The Thick of It
Série(4) / Epizody(21)
Obsahy(1)
Pouhých 18 měsíců strávil na Ministerstvu práce a sociálních věcí Cliff Lawton. Pracoval dobře - alespoň jej o tom všichni ujišťovali. Tak proč jej najednou začali vláčet tiskem? Proč "Lawtonův osud visí na vlásku!" a podobné výplody bulvárních hyen? Bůhví. Faktem však je, že účast takového člověka vládě zrovna na důvěryhodnosti nepřidá. Chraň bůh, že by musel odejít pod mediálním tlakem! Takovou úvahu "premiérův zlý muž" Malcolm Tucker kategoricky odmítá! Oslabovat kabinet však nadále nelze, to je jisté... Hugh Abbot, který Lawtona na téhle ne zrovna nejvděčnější židli vystřídal, si možná i proto víc než dobře uvědomuje její vratkost. Ví, jak málo někdy stačí k pádu, a ví, že nic tak neupevní úředníkovu pozici, jako veřejný úspěch. Jenže kde ho tak nahonem vzít? Chtělo by to nějaký trumf, který by proletěl titulními stránkami všech novin jako bomba a dal všem najevo, že konečně je ten správný muž na tom správném místě. Třeba takový vznik Sociálního sboru proti zneužívání dávek, o němž Abbot letmo pohovořil s premiérem, který byl, jak se mu zdálo, této myšlence velmi nakloněn. Ano, to bude to pravé sousto, které předhodí na mimořádné tiskové konferenci veškeré mediální elitě! Jenomže - byl ten premiérův souhlas opravdu tak jednoznačný? Sitcom Je to soda by bylo možno zařadit kamsi mezi Jistě, pane ministře a Kancl. Na první navazuje tematicky - je to rovněž politická satira z vládního prostředí, Kancl připomíná způsobem realizace: pseudodokumentaristicky točené, dynamická, nervní, těkající (v prvních dílech možná až příliš, posléze se tvůrci poněkud zklidnili) kamera, evidentně částečně improvizovaný dialog. Chytrý humor, brilantně napsané dialogy i výborné herecké výkony, to vše nepochybně přispělo k tomu, že i přes relativně malý počet epizod si již tento seriálek získal značnou pozornost diváků i kritiky (získal již 4 ceny, na další byl nominován). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
Neskutečně nahláškovaná kombinace Kanclu a Jistě, pane ministře, která se od obou těchto britcomů liší především obrovským množstvím vulgarismů. Jednotlivé epizody mají podobu nervně nasnímaných smrští smrtících replik, jež ke škodě tuzemského diváka vyžadují slušný přehled o britské politice a popkultuře (což se jinak znamenité české titulky poslední série snaží poněkud nešikovně řešit využíváním ekvivalentních českých osobností). Nápaditě ultrasprosté nadávky společně s víceméně reálným základem zobrazovaných situací posilují dojem, že jsme svědky „práce“ opravdových vládních úředníků, nad nimiž jako král všech mamrdů drží bič (v jedné, a krabici cukru v druhé ruce) Malcolm Tucker, podobně ultimativní hovado jako David Brent. Oproti Brentovi lze ale snáz pochopit, proč svým chováním ostatním způsobuje zhruba stejnou slast jako penetrace pohrabáčem. Ve vysoké politice měkkoty zkrátka dlouho nevydrží. 90% ()
Fuckity verze Jistě, pane ministře/premiére kanclovitého střihu pro jednadvacáté století v satiře, která je tak trefně pravdivá i mrazivá, až vlastně není vtipná. Rozhodně tedy nejde o britcom klasikého střihu, to již spíše o jakýsi "politfuckcom". Ostatně fuckování (nejen) z Malcolmových úst tu zní s kadencí, kterou by mohl tiše závidět i Kalašnikov. Škoda, že to u nás běželo pouze v nepoužitelné verzi, kdy titulky Petra Šarocha byly spíše jeho verzí toho "jak by on udělal politickou satiru" než (třeba i hodně volným) překladem pronášeného. ()
Zatímco "Kancl" představoval vybočení z běžné sitcomové produkce, "Je to soda" jde v popírání pravidel sitcomového žánru nesrovnatelně dál, fakticky tvoří spíš jeho protipól. Důraz na realističnost prostředí, téměř dokumentární kamera a absence umělých hlášek a dramatizujících situací. Poctivě vzato, k prvoplánovému smíchu toho v seriálu mnoho není, jakkoliv absurdních situací se najde nespočet. Je to spíš nahlédnutí pod pokličku práce různých Dalíků, Šloufů a dalších manipulátorů a nejrůznějších vládních poskoků v britském podání. Místy se dokonce z jejich jednání a myšlení dělá člověku stejně jako po požití hodně nestravitelného jídla. Celkový dojem: 60 %. ()
Drsnejšia, modernejšia a tvrdšia variácia na Jistě, pane ministře :-) ()
Snad dozněv úspěšných komediálních skupin z britských ostrovů..?!! ()
S uzivatelem ktery ohodnotil odpadem vlastne uplne souhlasim. Jak se muze tato smesice trapnosti a sucheho humoru nekomu libit... "Charizma" Rickyho Gervaise mozna nekomu cbybi, ale ruku na srdce... .Kolik z vas se musi kazdy den srovnavat v ramci mezinarodniho tymu pod vedenim takovychto sefu v kancelari s (rad bych zminil individualitami, ...) individui rozlicneho spolecenskeho a dalsiho ruzneho zarazeni ? Tento vyse zmineny pocit, z meho pohledu, Tato soda reflektuje s velikou bravurou. A verte mi, ze nemate predstavu o to jak moc dobre tentokrat vim o cem mluvim. ()
Podobně jako u House of Cards se vtipně ukazuje schizofrenní vztah lidí k politice. Pokud je to krutá realita, je to hnus. Pokud je to dramatický, popř. komediální seriál, je to skvělé a brilantní... Pro The Thick of It platí mnohé co pro In the Loop. Ostatně režisér je stejný a částečně se překrývají i herci a postavy. Často není jednoduché se orientovat v britských politických reáliích a pokud máte "pouze" obstojnou angličtinu, tak z častých Malcolmových výlevů nemáte nic. Pouze si představujete, že je to něco hodně hodně špatného :) Tak jako tak je to pro mne další důkaz vynikajícího britského humoru a královsky jsem se bavil... 100% ()
Nejdříve bych upřesnil, že zatím existuje šest půlhodinových dílů z roku 2005, dva hodinové speciály z roku 2007 a osm půlhodinových epizod z roku 2009. V roce 2012 přibylo dalších šest dílů, z nichž šestý má opět dvojnásobnou stopáž. Nejdřív jsem myslel, že je hlavní postavou ministr práce a sociálních věcí, ale později se ukázalo, že jím je premiérův zlý muž Malcolm Tucker, což je úžasná postava a Peter Capaldi se na něm evidentně s chutí vyřádil. Kromě občas až neuvěřitelně sprostého slovníku jsou zajímavé i české titulky, které celou řadu reálií, jmen a přirovnání nahrazují českými ekvivalenty („To bude, až ve Vlastě vyjde reklama na zubní protézy s Ewou Farnou“ apod.). Celkově mi přišlo, že se seriál rozjížděl postupně, a opravdu skvěle jsem se bavil až od těch dvou speciálů. ()
PETER CAPALDI ako Malcolm je miliónkrát lepší než RICKY GERVAIS. Úplne ako by človek sledoval priamy prenos z úradu vlády SR. Briti nám opäť raz (a tým myslím aj dnešnej generácii ľudí produktívneho veku) nastavili zrkadlo. (10.10.2008) ()
Můžu hodnotit pouze Abbotovu éru, čili první dvě (mini)série, a přes počáteční rozpaky nakonec konstatuju solidní míru spokojenosti. Musim přiznat, že mě - celýho zhýčkanýho brilantně pointovanýma mono- či dialogama z Yes, Minister - tahle brutální smršť nadávek a koncentrovanýho chaosu opravdu nemálo zaskočila ... nicméně svuj velkej přínos Thick of It má. Jde ještě hlouběji a zároveň trochu jinačim směrem. Přestože se točí kolem jednoho z ministerstev a míhá se i kolem samotnýho č. 10, vyobrazuje v první řadě "mravenční práci" dělníků v pozadí (což je přirozeně eufemismus, jde přece o sitcom). Zároveň jak svou hloupou, tak svou manipulativní verzi karikatury Iannucci s Armstrongem uchopili docela jinak než tvůrci kultu Jim Hackera, respektive Sira Humphreyho: zde si Hugh Abbot vesměs uvědomuje, že ví prd, a na nic moc si (na rozdíl od Hackera) nehraje; zatimco jej nepeskuje tak chladnej, vychytralej a vždy nad věcí "jakože nadřízenej", nýbrž obyčejnej hulvát bez čitelný strategie. Teprve následný maskování Abbotovy hlouposti, potažmo Tuckerovy mocenský kličky, už na Yes, Minister nápadně odkazujou; jinak toho ale opravdu moc neni. Co mi zde fatálně scházelo - a chvályhodně zvolený zaměření na mediální obraz politika, na PR, by to jedině vhodně doplňovalo - byla předevšim relativní ignorace soukromí hlavních postav, o kterym se tak maximálně tlachá. Přitom známý Hackerovy diskuze s manželkou v Yes, Minister představovaly příjemný osvěžení, rozptyl a zároveň tak tamější satiru dělaly poněkud plastičtější. --- Každopádně přes, nebo spíš právě pro tolik odlišnou formu se nakonec nemůžu rozhodnout, co je nadčasovější - jestli Yes, Minister, nebo Thick of It. Osobně nicméně preferuju rezervovanější, diplomatičtější přístup. Ale je mi jasný, co by mi na tohle famózní neruda Peter Capaldi odvětil ... En em ef pí - not my fucking problem! ()
Poté, co jsem překousl tu roztřesenou kameru, pěkně jsem se bavil. "Vydáme vlastní verzi prohlášení." "Budeme tvrdit, že jsme to řekli, ale novináři to jen neslyšeli." >70% ()
Aneb jak by vypadal Yes, Minister po dvaceti letech. Námět neschopných politiků jako loutek v rukou těch několika vyvolených tahačů nitek asi neomrzí nikdy. Když je pak klasický recept okořeněný salvou kreativních nadávek a skvělého Humpyho nahradí snad ještě lepší Malcolm Tucker, je na nový kult zaděláno. Ty reakce, které budí i pouhé zmínění jeho jména v budovách vlády jsou něco, co se prostě musí vidět. Ale byla by škoda, kdyby to bylo jenom kvůli němu, i ostatní postavy totiž mají stále co nabízet. Hugh z prvních dvou sérií je tragická postavička do takové míry, že se ho snad nedá nemilovat, Nicola z dalších dvou se zase naopak nedá než nenávidět. A spolu s týmy, který za nimi a za opozicí stojí, tvoří bezkonkurenční nadávací mašinu. Přičinění poradce přes nadávky (swearing consultant) u psaní scénáře se na kvalitě těch samotných smrští "eF star star CUNT!" výtvorů podepisuje a nevím o žádném filmu ani seriálu, který by právě v jejich provedení měl konkurenci. Ukončení seriálu je tak neskutečná škoda, ale celá poslední řada je tak 'jiná' a zároveň zábavná, že by se na ni snad ani kvalitou navazovat nedalo. ()
"FUCK'S SAKE! Jesus – Christ! Well, now we've got another fucking adjective to add to fucking 'smug' and 'glum', haven't we?! Fucking 'RETARDED'! JESUS Ch– Do you not think it would be germane to check who you're talking to?! IT'S A FUCKING NEWSPAPER OFFICE! IT'S NOT A FUCKING SANATORIUM FOR THE FUCKING DEAF, IS IT?! ARE YOU SO DENSE?! Am I gonna have to run around, slapping badges on people, with a big tick on some and a big cross on others, so you know when to shut your gob and when to open it?! Jesus Christ! Oh, but that'll probably confuse you as well, won't it?! That'll be too confusing! You'd see the cross and go "Oh, fuck! X marks the spot! Better tell this little person all about the Prime Minister's fucking CATASTROPHIC ERECTILE DYSFUNCTION!" Oh, but not to worry, not to worry, you've sent fucking Ollie over there to deal with it. (Nicola tries to speak) FUCKING OLLIE! HE'S A FUCKING- HE'S A FUCKING KNITTED SCARF, THAT TWAT, HE'S A FUCKING BALACLAVA! A toto, dámy a pánové, je ta správná soda. ()
Stačí že to máme ve zprávách................ ještě na to koukat v hrané formě............ ()
Psal se rok 2004 a BBC se rozhodla bilancovat. Vyhlásila anketu pro své diváky o nejlepší britský sitcom (výsledky). Advokátem pro Yes Minister (Jistě, pane misnistře) byl vybrán Armando Iannucci. A ten si položil otázku: Jak by vypadal dnešní ekvivalent tohoto brilantního díla? A sám si i odpověděl. Už by to nebyla sžíravá satira na státní správu, ale na mediální obraz politiků. A tedy rostoucí význam jejich poradců a spindoctorů. BBC se netvářila moc nadšeně a poskytla jen minimální rozpočet na 3 díly a pozdně večerní slot na BBC4. Přece jenom politika je nepopulární téma i pro komedie. Iannucci se rozhodl využít několika tvůrců, s kterými se znal již z dřívějšího pořadu Gash (2003). Protože necítil žádný tlak, rozhodl se natáčet bez kompromisů (čímž určitě odradil řadu diváků). Jmenovitě extrémně dynamickou dokumentární kamerou, zachycující