. Má očekávání byla do puntíku splněna. První díl byl sice pěkně zamotaný a řádně mě navnadil na sledování dalších dílů, ale od druhého dílu se začala příběhová vlákna pozvolna rozmotávat a já tak mohl přijít celému tomu příběhu nesmrtelných a jedné (větší) události na Flying Pussyfootu pomalu na kloub. A že to byla opravdu jízda! Perfektní ending i opening, který vám zpočátku pomůže zorientovat se v postavách a při každém dalším dílu vás bude nabádat k hádání jmen postav (heh, tak to fungovalo alespoň u mě), pěkná retro stylizace a nešetření krví a napětím. Největším zásahem jsou ale jednoznačně postavy a příběh. Ano, postav je sice mnoho, ale každá z nich je osobitá a věřím, že si alespoň takové tři postavy dokáže každý divák oblíbit. U mě jsou to rozhodně dvojka Isaac a Miria (od teď jedna z mých nejoblíbenějších filmových dvojic – o nich bych fakt dokázal básnit hodně dlouho) a sympaťák Firo. Sakra, ještě nikdy jsem si nepřál, aby mě někdo vykradl, ale pokud by to měli být Isaac a Miria, pak by mi to snad ani nevadilo (pokud by mi teda ukradli jenom dveře, že jo). Heh, ten samotný závěr seriálu v roce 2001 s nimi byl opravdu úsměvný. :) Co dodat na závěr? Snad jen: „Ajzakkůůůů!” – „Miriááááá!” ()
Kdybych se v ději a v postavách zhruba do dvou třetin absolutně neztrácel, tak bych byl nepochybně mnohem spokojenější... tzn bych se asi dostal na hranici naprosté dokonalosti mezi "obyčejnými, nefilosofujícími" anime seriály vůbec. A také je škoda že ten úvodní způsob retrospektivního vyprávění zkrze dva novináře nevydržel déle, jejich počáteční mapování příběhu a zkoumání jak ho vlastně vyprávět (a tedy jaký příběh to vlastně má být) je velice chytré a zábavné. 8/10 ()
Za dvě velmi povedené postavy, Isaaca a Mirii, volím vyšší hodnocení, avšak ten samotný zmatek, který byl vytvořen neustálým přeskakováním mezi jednotlivými časovými liniemi a také množstvím nedostatečně rozlišených postav (člověk se s nimi trochu dokáže sblížit až v posledních dílech, což je hodně velké negativum), by si zasloužil hodnocení nižší. Nicméně jde o velmi zajímavý nápad, který by si zasloužil více prostoru... ()
Mňam, to je přesně ončo! Stylovka, která nenechává mozek a jeho pozornost usnout, aby se mu v závěru patřičně odměnila. Vskutku, je to vše takový kontrolovaný bordel nebo puzzle, který stavíte od oblohy. Shodneme se asi všichni, že těch postav je tu jak důchodců v Kaufu, když je sleva a možná už mi taky mysl tak neslouží, ale nemůžu se zbavit přesvědčení, že jsme ne všechny potřebovaly. Než ty přeskakující časové linie mi dělalo problém si zapamatovat jména a role, kdo patří do jaké rodiny a kdo všechno patří k těm "nadaným". Jakmile se ale dostaneme do vlaku, obrátky jedou na maximu, tady litry krve, támhle litry krve, sem tam nějaký řezník, ubulenec, děcko a spousta způsobů, jak někoho zabít. Yesssss! A ani trochu mi nevadí, když uprostřed mysteriozně-masakroidní statě se zjeví komický aspekt v podobě roztomile vyšílujícím a štěstěnou políbeným duem Isaaca a Mirii, protože bez nich by pro mě Baccano! asi nefungovalo. Fígl s ukradenými dveřmi od muzea je něco, co má bránice absolutně nečekala. Scénář jednoduše tuší, kdy je vhodné podusit, kdy zase odlehčit, kdy zafilozofovat a nezadrhne se i přes drsný nápor dění stejně, jako Flying Pussyfoot. Kresba témeticky sedla, hudba je ale teprve bonbonek. Solidka, lepších 4* ()
