Kamera:
Oliver T. MarshHudba:
Herbert StothartHrají:
Ronald Colman, Elizabeth Allan, Edna May Oliver, Reginald Owen, Basil Rathbone, Blanche Yurka, Henry B. Walthall, Donald Woods, Walter Catlett, Fritz Leiber (více)Obsahy(1)
Film podľa "Poviedky dvoch miest" Charlesa Dickensa. Ide o aristokratický, feudálny Londýn a Paríž, ktorý zo seba striasa nadvládu šľachty a nastoľuje vládu ľudu. Zobrazené je aj dobytie Bastily, ktoré spečatilo osud šľachty či zavraždenie markíza Saint-Evremonda. (matriosa)
Recenze (7)
Oscar 2 nominace: Nejlepší film, Střih ()
První půlka je celkem podivná, ale když vydržíte, budete překvapeni. ()
Strašně mi vadila první polovina filmu, která je děsně černobílá nejenom svojí barvou - krutá monstra v podobě francouzské šlechty terorizují nebohé obyvatele Paříže a ti to už nevydrží, vzbouří se dobijí Bastilu a svrhnou režim - ha ha ha ha. Druhá polovina už je o poznání lepší. Jednak ten příběh je zajímavější a za druhé je tam skvěle ukázán ten kolotoč revolučního teroru. Hodně se mi líbily davové scény s impozantní kulisou Bastily a potom závěrečná scéna s gilotinou. Bohužel ale celkově jsem se docela nudil, takže lepší než tři hvězdy to nebude. ()
Velmi zdařilá filmová adaptace slavé knižní předlohy od Ch. Dickense. Celý film se zabývá pouze hlavní dějovou linií, které se tak dostává potřebný prostor. Vzhledem k datu vzniku je celé zpracování velice povedené a zejména dobití Bastily si zaslouží velkou pochvalu. ()
Krásný film který ukazuje, že i na první pohled dobrá věc se může zvrtnout ve zlo. Film vznikl podle klasické knižní předlohy Charlese Dickense a na filmu je to hodně poznat. Parádní příběh s do hloubky prokreslenými charaktery i vyobrazením situace, která zavládla v období Velké Francouzské revoluce. Parádně natočenou scénou je dobytí Bastily. V této scéně se odráží kamerová schopnost pro prostor kameramana. Z další strany je skvělá režisérova schopnost udržet diváka napjatě sledovat děj až do posledních minut. Herecké výkony jsou nadstandardní a hlavně Ronald Colman dokazuje své herecké kvality. Určitě doporučuji shlédnout neboť i přes stáří tohoto snímku dokáže vzbudit jak pozornost, tak i emoce. ()
Pro čtenáře předlohy není tato adaptace ničím než otrocky převyprávěným románem, zestručněným a osekaným o všechny pasáže, které přípěh neposouvají vpřed. S výjimkou dobrého Roberta Colmana (takhle nějak jsem si Sidneyho představoval) zde najdeme jen přepálené ochotnické výkony, které zcela míjí lehký tón původního textu. ()
Stejně jako v případě Bídníků se jedná o další silný přběh z pohnutého období kolem Velké francouzské revoluce, tentokrát ale na motivy románu představitele anglického realismu Charlese Dickense. Je škoda, že na rozdíl od již zmiňovaných Bidníků a jejich různých filmových verzí, tento film, který je bezpochyby uznávaným klenotem Holywoodské tvorby 30 let z dílny MGM, u nás příliš znám není. Příběh se točí kolem Sidney Cartona (Ronald Colman), protřelého anglického advokáta otráveného životem, který útěk ze svého znechucení hledá v Londýnských krčmách a alkoholu. Sidney se nechá přemluvit a ujme se případu Charlese Darneye (Donald Woods), mladého francouzského aristokrata, muže čestného a morálně čistého jak padlý sníh, kterého jeho moderní smýšlení a nesouhlas s poměry ve zbědované předrevoluční Francii vedou k útěku do Anglie, kde je ale záhy obviněn ze špionáže. Sidney se při procesu, ve kterém Darneyho osvobodí, setkává s jeho snoubenkou Lucie Manette (Elizabeth Allan), do které se zamiluje a která se pro něj stane světlem v černém tunelu, kvůli kterému by byl ochoten i návratu do normálního života. Poté co je Darney, již jako manžel Lucie a otec jejího dítěte, léčkou vlákán zpět do revolucí zmítané Francie a uvězněn, vydává se ho rodiný přítel Sidney zachránit, aby se ve jménu vykoupení svého něštastného života a nenaplněné lásky obětoval pro štěstí Lucie a její rodiny. Z předešlého je tudíž patrné že se nejdná o žádnou oddychovku, ale náročný příběh s velice smutným a dramatickým koncem (často se mi to nestává, ale tu jsem i slzu uronila). V žádněm případě ale nemůžu souhlasit s liguidem26 (sorry Tome :-D), jehož popis působí tentokráte krapet zkratkovitě a může uvést v omyl. Teror francouzské šlechty se v pozadí příběhu první části pro vykreslení poměrů určitě objevuje (viz. sice krátká ale zato vynikající scénka s jako vždy výborným Basilem Rathbonem v roli markýze Evremonde a pár dalších), nicméně hlavní pozornost první části se soustřeďuje kolem procesu s Darneym, který je podle mě natočen velice poutavě a zábavně, a seznamuje diváka se Sidneym (což taky není úplná nuda). Prostředek filmu se věnuje dobití Bastili (zde se shodneme na velice dobře natočených davových scénách) a následně líčí krvavý revoluční teror, ve kterém si nikdo nemohl být jist ničím, kdy vzala do svých rukou spravedlnost lůza a lidé, kteří si ve jménu rovnosti a svobody vyřizovali staré účty - a do kterého jsou řízením osudu nešťastně zapleteny i ústřední postavy. Přestože druhá část mohla být trochu rychlejší, určitě nenudila a její závěr je opravdu silný. Všechny herecké výkony jsou bezesopru kvalitní, každopádně září zejména Colman v roli Sidneyho a jenom potvrzuje, že je velký herec své doby s nezaměnitelným hreckým projevem a neuvěřitelně charizmatickým hlasem. Btw Colmanův hlas je dodnes považován za jeden z "největších" v Holywoodu (pro zajímavost: Colman se svým geniálním hlasem a citem pro frázování nahrál v roce 1956 pro rozhlas všech 154 Shakespearových sonetů). () (méně) (více)