řadu extrémně vulgárních dialogů. Dodnes Iannucci vzpomíná na první den Capaldiho na castingu a jeho špatnou náladu, kterou promítal do svých replik. ___ Na rozdíl od Kanclu se hned první promítání setkalo s úspěchem a seriál patřil k nejsledovanějším titulům BBC4. Následovala rychle druhá sezóna s třemi novými díly. V roce 2006 byl seriál oceněn BAFTou jako nejlepší sitcom uplynulého roku a Chris Langham byl oceněn za nejlepší komediální výkon. Světlou budoucnost však narušilo obvinění Langhama. BBC seriál odstavila a nakonec došlo jen na 2 speciály v roce 2007. Ale poprvé už i na BBC2 a opět s nominací na BAFTAs. Když přišel i úspěch filmové verze In the Loop (Politické kruhy), BBC již na nic nečekala a objednala plnohodnotnou třetí sérii (8 dílů). Navíc již stabilně na BBC2 a v premiéře i na BBC HD. BAFTAs roku 2010 již patřila jednoznačně The Thick of It, když seriál a herci proměnili hned tři nominace. Čtvrtá série je určitě tou poslední, možná ale dojde na nějaký ten speciál. ___ O tom, že je Malclom Tucker životní rolí Petera Capaldiho, asi nikdo nepochybuje. Stačí aby nasadil svůj "bollocking" výraz a člověku běhá mráz po zádech. Frustraci ze své špinavé práce a nekompetentnosti podřízených PM si vylévá pomocí ještě špinavějšího slovníku, který mu dali do vínku páni tvůrci. Třetí a hlavně čtvrtá sezóna pak ukazuje, jak to vypadá, když se politické vody rozvíří až příliš. I při sledování poslední sezóny hodně Britů nevěřícně kroutilo hlavou nad podobou nových epizod s právě probíhající agendou (viz jídlo ve školách, ministerstvo zřizující vlastní banku, etc.). Finále pak tvoří reakci na stále probíhající Leveson Inquiry a propojenost médií s politikou. ()
Hodne ultimatni zabava :) ()
Je to nuda. Nemůžu si pomoct, ale mně tyhle mockumentary sitcomy fakt nebavěj. Jednak se mi nelíbí ta kamera a jednak mám problém v tomto případě i s humorem a tématem jednotlivých epizod, takže naprostou většinou jsem se pronudil nebo u nich dělal něco jiného. Ale z několika málo epizod jsem byl nadšen a mile překvapen, jak byly super. Toť vše. Někomu to asi sedne, ale s tímhle stylem seriálů si fakt netykám, a to jsem si myslel, že tentokrát už to vyjde. Nevadí. Nicméně... jedná celá hvězda za fantastického Capaldiho, díky kterému jsem vydržel až do konce, druhá za hostující hvězdy (zejména, ale nejenom David Haig) a vedlejší postavy a zbytek za ty vtipy a epizody, které se mi líbily. 60%. ()
Úžasná vec. Zmes Yes, minister a greengrassovskej réžie. Chaotická, polodokumentárna kamera občas vadí, ale keď sa na ňu zvykne seriál je boží. Ja som najprv videl film In the loop, ktorý som hodnotil plnými hviezdami. Tu dám len štyri, al keby to pozrim obrátene tak by som prehodil aj hviezdy. Lebo seriál je na rovnakej úrovni ako film. A ten je presne medzi 4* a 5*. Inak ma extrémne baví prostredie politického PR. Postavy sú husté, ale realistickejšie ako to býva v komédiach. Každý jeden diel má aspoň husté hlášky ktoré ma fakt dostanú. Malcolm Tucker si sira Humphreyho dáva na raňajky. Naopak ministry (Hugh a James) sú veľmi podobný. A veľký rozdiel je, že toto je tvrdé R takže Capladi namá problém chŕliť vety kde je 90 slov nadávok. Špecifické, ťažko stráviteľné, nie pre každého. Ale pre mňa bohovská zábava. PS: koniec je pekne drsný a obsahuje niekoľko zaujímavých výstupov. Musím dať 5*. Ale pozerajte to na vlastné nebezpečenstvo!!! ()
Sledováním tohoto seriálu jsem se chtěl uklidnit po jednom hektickém dnu v práci. Kdo to někdy viděl, pochopí, proč se mi to nepovedlo. ()
Gudaulin to ve svém hodnocení nakousl přesně: nejde tu o sledování nejvyšších politiků, ale právě těch špindírů v pozadí - Dalíků a Šloufů. Ke snazšímu přístupu k seriálu je dobré prostě nečekat humor a jenom se divit, kam až hrdinové dokážou při pohybování se v politice zajít. I uživatelé, kteří hodnotili velmi nízce, asi uznají, že nuda to tedy rozhodně není... ()