Moje prvé myšlienky po dvoch-troch dieloch pozerania Baccana! - veď toto je úplné psycho a všetci sú tu fakt dobre oblečení! Nesleduje sa to úplne jednoducho, ak nebudete dávať pozor, asi sa stratíte v časových líniách, ktoré sa neustále menia a vo väčšom množstve postáv, z ktorých má každá vlastný príbeh, ktorý sa postupne odtajňuje a prelína s inými postavami. Hneď v úvode ma potešil skvelý opening, je spravený výborne po hudobnej aj obrazovej stránke. Opakovanie mien a predstavovanie postáv sa pri sledovaní zíde. Ďalej postavy, pre mňa naj Jacuzzi Splot, Maiza Avaro, Firo Prochainezo a Rail Tracer Claire Stanfield. Naopak mi celkom vadil Ladd Russo s tým svojím kvázi cool zabijáckym štýlom. Dvojica Isaac a Miria majú určite primárne slúžiť na odľahčenie, ale niekedy som z nich mala naozaj veľmi zvlášty pocit. Ale áno, klobúky, obleky, zbrane, mafia, honba za nesmrteľnosťou, istá nepredvídateľnosť, veľmi fajn hudba - Baccano! sa mi dobre pozeralo. Posledné tri diely mi prišli trochu zvláštne a akoby umelo nadstavované, takže ďakujem Subjektivovi za info, že sú to diely bonusové. To veľa vysvetľuje. Dejovo už nie sú nejaké premakané, ale je tam viac odľahčenia a podarený humor. Na záver snáď už len pokrútim hlavou nad asi najhlúpejším názvom vlaku - Flying Pussyfoot. Akože naozaj? ()
Výborný seriál nejen pro milovníky zamotaných příběhů. Zaujalo mě to hned od začátku a s každou epizodou, s každým novým dílem skládačky má zvědavost a natěšení, jak to všechno dopadne, rostly. Nejdřív jsem kvůli těm několika časovým liniím byla zmatená, naštěstí v každé epizodě jsou všechny linie označené rokem, ve kterém se odehrávají, takže když člověk dává opravdu pozor, brzo se začne v ději seriálu orientovat. Ještě víc, než časových linií je tu postav, těch je požehnaně a o žádné nejde vyloženě říct, že by byla hlavní (to je hezky rozebíráno zástupcem vydavatelství a Carol na začátku a v bonusové šestnácté epizodě). Postavy jde rozdělit maximálně tak na více a méně důležité, ale zase i ty méně důležité jsou skvěle propracované a sympatické (třeba Rachel). Orientaci v tak velkém počtu postav hodně pomáhá opening, kde jsou jména většiny důležitých postav. Osobně jej řadím k těm nejlepším, jelikož nejen, že není otravný, ale je i užitečný. Navíc je do něj zakomponována rekapitulace předchozích epizod, další věc dobrá pro orientaci – mně osobně se to hodilo dost, a to jsem mezi jednotlivými epizodami neměla moc dlouhé rozestupy. Z postav jsem si nejvíc oblíbila tyto: Issac a Miria (nejdřív mi občas přišli trochu otravní, za což asi může jejich způsob komunikace, zároveň mě ale fascinoval jejich optimismus a to, jak dokázali pomoct ostatním), Jacuzzi (nejdřív vypadal jako strašpytel, ale ve skutečnosti je hodně statečný), Ennis (trochu škoda, že o ní jako o homunculovi nebylo prozrazeno více) a Firo (sympaťák zdatný v boji). Za pozornost pak stojí i Czeslaw, Elmer, Maizo, Sylvia, Ladd, Vino, Chane, Luc a Eve. ------ Tohle je jeden z těch vzácných případů, kde bych se nezlobila za více epizod, uteče to strašně rychle a tempo příběhu je místy vražedné. Díky tomu v seriálu ani nejsou hluchá místa ani zbytečné odbočky, zkrátka na ně není čas. Není ani čas se moc