poster

Ulzhan

  • německý

    Ulzhan - Das vergessene Licht

Drama / Romantický / Road movie

Kazachstán / Německo / Francie, 2007, 105 min

Kamera:

Tom Fährmann

Hudba:

Bruno Coulais

Střih:

Peter R. Adam
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lord.Jim
    ****

    Krásný, smutný příběh v nádherné krajině. Putování Francouze napříč Kazachstánem za svým cílem, horou Khan Tengri v pohoří Ťan Šan. Cestou potkává dva velmi zajímavé lidi - učitelku francouzštiny Ulzhan a obchodníka se slovy Šakuniho. Bože ta krajina je krásná. ___Velmi zajímavý rozhovor s Ulzhan u polorozpadlého Kolchozu: "Zvířata, rodiny, děti - všichni tady žili pohromadě. Byla tu škola a nemocnice. Ti lidé tu žili, plodili děti, pracovali, jedli. Naplánovali jim co mají dělat. Měli vše potřebné k životu. Neměli toho mnoho, ale stačilo to." - "A teď?" - "Všechno se změnilo. Kdysi to byla zoologická zahrada, teď je to džungle." - "A džungle je lepší?" - "Ne, ne pro ty, kteří se narodili v ZOO."___Co se k tomu asi tak dá dodat?(14.4.2011)

  • radektejkal
    ***

    Charles, Francuz s poměrně dobrou znalostí ruštiny, se vydává do Kazachstanu, aby na určitém místě (má na to mapu) symbolicky pohřbil svoji rodinu (ženu a dvě děti). Na to ovšem musí být sám. Do cesty se mu však plete jeho kolegyně, mladá kazašská učitelka Ulžana a obchodník "se vším", hlavně se slovy (Charles si od něj sice nic nekoupí, ale cítí, že i jemu by mohla být nějaká nápomocná, nejvíc rezonuje při slově "dharma"). Přesto svůj zamýšlený čin vykoná a vrací se (to již mimo film) na koni, který mu Ulžana nechala "pod horou" do civilizace, kde se pravděpodobně stane rovněž kazašským učitelem. Jeden příběh musí být ukončen, se vším všudy, a teprve potom může začít jiný. To, že toto "ukončení" může stát i život, tu nehraje žádnou roli. Pozn.: Astana (kazašsky, oficiálně Nur-Sultan) je od března 2019 hlavním městem. Exkurze po něm byla zajímavá.(28.4.2019)

  • JANARYBA
    ***

    Při vší úctě k velkému režisérovi, kvůli jeho Plechovému bubínku, který měl kamarád na jeden den půjčený na videokazetě, jsem kdysi radši oželela začátek divadelního představení....Ale "šlendorf-nešlendorf", tady to je typický případ, kdy člověk, který o místních reáliích neví vůbec nic a asi ani vědět nechce, se pokouší dělat film, nejspíš s nějakým poselstvím. Teď už tak navztekaná nejsem, převážil nakonec celkový pocit z toho, že jsem po letech nahlédla do Kazachstánu (kde jsem kdysi v nějaké vesničce ťápkala kapústu = okopávala zelí, na mezinárodní prázdninové výměnné brigádě). Postava Ulzah i její babičky byly skvělé, jinak se mi otvíral nůž v kapse, např. jak z jedné balené vody pili kůň i pán, stačila jim, chvíli byla rozpůlená, aby z ní mohl kůň pít, pak se zázračně zase spojila, jak ten panák v černém mantlu táhl nesmyslně tu koženou brašnu, jak ti "fšichni" francouzi šprechtili německy, ten šaman na motorce...no už dost omlouvám se všem, nečtěte.(23.11.2012)

  • Big Bear
    ****

    Volker Schlöndorff umí a já se na něj hodlám zaměřit více. Ulzhan je úžasná záležitost. Je to film o pouti raněného muže, který prchl z civilizace do opuštěných stepí Kazachstánu hledat samotu a vykoupení od bolesti jež nosí v srdci. Jenže osud je vrtkavý a tak na této velmi zváštní pouti na cestě potká hodně zajímavé lidičky. Hrdina se potkává s kočovníky, prodejci koní i moudrým prodavačem slov. Na své cestě míjí dávné stavby zaniklých civilizací i rozpadající se gulagy a opuštěná zemědělská družstva z éry SSSR.... Daleké a širé jsou kazašské stepy a vysoké hory zařezávají se na obzoru.... Tenhle film bych hodně připodobnil k filmu Samsara (2001). Nejen kvůli čarokrásné přírodě a krásné hudbě, ale i kvůli tématu hledání sebe sama.... Dávám 4 neodeslané dopisy. * * * *(17.10.2012)

  • Jordan
    ***

    možno až "príliš" meditavíne putovanie po Kazazškej púšti, celkom pokojné, komorné a nie zlé, ale ničím originálne a v podstate už videné . . . dvaja charizmatický "vydedenci" a jedna pekná Kazaška sú síce dobré trio na púť úchvatnými scenériami strednej Ázie, no je to skôr taký priemer . . . SCENÁRista Jean Claude Carriér aj režisér Schlondorf sú už starí páni filmári, preto si takúto "oddychovú" meditáciu môžu dovoliť, no svoje najlepšie filmy majú už za sebou. Každopádne pár pekných miest, myšlienok a najmä otvorený záver to celkom príjemne posúvajú do medze kvalitnejších filmov, no uznávam, že mnohí sa možno počas filmu budú nudiť či mať k nudeniu veľmi blízko. Možno by nezaškodilo aj trochu viac humoru, ktovie . . .(6.12.2007)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace