Sedm životů

"Muccinovi vyšel z filmu z extra zajímavým námětem formálně hezký vyděračský kýček, který vás s otravnou trpělivostí nutí plakat. Pokud jste v kině uplakánek, druhou polovinu filmu možná přes slzy neuvidíte. Pokud v té době už nebudete na cestě domů" více

"Depresívne, pomalé, prehnané, a trochu nátlakové. Aj taký je niekedy život. Dobrácka tvár Willa Smitha stále funguje…" více

"To, co na Sedmi životech uráží nejvíc, není jejich prvoplánovost a přímočarost směrující k hrudníkům divaček se srdcem na dlani, ale Smithova a Muccinova nerozumnost v tom, nakolik si mohou se svými ovečkami v sále zahrávat jako s hlupáky, kteří si nedají dvě a dvě dohromady." více

"Zatímco předchozí spolupráce Smithe a Muccina byla přímočarým (a sympatickým) vyprávěním o ztroskotanci, který se silou vůle znovu postaví na nohy, Sedm životů nás zaplavuje jen prázdnými záběry, které příliš nedávají smysl. Tvůrci si nejspíš mysleli, že když vzbudí zdání složitosti a potřeby, aby…" více

"Gabriele Muccino je rozhodně velmi zdatný režisér a daří se mu odvádět divákovu pozornost, na konci ale chtě nechtě musí vyložit karty na stůl. A v tu chvíli si každý divák, jehož oči nejsou úplně zaslepené slzami (na což tvůrci do určité míry spoléhají), uvědomí, že to vlastně celou dobu tušil." více

"Po formální stránce rozhodně JE Muccino šikovný chlapík a dobrý řemeslník - dokáže scénu dobře nasvítit, vést herce k věrným výkonům, zachytit správný okamžik, dodat tomu ve střižně správně dramatický odér „osudovou“ podkresovou hudbou. S dobře vystavěným scénářem by jistě mohl zabrousit i do…" více

"Sedm životů je zdánlivě silné téma redukované na emocionální struhadlo a produkční kalkul. Můžete to akceptovat a brát film jako emotivní příběh, který je bohužel o ničem a můžeme ho pro představu pasovat do role primetimeové televizní ohrávačky. Ovšem zručně natočené, za což si Sedm životů…"

"Z cílovky vyzbrojené kapesníky asi Sedm životů kýžené slzičky vymámí, ale po nevtíravém sociálním dramatu Štěstí na dosah bych čekal víc než jen jistou rukou natočený kýč. Bez ohledu na kvalitní řemeslo a obsazení se tak snímek poslušně řadí do šedé, vzájemně zaměnitelné žánrové masy." více

"Ani kameraman Philippe Le Sourd, jehož práci si můžeme pamatovat ze sci-fi Možná nebo z romance Dobrý ročník, nebyl schopen místy atraktivní prostředí povýšit nad pouhou nezávaznou dekoraci. Avšak prvořadým úmyslem filmu bylo roztesknit publikum hrdinovým počínáním. Ale jak praví dávné přísloví:…"