zamýšlet nad tím, že příběh vlastně neobsahuje žádné extra hluboké myšlenky, že vlastně sází na komplikovaný styl vyprávění a postavy. Tohle zamyšlení přišlo až po dokoukání, ale taky jsem přišla na to, že mi to vůbec nevadí, že to není potřeba, protože seriál plní to, co chce splnit. ------ Líbí se mi dobové zasazení do 30. let 20. století, ta atmosféra je skvělá. Ještě víc se mi líbilo zakomponování fantasy prvků a způsob, jakým ztvárnili regeneraci a nesmrtelnost. Vtipné je, že toho démona ani jednou neuvidíme v pravé podobě a že kromě jednoho (transmutačního?) kruhu z alchymie taky nic neuvidíme. ------ Nedá mi to, a musím pochválit i animaci a hudbu, i v tomhle ohledu se na Baccano! hezky kouká a akce je výborná. Nejvíc mě bavila asi ta ve vlaku, mám pro vlaky zvláštní slabost, i když děj jako takový mě bavil víc v roce 1930. --------- Konec seriálu je super i ve verzi o 13 epizodách, avšak zůstává pár nedořešených záležitostí, např. Vino nebo Ladd. Ovšem epilog z roku 2001 je skvělý. Bonusové epizody tak nejsou jen příjemným bonusem, ale i pěkně uzavírají nedořešené záležitosti z předchozích třinácti. Rozhodně tedy doporučuju jejich zhlédnutí, pokud totiž po původních třinácti budete mít dojem neúplnosti, tak po těhle třech už ho mít nebudete – je to jako scény v rozšířené verzi třeba Avatara. I když jednu vadu mají: Graham Spencer je jenom otravný. Tohle u moc seriálů nepíšu, ale k Baccanu! se určitě aspoň jednou vrátím. 10/10 () (méně) (více)
Asi budu muset přehodnotit část filmů, co jsem viděl. Nevěřil bych, že se dá tak hezky pospojovat tolik postav a tolik náhodně rozházeného děje, aniž by to ovlivnilo přehlednost. Scénárista je prostě machr, když dokáže udělat něco co dává smysl i někomu jinému. Sice ujde pár souvislostí, ale ty určitě potěší při druhém shlédnutí. Gangsterky sice nemám zrovna v lásce, ale očividně se dosud jen nikomu nepodařilo trefit můj oblíbený styl... ony zase ty fantasy prvky docela pomohly :-) ()
To teda nevím jak, ale dostali mě ^^ ()
V kontrastu s tím, že Baccano! má jen třináct dílů, obsahuje opravdu značné množství postav a dějových linií. Kvůli neustálým skokům mezi jednotlivými částmi příběhu působí seriál zpočátku trochu roztříštěně, ale odrýváním dalších informací začne do sebe všechno postupně zapadat. Zajímavá je také žánrová nevyhraněnost, chvílemi sledujeme komedii, chvílemi gangsterku, jindy fantasy, nebo takřka až horor. Autorům se to ale kupodivu všechno nerozpadlo pod rukama, a přes komplikovaný způsob vyprávění mi nepřišlo, že bych se v ději ztrácel. Jen je škoda, že kvůli nízkému počtu epizod zůstávají další osudy mnohých postav nejasné, ale třeba to spraví nějaké pokračování. ()
Baccano! má neuvěřitelné množství postav, které jsem si zapamatovala jen díky výborně řešenému openingu. Prvních pět šest dílů jsem tápala, ale pak naskočila do šíleného vlaku a nechala se unášet na hektolitrech krve. Skvělá (jak už jsem si v Baccanu! zvykla) byla poslední scéna s mojí nejoblíbenjěší dvojcí Izakem a Miriel. ()
