Reklama

Reklama

V roce 2092 je Mars prázdninovým rezortem a Nemo Nobody 117letý muž, který je posledním smrtelníkem v době, kdy díky vědeckým poznatkům už nikdo neumírá. Na smrtelné posteli Nemo vzpomíná na své tři životy, které možná prožil se třemi různými ženami. (oficiální text distributora)

Recenze (1 292)

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Šlupka jako hrom, co se zpočátku stavěla do očí jako další onánie, která má ambici utloukat zešíleným střihem líbivých, navzájem nesouvisejících obrazů. A to je právě to - že v životě jde spasovávat běsnoty a alternativy, metrixy, linie, svědka bitvy u Little Big Hornu i Medema. Probouzím se do sna nebo sen do mě a mám zajít za tenhle roh nebo za tamten, co a kdo tam na mě čeká, co je dobrá volba a co špatná? Tahle uhrančivá odysea nezná naší mapu, nevyluští nám tajenku, ale navede, jak ji smířeně a vláčně a obluzeně ... přijmout. A tento způsob Leta ... !!! ()

Cival 

všechny recenze uživatele

Tváří se jako superkomplexní dílo o všem. Nakonec splaskne jako načančané nic, které samo obnaží svoji banalitu. Další režisér se nechal požrat svými přebujelými ambicemi a vystřihl povrchní směsku z desítek motivu a velkých témat (nesmrtelnost, Mars, butterfly effect, osud, náhoda atd.), aniž by aspoň k jednomu z nich řekl něco opravdu moudrého nebo hodnotného. Výsledek je o to otravnější, o co polopatičtější je závěrečná vysvětlovačka, která prizná, že poslední dvě a půl hodiny fakt jen sestávaly z "krásných" reklamních záběrů - a kdyby jich bylo o hodinu míň, nic se vlastně nestane. Klasický internetový hit současnosti, jenž akorát opije davy vyleštěným audiovizuálem. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Ajajaj, tady se někdo snaží o Donnieho Darka II :o) Snad že z toho nakonec vylezlo něco celkem smysluplného, se mi to líbilo, ze začátku mi moc neseděl styl vyprávění...ale i tak... ZAMILOVÁVAL JSEM SE. Na 70% ;-) ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Asi tak do poloviny filmu by to byly pěkné čtyři hvězdičky s náběhem na pátou, pokud by se film vytasil s nějakým úžasným závěrem. Druhá půlka se ale, co se spletitosti týče, utrhne ze řetězu až příliš (vzhledem k jednoduchosti pointy naprosto zbytečně a nesmyslně). Hezky se na to kouká, režijně prvotřídní (ačkoli to svým způsobem je vykrádačka na vykrádačku), myšlenkově se to však zaseklo někde na začátku cesty. Občas jsem vzpomněl na jednoho svého známého, který s oblibou cituje Ghándího, "zasvěceně" hovoří o Platónově světě idejí, přimíchá do toho kapku fyzikálních teorií (o nichž jsem v životě neslyšel a podezřívám ho, že si je sám vymyslel) a myslí si, že je strašně chytrej, přičemž když píše na svůj blog, vypadá to jako práce žáka osmé třídy základní školy. Mr. Nobody mohl být velmi dobrým snímkem, to by se však musel držet více při zemi (Zemi). Zhlédnutí nelituju, ale jsem přesvědčen, že ten film sám o sobě nemůže nikomu nic dát (pokud si tam ten někdo nebude z vlastní iniciativy něco domýšlet), protože nic neobsahuje. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Možná tady zapracoval syndrom špatnýho načasování, protože já se vzbudil a měl jsem chuť na pořádně tvrdou akční jízdu a dal jsem si tady toho nikdopána ze kterýho mě akorát rozbolela kebule, ale spíš nesnáším tyhle filozofický žvátly na téma co by kdyby. Na to mrdá pes, prostě se to stalo tak a tak a nazdar a že by osud mohl bejt uplně jiný, kdybych si dal v hospodě o panáka víc, no třeba jo, třeba ne koho to zajímá. A ten závěr? No páne jo, na to jak senikdopán tváři intelktuálně jsem čekal větší bingo. K podobnýmu zvaěru by došel i ruda pivrnec a nepotřeboval by na to 133 minut svýho života. K takovým závěrům se dochází po jednom pivu. No je to taková pozička pro intoušky, aby měli po večerech nad čím mudrovat. Jediný plus je přítomnost mé milované germánky, Dianky. Mám slabost pro holky, co nepotřebujou mít na ksichtě nákladní vágon kosmetickejch přípravků, aby z nich byly kočeny. