Pod cizím praporem
A Farewell to Arms
Režie:
Frank BorzageKamera:
Charles LangHrají:
Helen Hayes, Gary Cooper, Adolphe Menjou, Jack La Rue, Blanche Friderici, Mary Forbes, Gilbert Emery, Paul Porcasi, Herman Bing, Henry Armetta, Gino Corrado (více)Obsahy(2)
Film z roku 1932 podle románu Ernesta Hemingwaye. Motto: "Milujme se dnes, vždyť netušíme, co přinese zítřek." Snímek je zasazen do doby první světové války a ústředním motivem je tragická láska mezi Frederikem Henrym (Gary Cooper), americkým řidičem ambulance, sloužícím v italské armádě, a skotskou sestrou Červeného kříže Catherine Barkleyovou (Helen Hayes). Major Rinaldi (Adolphe Menjou) jim jejich vztah závidí, a tak nechá Catherine přeloži do Milána... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (12)
Existuje verse se dvěma konci (jedna pro USA, druhá zřejmě pro Rusko), což je samo o sobě rozkošné. Ještě zajímavější je, že u té méně veselé je výrazněji použitá předehra Tristana a Isoldy od Wagnera, takže má člověk pocit, že sleduje nějaké fiktivní tragické melodrama od Triera. Navíc tam ještě někde zazní jedna krásná nocturna od Chopina. Výběr hudby chválím! Méně už pak samotný "děj", který pro mě de facto skončil ve chvíli, kdy si ústřední pár vyznal lásku po několika minutách vzájemné známosti. Možná jsem nechutný postmoderní cynik, ale nedokázal jsem v tu chvíli potlačit diváckou nedůvěru. ()
Hemingwayov román, je vďačnou témou pre sfilmovanie. A je dosť podivné, že za tých zhruba 100 rokov, vznikli iba dve filmové adaptácie a jedna TV miniséria ( pričom sa obľúbené romány predsa len dočkávajú častejších prepisov, ďalšou výnimkou môže byť aj Odviate Vetrom ). Snímok si nerobí pred dvorkom špinu, je romantický, občas zábavný, občas akčný ( trikový ), v závere smutný. Oscara za kameru je vidieť a je to síce priemerné, ale dostačujúce dielko z dôb dávno minulých. ()
Včeníme-li do svého vnímání tohoto díla skutečnost, že patří do nejstarší vrstvy zvukových filmů, do doby, jež z pohledu současníků byla stejně přelomová jako současný průnik 3D technologie, kdy bylo nutné zcela "přeorat" postupy, zaběhané z éry němého filmu, vyniknou přednosti tohoto díla. Základ knihy, náležející do tzv. generace "mladých rozhněvaných mužů", tu byl zachován. Poměrně slušně je eliminován i sklon k nadměrnému sentimentování, který byl pro tuto dobu světové kinematografie příznačný. Remasterizace filmu je zjevně nad možnosti LEVNÝCH KNIH; proto bych se jich v tomto ohledu rád zastal. Naopak je nutno vyzvednout skutečnost, že film byl zpřístupněn alespoň v této formě a tím i zachráněn pro budoucnost (o kvalitě látky-matérie původního filmového záznamu si není možné činit nadměrné iluze.) ()
Nádherný zážitek. Z četných adaptací Hemingwaye patří tato první mezi ty nejlepší. Film, který se zdál být nadčasový už v době premiéry jím zůstal i pro dnešní dobu. Vše je, jak má být. Všichni jsou na svých místech (skvělý Cooper i Menjou, báječná Hayes). Vše je autentické, nechybí nic, nepřebývá nic. Doporučuju doplnit životopisem Láska a válka. A samozřejmě četbou předlohy. ()
Jedna z velkých slzodojných romancí starého Hollywoodu. Borzage ji natočil v době, kdy ještě uměl vkusně dojmout a rozptýlit (to druhé se týká především Adolpha Menjoua). Skvělý Lang za kamerou, účinně použitý Wagner; sestřih válečných situací v poslední třetině filmu upomene na postupy ruského předvoje. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (5)
- Vzhledem k tomu, že román je „protiitalský“, jak tehdejší italský velvyslanec ve Washingotnu upozornil, žádná připravovaná adaptace neměla naději na uvedení v Itálii, a tak se společnost Warner Bros filmu vzdala. Studio Paramount, jemuž se nedařilo a po značných filmových neúspěších adaptaci odkoupilo, hodlalo být naopak co nejodvážnější. Film tedy vznikl během dvou měsíců a na svoji dobu byl velice nákladný – stál 900 000 amerických dolarů. (Zetwenka)
- Film byl studiem předložen na italském velvyslanectví v Los Angeles, kdy italský konzul neschválil závěr, a tak byl závěr nahrazen novým, který vyhovoval italské ambasádě – zobrazeno slavné italské vítězství. (Zetwenka)
- Studio se muselo vyrovnat i se zásahy cenzury, kdy vadily scény mimomanželského milostného života, názorné záběry porodu a ústup italské armády. Záběry porodu zakazoval výslovně Produkční kodex. S různými dohady ohledně kterých scén se vše vleče až do roku 1934, kdy začne operovat Legie slušnosti a šéf Správy Joe Breen zdržoval film 4 roky. Po dalších úpravách a použití „správného morálního kodexu“, kdy se vystříhaly milostné scény, přidal se záběr na snubní prstýnek a dvojice plánovala sňatek, je povoleno promítání. (Zetwenka)
Reklama