Zaujímavé rozprávanie a odkrývanie dôležitých súčastí príbehu. Z dôvodu takéhoto rozprávania príbehu, pre mňa Baccano začína byť zábavné, až ku koncu a nie od samého začiatku. Spôsob rozprávania je unikátny a podobný anime Durarara!!. Teda lepšie povedané v Durarare je to podobné ako tu, pretože toto vzniklo skôr. Durarara je pre mňa v porovnaní s týmto lepšie dielo (viac ma bavilo, lepšie postavy). No Baccano si teda hrá s príbehom tak, že na diváka stále vybaľuje niečo nové a ten si postupne dokladá kúsky príbehu ako pomyselné puzzle. Veľká časť príbehu sa odohráva vo vlaku, čo je veľmi dobré a dynamické prostredie kedže vo vlaku Flying Pussyfoot sa nedá kam ujsť. Je pravda aj to, že Baccano je jednoznačne jazda od začiatku až do konca a ani jeden diel nie je slabším na to totiž nie je čas. Postavy ma veľmi nenadchli až na dve v podstate najvtipnejšie a to "dvojka" Isaac a Miria. Ono je to zrejme tým, že je tu výrazné sústredenie na tempo a kvalitu príbehu. Preto jednotlivé postavy nedostávajú až tak veľa priestoru. Veľmi dobrý a melodický opening. Hudba je veľmi kvalitná po celý čas anime, výrazne a veľmi dobre dopĺňa jednotlivé situácie. Baccano! je dynamické a kvalitné dielo, ktoré sa dá pozrieť na jeden dych avšak, nie je možné pri ňom vypnúť svoju hlavu, kedže to vôbec nie je oddychovka. ()
Úžasné! Já jsem se teda nestrácel, děj mi připadal chápatelný a úžasný. Dokonce, co se stopáže týče, mi poslední dva díly přišli skoro navíc. Nejraději jsem měl, krom těch dvou lupičů, asi toho starýho dědka, ten byl drsnej. Moje nejmíň oblýbená postava asi Jacuzzi (jestli to píši správně), protože, a to se dá čekat, skoro pořád brečel. Já takovýhle postavy moc nemusím a vtipný mi nepříjdou. Ale ostatní byli super. Všechny ty dramatické změny a příběhové kotrmelce, prostě super. Jo a když se nad tím teď zamýšlím, ještě mi vadila Chane a ten její bratr, byl to bratr nebo otec? Ty jejich věčné mystické domlouvačky, to mě nebavilo. A ještě animace a provedení, to bylo taky super. Jo takhle, teď mi to došlo (při psaní komentáře hmmm, rychlej). Ty díly, co mi přišlky na víc, byly ova, tak to jo. Seriál snad stihl úplně všechno, co se dalo a na dobrou radu, kterou tímto posílám dál, jsem si to shlédl najednou, prakticky bez přestávek. A moje nejoblýbenější část z těch čtyř? Určitě vlak, ten byl nejpropletenější a nejdynamičtější. Musím dodat, že už dlouho hledám opravdu dynamické ( pozor "nekýčové") anime a tohle je to, co jsem hledal. Konečně MICHELLANGELO a ne Leonardo. ()
Ze začátku jsem v tom měla naprostý maglajs a jediní, koho jsem si pamatovala, byli (samozřejmě) Isaak a Miria, kteří u mě po celou dobu vedli a bez nich by seriál musel dostat o hvězdičku méně. Postupem času jsem se začala v postavách trošku orientovat, ale i tak to na plný počet nestačí, i když rozhodně jde o zajímavý námět, který je hlavně neobvykle zpracován...nestane se tak často, že na vás v prvním díle čeká více jak deset hlavních postav a několik časových linií :). 8/10 ()
Nelineární forma vyprávění je často dobrou volbou. Pokud tedy není použita jen kvůli násilnému zamotání děje s cílem vypadat za každou cenu hlouběji. Ruku v ruce s tím jde obrovské množství charakterů, které je v Baccanu také strašně přestřelené. Ještě horší je však to s poměrem likeable a naprosto zbytečných postav a jejich času "na plátně". To co fungovalo v knize nemusí nutně fungovat v anime. Tvůrci se však o pár let u Durarary pochlapili a tento převod se jim tam povedl takřka bez výhrad. Baccano je sice kvalitní, nicméně ani zdaleka ne tak jak jsem z jeho pověsti očekával. ()
