Orphan

Tenhle film mne hodně zaujal v tom ohledu, že když se děj rozbíhal a ta malá potvora začala osnovat všechny možné plány, říkal jsem si, že je to buď ptákovina na n-tou, nebo si tvůrci naopak skutečně něco nastudovali z psychiatrie, psychologie a lidské anatomie ... Každopádně téměř až do konce jsem si říkal, že buď to vše svedou na to, že holka má IQ nejmíň 150, což je sice téměř nemožné, ale jen téměř a nebo to svedou na pravděpodobnější, ale obecně zřejmě málo známou skutečnost ... A skutečně, měl jsem pravdu, bylo to tak, jak mi to připadlo ... Samozřejmě nebudu prozrazovat víc. Každopádně film chytne a nepustí, pomalejší tempo nevadí, herecké výkony špičkové, veškeré momenty a plány té malé mrchy výborně vymyšlené a na diváka připravené, z psychologického hlediska naprostá špička ... zejména téměř naprosté zničení ženy, která si holku adoptuje ... atd. Výborná záležitost, ani ne tak horror, jako spíš thriller. Rozhodně líbilo. (27.01.2010)

Musím sám sebe pochválit. Já totiž režiséra španělského původu Jaume Collet – Serru po remaku Domu voskových figurín rozhodně neodepisoval. I ten vznikl pod ochrannými křídly společnosti Dark Castle. Ta vyprodukovala už slušnou dávku hodně nepřesvědčivých hororových thrillerů (Gothika, Loď duchů), tentokrát má ale našlápnuto k solidním číslům. Režisér hned od začátku mnohem lépe pracuje s budováním charakterů i samotné atmosféry. Manželství Kate a Johna prošlo řadou zkoušek. Tou nejbolestivější byl potrat holčičky, na kterou se oba těšili. Kate sáhla po flašce, John po lákadle nevěry. Adopce má rodinu, jejíž součástí je i syn Daniel a hluchoněmá dcerka Max, opět dostat do harmonie. Jenže ušlechtilá a velmi inteligentní holčička, která má na první pohled chování princezny, uvnitř skrývá opravdové terno zručné manipulátorky. Černovlasá potvůrka naštěstí nepatří mezi ty mimózní holčičky z japonských předělávek. Tahle má totiž neuvěřitelný tah na bránu, což Kate i jeden nevinný holub velmi brzy odhalí. Zvraty, které se postupem děje dostávají na povrch, jsou naštěstí z těch povedených, nepředvídatelných, stejně jako pointa. Sic není nijak geniální, ale divákovo srdce potěší. Španělský tvůrce si zaslouží pochvalu zejména za odvahu, s kterou do projektu šel a za inteligentní ražení, které neuráží diváka. Jako vždy okouzlující Vera Farmiga a přesvědčivá Isabelle Fuhrman pak svým herectvím vtáhnou do děje, z kterého i přes svou relativně přepálenou délku nejednou zamrazí. (06.01.2010)

Esther mi v hlavě bourala veškerý zákony nervy drásajících okamžiků a neočekávaných zvratů. A mohl za to především tatík z rodiny, kterého si zahrál Peter Sarsgaard. Ten totiž za celej film svý vlastní manželce nedal vůbec nic za pravdu a pořád jí jenom kritizoval. Já sám se divím, že to Vera Farmiga vydržela, ale už jenom pro tenhle fakt, díky kterýmu vlastně film byl tak brutálně napnutej, mě to štvalo. I když to perfektně fungovalo. Další věc je, že jsem se těšil na Rodena a on si tam zahrál jenom na chvíli jednoho estonského doktora. Tak, zaplaťpánbůh za to, ale má na víc, to je jasný. Přesto je Orphan snad jeden z nejvíc ne, hnusných, ale nervy drásajících filmů, co jsem snad kdy viděl. Půl hodiny před koncem jsem si neuvěřitelně přál, aby byl konec, ale to bych zase přišel o tu hromadu zvratů, co se tam nakonecukázala. Dobře natočeno, od malé Isaebelly Fuhrman perfektně zahráno. Klobouk dolů. Pět nemůžu dát, protože mi při sledování bylo odporně, žaludek se mi svíjel v křečích a já se málem udusil, když jsem si uvědomil, že jsem v několika scénách přestal dejchat. (05.08.2011)

Skvělej psychoteror, co mě velmi překvapil vezmu-li v potaz, z jaký dílny tenhle výrobek pochází. Stupňování napětí je dobrá věc a taky se opravdu povedlo. Naprosto skvěle se tu taky předvedla Vera Farmiga, jejíž výkon mi na takovej film přijde možná až moc dobrej. Isabelle Fuhrman byla extrémně na zabití (to berte jako plus). Jenom obyčejně sympatickej Sarsgaard je tady na odstřel, čemu tenhle blbštajn věří, to je fakt na pováženou. Jak říká Chermy - proč věří divnýmu děcku, když má doma Veru, to mi fakt mozek nebere. A vidět Rodena je taky fajn, klidně tam mohl bejt častěji. Možná stopáž mohla bejt kratší a zážitek by byl lepší, na druhou stranu pointa patří rozhodně k těm zajímavejm a nečekanejm. Jaume se po nuďárně Dům voskových figurín předvedl v mnohem lepším světle. Škoda, že potom přišlo Unknown. (06.08.2011)

Já, klasická nehororka jsem podlehla výzvě a dala jsem Orphan, která mně byla navržena s vědomím, že moc nevydržím. Ale já jsem tu zlatou a hodňoučkou dívenku Esther sledovala až do konce i když se přiznávám, že pár momentů jsem viděla se zavřenýma očima, brrr, fuj. Isabelle to ztracené kotě zahrála excelentně i když bych asi po pár situacích začala větřit jako její adoptivní matka, že tu něco nehraje a nedala na flegmatického, laxního taťku, kterému to došlo skoro až na konci. Výborný film, tohle ještě zvládám, dál už bych asi nešla. (04.01.2016)