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Neskutečně zamotaný film, kde jsem celou dobu nevěděl, co se tam děje a jaký má příběh vlastně děj, ale nakonec to na mě vypadlo, a přitom to zase tak složité nebylo. Pan Nikdo je určitě hodně originální film, s parádní muzikou, která v tomto případě dělá opravdu hodně, a hlavně to má, co se týče příběhu, naprosto srovnané. Veškeré nepřesnosti se pak jasně stanoví a určí. Zdá se mi to nebo scénář musel psát nějaký blázen s IQ geniálních hodnot? I když ono to zase až tak složité není, když se vysvětlí ta myšlenka. No bůhví, i tak to byl zážitek, na který se jen tak nezapomene. O to sympatičtější jsou všelijaké body, které do sebe krásně zapadají. To není jako seriál Ztracení, tady Vám všecko do puntíku nádherně vysvětlí...fakt magor, nechápu člověka, co by se se scénářem takhle crcal. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $47miliónovTržby USA $3,622Tržby Celosvetovo $3,547,209 Tržby za predaj Blu-ray v USA $463,675 //počet predaných kusov ?Tržby za predaj DVD v USA $350,659 //počet predaných kusov ?║ dosť ťažký film, dejovo ale silne prekombinovaný, takže potrebuje plne sústredeného diváka aby to všetko mohol vstrebať a naplno si všetky tie dejovo kľučky užiť, tie životné cesty hlavného nešťastníka, osobne som ale prekvapený že producenti dokázali také horibilné peniaze investovať do takéhoto ťažkého filmu ktorý nemal šancu vtiahnuť do kín širšie publikum, fakt odvaha /80%/ ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Jaký by byl váš život, kdyby jste měli možnost vědět, co na vás čeká? Dokázali by jste se rozhodnout, jak ho prožijete? Osudové výhybky, které mění směr lidské života, vás nepřehazují mezi správnou a špatnou nebo dokonce tou pravou cestou, protože nic takového není... Působivé a brilantně vybroušené drama, v kterém se prolíná iluze, vzpomínky a vize budoucnosti v duši jediného člověka. Někdo může tlachání od teorie superstrun přes teorii chaosu až smysl lásky/života/hledání toho "jediného vyvoleného" brát jakou pouhou vatu maskující neschopnost a banální jednoduchost, ale podle mě tomu není. Celým obsahem autor jen upozorňuje na chápání osudovosti i náhody a jejich vliv na život, který žijeme. Půjčování momentů i myšlenek z jiných filmů (od Matrixu přes Srdcovou sedmu až po Requiem za sen a to nevíme, co přinese Inception:))) s lehkým mrazením v zádech odpustím. Dormael natočil svou vlastní, obrazově i efekty opulentní vizi, která je ve svém důsledku lehce depresivní. Postupem času se však v budované skládačce objevují trhliny a nedostatky... prozatím skvělý dojem nekazí a snad hrany zabrousí režisérský sestřih. PS: Diana Kruger nemá chybu. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Nejvyvařenější klišé zabalené do keců o časoprostoru a kauzalitě, servírované v bollywoodsky nabubřelém trojobalu. Z mého pohledu nafouklá nudná bublina, která po splasknutí nenechá nic než zatuchlinu líbivých frází a podlézavých vtipů o životě a vůbec. Můžeme srovnávat s Fontánou, můžeme srovnávat s Věčným svitem, můžeme srovnávat s Osudovým dotekem... na první nemá Pan Nikdo vizuálně a herecky, na druhé nemá myšlenkově, na třetí nemá napětím. Film, který prohlašuje život za hřiště, ale sám místo hraní předstírá něco, čím být nemůže. Děkuji, nechci. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Jaco Van Dormael .. Vesmírné zákonitosti, podivuhodnosti lidské mysli, otázky volby. Přestaňte se ptát proč, je to všechno komplikované. ___ Napoprvé jsem se snažil (až moc) všemu přijít na kloub, přičemž podstata byla nakonec velice jednoduchá a pokud někomu zůstanou nějaké nejasnosti, doporučuji brzkou reprízu a to klidně rovnou po skončení, protože mnohá úvodní zamyšlení dávají pozdějšímu průběhu snímku jasný řád. Sice jsou zde pasáže, které svojí efektivností spíše matou a budí vtíravé otázky, ale jde jim to snadno odpustit, protože minimálně po vizuální stránce je snímek excelentní. Jde vidět, že Jaco van Dormael (tohle je první film, který jsem od něj viděl a určitě s tím něco hodně brzy udělám) má obrovský tvůrčí talent s citem pro techniku a tak je radost sledovat ty smrště režijních nápadů, kamerových fines a k tomu poslouchat pestrý písničkový doprovod. Mr. Nobody totiž slušným filmovým zážitkem rozhodně je. Není geniální, šel by jistě ještě lehce prostříhat, je v tom návalu nápadu až lehce nesrozumitelný, ale jako fantazie jednoho muže (dítěte) má svou vnitřní sílu. 75%. ()

