Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinom príbehu o rodinných tabu, citovom vydieraní a pokrivenej láske rodičov a detí, je jedenásťročný Allan. Jeho otec, citovo labilný mliekár, po večeroch prepadá záchvatom plaču a sebaľútosti. Vtedy sa na gauči v obývačke vyhráža samovraždou. Mama tento scenár dobre pozná a chráni sa poriadnymi dávkami tabletiek na spanie. Allan sa však kvôli plaču milovaného otca trápi a má oňho obavy. Vie, že jediný, kto ho dokáže upokojiť, je staršia sestra Sanne, a tak ju zakaždým posiela stráviť noc „utešovaním“ otca. Keď mu Sanne jedného dňa odmietne poskytnúť pravidelnú dávku dcérskej „útechy“, musí Allan nájsť iný spôsob, ako zastaviť plač. Vie, že otec nachádza naplnenie v precítených rečiach, ktoré prednáša na miestnych pohreboch. Rozhodne sa mu zabezpečiť čo najviac smútočných príležitostí, avšak plán sa chlapcovi vymkne z rúk a udalosti naberú rýchly spád. Žiarlivý otec obviní priateľa Sanne zo sexuálneho obťažovania, dcéra sa pomstí podpálením babičkinho domu a skončí v psychiatrickej liečebni. Až keď sa Allan odhodlá zaujať jej miesto na gauči, pochopí, v čom spočíva „utešovanie“ otca a jeho detský pohľad na svet sa zrazu zmení. Film nakrútený podľa autobiografického románu Erlinga Jespena sa nepateticky a bez zľahčovania vyrovnáva s bolestným problémom zneužívania detí. Vďaka originálnemu rozprávačskému štýlu naivného i vynaliezavého chlapca, ktorý nechápe význam udalostí a preto o nich dokáže referovať s dojímavo jemným humorom, je film pôsobivou výpoveďou o citovej manipulácii a odvahe pozrieť sa pravde do očí. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (124)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Dvě věci na nás chlapech fakt nemám rád a pokud jimi dotyčnej chlap dispinuje, nemá nárok získat moje sympatie. Agresivní chování vůči ženám a ufňukaost. Zdejší dánský tatínek navíc víc svou ubrečenost využíval k další odporný věci a prakticky od prvních minut jsem měl sto chutí mu dát dělo. Velmi originální námět byl zfilmován a zahrán s dánskou filmařskou dokonalostí a o emoce rovněž nouze nebyla nouze. Film je vyprávěn poměrně nanápadně a nikterak vyhroceně, ale lidskou odpornost umí ukázat v plný nahotě. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Z psychologického hlediska nemám co UMĚNÍ PLAKAT vyčítat, protože je do nejmenšího detailu propracované, ale z toho filmařského mám jisté výhrady. Morálně závadný film, jenž nám podává portrét silně dysfunkční rodiny, si za vypravěče zvolil mladého hrdinu, skrze jeho pohled je nám příběh podáván._____ Problém je v tom, že 106 minutový film se zdá subjektivně delší, než ve skutečnosti je, protože hlavní hrdina je většinou pasivní, a tak se divák nepodílí na vyprávěn. Pouze přihlíží a tu se směje, tu se baví nad vší tou bizarností příněhu, kterému by prospěla silnější ruka dramaturgova [vedlejší linie s dcerou by si zasloužila větší propracování zvlášť v části s dospělým bratrem, taktéž přijetí pedofilie oobčany scházejících se v jednom malém obchůdku by mohlo být méně odbyté]._____ Přestože část děje se soustředí na otcovo působení na pohřbech, film nesklouzává nikdy k sentimenti či přílišnému patosu a černý humor je zde velice jemný a decentní._____ Dánský vyslanec na Oscara je tak při nejlepším ryze televizní záležitostí vyznačující se výborným scénářem na základě knihy Erlinga Jepsena a chirurgicky přesnými hereckými výkony všech herců bez výjimky. Ale jako každý příběh jakoby ze života se bohužel nevyhne zjednodušováním skutečnosti kvůli dramatizaci vyprávění. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Umění plakat je hodně bolestivý film. Mrazivý portrét psychopata, citového vyděrače, autokrata, manipulátora, lidské zrůdy...ale zároveň i života na rigorózní a tradičně patriarchální vesnici, kde dané modelové schéma dobře ilustruje achillovu patu každé autokraticky řízené společnosti i sociální skupiny - problém nastává, když je neomezený vládce profilově špatným člověkem. A to tedy Allanův psychopatický otec věru je. A Dánsko počátkem 70. let 20. století nepůsobí o nic lépe - oč je jednodušší určit, kdo je v tomhle příběhu hlavní původce zla, o to těžší je pojmenovat všechny spoluviníky - ,,nevšímavou?" matku, staršího syna, který utekl z pekla a tak přece musel ,,vědět!", babičku, která kdysi zavírala oči asi nad ještě větší zrůdou, hypochondrickou tetu, která je spíše též ,,obětí?", rodinného lékaře, který ,,nerozpoznal?" pohlavní zneužívání od psychické lability, policistu, který ,,paradoxně?" zatýká nepravého, sousedy, kteří ,,nic?" netuší... A pak je tu ještě ono ,,pragmatické?" umění plakat, které slouží k té nejhanebnější manipulaci, jaké může být člověk schopen...,,když se setká s tvrdou skutečností života.", jak paradoxně říká vypravěč, tedy malý Allan, oběť tohoto eufemismu... Umění plakat...dokonale strohá, průzračná forma...skandinávská kinematografie ve své nejsilnější podobě... Podobné filmy: Hon, Prolomit vlny, Rodinná oslava ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Doľahla naňho realita života. Keď sa vám to stane, plačete.“ Filmovému fanúšikovi sa sem-tam stane, že nevie, či sa má smiať, alebo byť vážny; niektoré filmy ponúkajú veľa na prvý pohľad zábavných scén, ktoré sa však v zlomku sekundy menia na boj o život (TRAINING DAY), prípadne niektoré postavy dokážu rozosmiať a v ďalšej scéne šokovať (Ledgerov Joker z TEMNÉHO RYTIERA alebo každá druhá rola Joea Pesciho). Avšak to, čo ponúka dánske UMENIE PLAKAŤ, je sila. Dej sa odohráva na vidieku, kde každý pozná každého. Stredobodom zápletky je malý blonďavý chlapec, ktorého otec sa po nociach vyhráža samovraždou, kvôli čomu mama berie silné lieky na spánok, takže kým vyslobodzujúco sníva, duševne chorý otec znásilňuje vlastnú dcéru a keď sa tá dostane do psychiatrickej liečebne, na jej miesto dobrovoľne prichádza malý brat („Aby otec nebol smutný.“). Odvážne a veľmi dobré. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Nemohu si pomoci, ale když vidím na papíře nebo na obrazovce jednu ze čtyř skandinávských zemí plus Island spojenou s nějakým filmem, ihned zbystřím zrak. Jejich filmy jsou totiž neskutečně zvláštní, zpracováním, příběhem, přírodou v něm a tak neváhám a okamžitě zabrousím hloubš. Umění plakat rozhodně nezklame. Pláče se v něm v jednom kuse. Sice z trochu odporných důvodů, ale to právě přicházím k jádru věci. Celý příběh je totiž odpornost na entou, ale svým námětem je tak neobvyklý, že prostě zaujme, tím že je divný. A to je dle mého hlavní bod toho, proč by tento film měl na diváka fungovat. Na mě tedy rozhodně zafungoval, jen tu byl ten problém, že mě nedokázal rozplakat. Možná to dokázal u jiných, ale u mě rozhodně ne, i když to má v názvu. Nebudu to zde dál rozebírat. Odpornost to je, ale zaujme hlavně rozebráním jednotlivých postav takřka do podrobna a to stačí. Za tři hvězdičky bohatě. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (3)

  • Ačkoliv je film dánský, překvapivě musel být pro dánské diváky otitulkovaný. Byl totiž natočen v jižním Jutsku, pouhý kilometr od hranic s Německem, kde se mluví dialektem, který je pro Dány z jiných částí země téměř nesrozumitelný. Děti, které ve filmu hrály, z této oblasti pocházejí, ale Jesper Asholt v roli otce si své repliky musel nejdříve naposlouchat a teprve pak se podle toho učit. (PeterJon)
  • Peter Schonau Fog študoval profesiu filmového režiséra na pražskej FAMU a na Dánskej filmovej škole v Kodani. Jeho absolventský film Lille Mansk (Malý muž) získal desať medzinárodných cien. (PeterJon)

Reklama

Reklama