Zvony od svaté Marie

Ingrid Bergman je pre mňa múza,ktorú vidieť na plátne znamená jedine požehnanie s veľkým obdivom.Mám rád jej filmy,v ktorých stelesňuje charaktery rôznych postáv,a táto sa zaraďuje k tým,na ktoré budem spomínať. Bing Crosby je osobnosť,nevidel som s ním väčšie množstvo filmov,ale zatiaľ,čo viem je,že má talent na spev a taktiež herecké nadanie a dobrota.Predchádzajúci snímok od Lea McCareyho Going My Way,ktorý dostal 7 Academy Awards,medzi ktorými bol aj pre Binga za herecký výkon,nadvädzuje na výborný performance,začo má opäť nomináciu. Príbeh sa situuje na cirkevnú školu,do ktorej prichádza Bing,aby pomohol upadajúcej škole sa postaviť na kolená,a popritom má na starosť robiť dobré skutky,čo vie na výbornú... Tento počin má kvality ako predchádzajúci Going My Way,a to vďaka skvelým hercom,režisérovi Leovi,hudbe,piesňam,ale najmä ako decentne je podaný príbeh,z ktorého srší dobrota. Pri snímku sa dá prežiť pohodový oddych spojený s relaxom a scénami,na ktoré sa skvelo pozerá aj po takmer 70 rokov. (01.04.2014)

Naivita bola už v jedničke dosť zjavná, no ešte to bolo celkom zvládnuteľné, aj vďaka iným prednostiam, ktoré Going My Way mal - lepší príbeh, vtipné momenty a hlavne Bing v úlohe mladého farára, ktorého metódy neboli úplne podľa predstáv konzervatívne zmýšľajúceho starého kňaza. Tu je tá naivita nielen znásobená, ale minimálne umocnená na tretiu. A celý film prejde bez jediného vzruchu (ak nepočítame kurz boxu sestry Ingrid :-) ako EKG pacienta, ktorý práve zomrel. Márne som čakal na niečo, čo ten film oživí - že niečo vyvedie niektorý zo žiakov, alebo že Ingrid zažije nejaký románik alebo aspoň citové vzplanutie (najlepšie ku Crosbym), ale nič. Všetky postavy sú ako z rozprávky z ríše dobra, dokonca aj spočiatku nevrlý Travers (ale čo čakať od herca, ktorý je ako stvorený pre úlohy milých a dobrých deduškov)... Ani žiadny emocionálne silný záver sa nekoná, aj keď ho zrejme tvorcovia zamýšľali. A toho doktora, čo každému na počkanie vykecá zdravotný stav svojich pacientov by som z fleku vyhodil, či niekedy to bola vec verejná a choroby iných sa bežne preberali, jedine pacient sa o svojom stave nemal nič dozvedieť? Tých nepochopiteľných vecí tam je viacero, ako stratenie Patsynho otca a následné vrátenie akoby nič po 14 rokoch. Ktorá žena by mu aspoň nevykričala, kde celú tú dobu bol, no tu to prešlo len tak, akoby sa vrátil po pár dňoch z pracovnej cesty. Všetci musia byť milí, usmiati, žiadne zvýšenie hlasu, žiadny náznak hnevu, proste dokonalá idylka, ktorá má od reality na míle ďaleko... (11.09.2018)

Hlavním trumfem je Ingrid Bergman. Ta je ve filmu naprosto neuvěřitelná a pro jednou vážně nepřeháním. Její sestra Mary Benedicta je na první pohled striktní jeptiškou, se kterou byste na kafe rozhodně nešli. Na pohled druhý je to však správná holka do nepohody, která řeší šikanu svého žáka privátními lekcemi boxu. Právě vztah O´Malleyho a Benedicty je pak katalyzátorem, který (alespoň pro mě) posouvá tuhle černobílou dramedii mezi to nejlepší, co se v Hollywoodu před 70 lety urodilo. Pokud vás konec nerozbrečí, tak nemáte srdce. (25.02.2024)

Pořád ta krásná stará atmosféra a sálající vřelost, ale už tomu chybí jakási nepopsatelná ingredience, která by mi The Bells of St. Mary's dokázala zarýt pod kůži jako první díl série Going My Way. Možná za to může i fakt, že otce O'Malleyho už mám prokouknutého, a tak mě ani úvodní sekvence, kdy málem rozmáčkne na židli kočku, nepřesvědčí, že je to nejistý smolař. Anebo je taky možné, že za mým nižším hodnocením stojí množství postav, které se ve dvojce vyskytují, přece jen jednička byla two-men-show ve stylu "stárnoucí kněz ctící tradice vs. mladý kněz-reformátor", zatímco pokračování na scénu přivedlo spoustu dětí a jeptišky. A ty na sebe hodně často strhují pozornost, která dříve patřila výhradně Bingu Crosbymu. Ale neberte to jako špatnou věc, rozhodně ne. Vždyť Ingrid Bergman je ukouzlující a scéna se školními dětičkami, které si připravují na besídku hru o narození Ježíška, je tak roztomilá a krásná, že se začínám cítit jako hrdá matka, kterou se příštích několik let ještě rozhodně stát nehodlám. Ne, podobné filmy už se dnes netočí. Zatemnění na konci každé scény, prolínání videa mezi jednotlivými záběry a dlouhé sekvence, které by dnešní režiséři zkrátili na desetinu a radši je natočili ještě z padesáti dalších úhlů. A taky Bing Crosby. Ten chlap hraje snad i zády, protože když měl v úvodu obličej snad minutu mimo záběr kamery, dokázala jsem jen z pohybu jeho ramen číst nervozitu. A to je víc, než bych kdy od černobílého filmu, v němž hraje hlavní roli populární zpěvák, čekala. (10.07.2009)

Milý, poklidný film. Ingrid Bergman v roli sestry Benedikty jen září a hraje tak přesvědčivě, že bych jí věřil i tu nevinnost. Svým výkonem odsunula do pozadí otce O´Malleyho, který sice dává k dobru několik émerických popěvků, ale ty působí vedle švédské písně o jaru až trapně. Být film kratší a méně slaďoučký, přemýšlel bych o pěti hvězdičkách. – Katolická škola a bezvěrecká škola, to je zkrátka nebe a dudy. Ale slibovat denně věrnost vlajce USA a národu, v němž vládne svoboda pro všechny. Brrr, z toho mám mrazení v zádech. (20.10.2013)