poster

Spass ohne Grenzen

  • slovenský

    Zábava bez hraníc

    (festivalový název)
  • anglický

    Fun Without Limits

Dokumentární

Rakousko, 1998, 45 min

Režie:

Ulrich Seidl

Scénář:

Ulrich Seidl
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • Bluntman
    *****

    Seidl svuj film okomentoval tak, ze se jedna o "malou cast pozdejsiho, velmi komplexniho konceptu dlouhometrazniho filmu zamereneho na lidi, kteri se stresuji kvuli traveni volneho casu" a stredometrazni dokument Zabava bez hranic pojednava o zene, mistrini sveta v baveni se, ktera drzi rekord v navsteve zabavnich parku a ktera nas jimi provadi. Titulni "hrdinka" Spohler/Claussenova je emocionalne nevyvinuta a evidentne opozdena osoba, ktera se obklopuje infantilnimi predmety a predevsim plysaky a ktera ma spocitane, kolikrat kde v jakem zabavnim parku byla apod. Mozny predobraz pro podobne se chovajici zenskou hrdinku z Psich zivotu, ktera taktez repetetivne a zblbe opakovala cisla z reklamnich kampani, neni tak iritujici a divak k nemu citi i soucit, zvlast pote, co se dozvida o jeji traumatizujici minulosti - divak uz se nemuze smat, smich zbyl jenom jinym postavam - a to jeste nuceny, az dabelsky. Stripky s vyjadrenim vedeni utvareji tak komplexni obraz spolecnosti, ktera ma tolik moznosti se bavit, ze uz zapomnela vlastne JAK. Pravda, tema je tentokrat mnohem slabsi a ne tak pevne uchopena, jak jsme u Seidla zvykli, ale i tak je to jeden z nejzabavnejsich seidlovskych dokumentu, ktery je akorat vynikajici ne proto, jak byl natocen, ale proto, o kom a o cem je.(5.12.2007)

  • radektejkal
    *****

    Kdyby park byl dosud parkem, pak by europark či evropapark musel být evropskou zahranou. Ty ale zatím retardovaly na obchodní a zábavní střediska umístěná po celé Evropě, včetně Prahy. Do toho největšího Evropa-Parku, v Rustu (Baden-Württemberg), to má naše hrdinka Dorothea Spohler-Claussenová z Hannoveru na 600 km. To ovšem nemohlo uniknout všehovšímavému Ulrichu Seidlovi, který ve svém "bezmezném špásu" přidal další facetu do své imaginarní definice této civilizace. "Zábava bez hranic", tedy bez jakéhokoli omezení, není jen explicitní metou paní Doroty, ale nejspíš celých nových generací - je celkem jen malý rozdíl od prohánění se po roller coasteru nebo mobilu. Děti je třeba od malička učit pouze se "bavit", proto všude (v hospodě, obchodě atd.) dětské koutky a zábavní střediska - a moje premisa, že dítě má začít systematicky pracovat od pěti let, je jen k smíchu, a patří právě proto to této oblasti "bezmezné legrace".(6.10.2018)