Pôvodne som chcela dať len 3 hviezdičky... strašný chaos... Ale postupne sa to upratalo a na konci som sa už aj výborne bavila... Ale kvôli tomu strašnému caosu na začiatku si to zase 5* nezaslúži :) ()
Je rok 1930 a povedená dvojice zlodějíčků Miria a Isaac se právě chystá na další akci... Je rok 1932, gangsteři, a nejen oni, pátrají, kam zmizel jakýsi Dallas Genoard... Také je rok 1711 a na jisté lodi plující přes Atlantický oceán se schyluje k něčemu neskutečnému... Hlavně a především však je rok 1931 a transkontinentální express Flying Pussyfoot právě vyráží z Kalifornie do New Yorku. Cesta to bude dosud nevídaná, protože tolik vyšinutých i jinak zajímavých jedinců se hned tak pohromadě nevyskytne... Tempo a způsob vyprávění - Baccano v sobě nemá hluboké filozofování a do duší svých hrdinů nahlíží jen letmo. Na takové věci nemá totiž čas. Pouhých 13 dílů a mraky postav, z nichž téměř každá je zvyklá jednat a každá jedná po svém, lstivě i přímo, čestně i podle, promyšleně i impulzivně, důstojně i směšně... Tempo je vražedně rychlé a přece seriál pramálo klopýtá. Spíše poskakuje jako pobavený ďábel, tu je v roce 1930, hned zase o dva roky dále, aby se vrátil do vlaku v roce 1931 - a ani události v těchto rocích nejsou řazeny chronologicky. Způsob vyprávění je skutečně rafinovaný. Baccano rozhodí pár střípků z příběhu, pak ke každému střípku přilepí střípek další, tu se zase vrátí ke starému a nabídne jej z pohledu jiné postavy, to vše způsobem vzrušujícím a napínavým. Opravdový příběhový striptýz, který kalhotky odhodí až v úplném závěru, přesně jak to má být. Z formálního hlediska však vrchol seriálu IMHO přichází už v první polovině prvního dílu, ve které se pátrá po začátku příběhu a hlavním hrdinovi. a během níž dvě osoby stylizované do role vypravěče rozhodí střípky první, představí postavy a nadhodí mnoho záhad, po jejichž rozluštění bude divák po zbytek seriálu bažit. Seriál tak v sobě svým způsobem obsahuje vlastní trailer. Padnoucí hudba - Spád a napětí není jen dílem útržkovité formy vyprávění, ale i výborně zvoleného hudebního doprovodu, dobově laděného do 30. let. Baccano také má jeden z nejlepších openingů mezi anime seriály. A určitě opening nejužitečnější, jelikož nám představí většinu pro seriál důležitých postav a věřte, že v baccanovitém množství se to hodí. Žánr - Jak už zmínili Mandelbrot a Mantis, Baccano je žánrový mix a mezi žánry skáče stejně lehce jako časem. Jako by tenhle užásný bastard vznikl obcováním dvou těžko slučitelných postav, paní Makropulos a Al Caponeho. Výsledek je, pro nekoho možná překvapivě, velmi atraktivní. Verdikt - Po dlouhé době jsem nucen rozšířit svou TOP mezi anime seriály. Baccano sice není prosto chyb, např. v podobě ne vždy úspěšných pokusů o vtip, v určitých nejasnostech v příběhu (ale snad mi jen něco uniklo, něco co při druhém zhlédnutí chytnu), ale takhle dobře jsem se nebavil zatraceně dlouho, a to musím ocenit. ***** jak vyšitých. Bonusové díly - Tři bonusové díly 14-16 přinášejí vlastní nový příběh a také odhalí pár drobností o některých postavách. Není to už taková zábava jako díly předchozí, zápletka je velmi jednoduchá, ale na druhou stranu se člověk více nasměje, hlavně díky jednomu automechaniakálnímu gangsterovi. () (méně) (více)