Vzhůru do oblak

Útěk, vlastně spíš balonkový úlet do divočiny- tentokrát opravdový, který ukazuje, jak propastný zeje rozdíl mezi pixarovským snílkovstvím té armády animátorů a pennovskou zaslepenou naivitou. Proaktivní senior, teoreticky aktivní skautík a mluvící pes reprezentují různé druhy osamění, ale coby metafora odcizující se civilizace, rozpadu komunity a rodiny je tento uzavřený mikrosvět překvapivě funkční, vesele rozmarný a emočně působivý. Dokonce i notoricky roztomilá fauna je tentokrát vykreslena v neobvyklém modu. Velký náboj do světa dobrodružství ale dodala starosvětská muzika, díky které se navzdory pokrokům ve vědě ukotvil film do doby bezvěké. Pro duševně dospělé jsou tato oblaka příliš vysoko, ale pokud trpíte Peter Pan komplexem a přesvědčením, že omnia vincit amor, pak směle- nowhere but Up. A vezměte s sebou Ellie- než bude pozdě. 85 plus (24.08.2009)

Především si PIXAR zasluhuje obrovskou poschvalu za unikátní kraťasy před premiérami svých filmů v kinech, ve kterých dokáže v pěti minutách pokaždé předvést svůj plný potenciál. Tyto krátké filmy mne pokaždé potěší a naladí na tu správnou melancholickou vlnu, než se představí hlavní hvězda večera. Tou byl minulý víkend příběh roztomilého staříka s otravným klučinou (v mém případě to opravdu není naopak), kteří před sebou měli nelehký úkol - doslova. Jakkoli může vypadat hlavní příběh filmu vtipně až trapně, už při první scéně s odhalenými balónky jsem dědovi držel všechny čtyři palce. Nápaditému studiu, krmící nás každý rok bezchybným animákem jsem to prostě zase zbaštil i s navijákem. Pak to již byla až na slabší konec, od kterého jsem čekal trochu více, klasická pixarovka fungující na bázi: dojemný začátek - seznámení s problémem - dobrodružství + vtip (60 minut!) - vyhrocený konec - The End. 80% (31.08.2009)

Problém spočíva v tom, že - na pár úžasne chytrých, vyzretých a emocionálnych segmentov - úvodné zhrnutie života hlavnej postavy je v rámci žánru vskutku znamenité - ide len o ďalšiu z rady animákov s priblblými vedľajšími ,,vtákoidnými a psoidnými" postavami, a to najmä v strede, čo poteší skutočne len tých najmenších. Chvíľami tvorcovia natáčali animák pre dospelých, pretože psychologické prežívanie hlavnej postavy je v niektorých pasážach perfektne vystihnuté, chvíľami som umierala od nudy. Je to pekné, ale na jedno pozretie rozhodne stačí. (23.12.2010)

Gran Torino meets Indyho eskapády dle Pixaru. Jednotlivé části sice skvělé, ale dohromady mnohdy působí natolik nekonzistentně až to spíše ruší. Carl je ovšem sympaťák par excellence a jeho jedinou vadou na kráse je, že ho nemluví Clint. Právě hlavní "geroj" a psisko to tahají seč jim jejich CGI síly stačí. A že museli hodně zabejčit, protože k ostudnému (v rámci Pixaru samozřejmě) průměru bylo tentokrát až nebezpečně blízko. (22.08.2009)

Nejdřív bych chtěl upozornit, že na tento animák můžete jít klidně ve 2D verzi s titulky. Zaprvé tam není nic světoborného z techniky animace a za druhé, vyhnete se malým dětem, které každých deset minut bulí a doslova řvou při každé emotivní scéně. A že jich tam je nespočet. Opravdu dojemný film o tom, že nikdy není pozdě si splnit sen. Nebo spíš slib. Pixar opět zvádl na jedničku charaktery postav a napsaný scénář, při kterém se nikdy nenudíte. Především díky bizardností, na které je film postaven. Ale je fakt, že kdyby psi nemluvili, tak ten film bude o ničem. Občas si říkám, že scénáristi musí studovat i psychologii. Jak jinak by dokázali vytvořit tak skvelé charaktery, ve kterých uvidíme i část svého já nebo svých známých a proto se u toho bavíte. Už teď s nedočkavostí čekám na další pixarovský snímek. (21.08.2009)