Adrian 

všechny recenze uživatele

V mojich ociach tomuto filmu s velkymi ambiciami chyba to hlavne, co rovnako v mojich ociach mali filmy, snaziace sa o podobny zaber - chybalo tomu srdce, alebo inak povedane, nieco, co by ten myslienkovy konstrukt ozivilo do niecoho skutocnejsieho, ako len sledu peknych obrazkov. Ovsem snaha tam bola - vidno to v linii s Annou. Sama o sebe by bola ovela viac, ako v tomto spolocnom utvare. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Originální film...a hlavně svého druhu experimentální snímek, blízký třeba Tykwerově Lole běžící o život. Život chápaný ve své komplexnosti jako křižovatka, neustálá dualita možného, buď x anebo, mince s možností ano x ne, zhmotněná ve své teoretické podobě paralelních vesmírů. Tam, kde kupříkladu Milan Kundera ve své Nesmrtelnosti nechává z pouhého gesta vzniknout hrdinku románu, jiný umělec, známý belgický režisér Jaco van Dormael, nechává ve svém scénáři z teoretických závěrů kvantové fyziky, teorie superstrun, vícedimenzionálního vesmíru atd. vzniknout hrdinovi se signifikantním jménem Nemo Nobody. Je nikým, jelikož je výslednicí mnoha různých křižovatek, které rozhodovaly, jakým směrem se bude ubírat jeho život. Coby nomen omen prochází pan Nikdo skrze nekonečné možnosti možného a vystihuje tak ryze postmoderní fenomén - defragmentovaný, nelineární, synkretický dějový chaos, přesně podle zákona entropie. Přesto má každá nahodilost svůj řád a chaos lze zmapovat pomocí stromovitého diagramu podobně jako kolejiště velkého vlakového nádraží. Režisér Jaco van Dormael natočil skutečně vícevrstvý a v tom nejlepším slova smyslu filosofický film (jistě, jde o jakousi pop-metafyziku, v mainstreamovém filmu nelze ani nic hlubšího čekat), přesto jeho meritem zůstává především stěžejní lidský cit - láska (a to ať už v jakékoliv podobě - nemusí to být nutně vždy ta partnerská, ale i rodičovská atd.). Proto se Pan Nikdo nejvíce jeví coby ,,Věčný svit paralelní mysli", abych užil aluzi k asi nejpodobnějšímu snímku Michela Gondryho. Van Dormael se neustále vrací k variovanému detailu oka - to, co vidíme, nemusí být nutně pravda, může jít o zdání, fikci, jsme zpátky v Platonově jeskyni. Symbol smyslového vnímání je vysokou četností zařazených záběrů detailu oka zbaven své výjimečnosti a ve vyšším rámci i platnosti. Stejně tak se řetězí i jiné symboly a motivy - železnice, kolejí, vody atd. Skutečně mimořádná je naprosto dokonalá forma (klidně bych i věřil, že Jaco van Dormael tenhle film připravoval celých těch 13 let, co měl tvůrčí pauzu a netočil...ve skutečnosti to bylo jen od roku 2001), filmový tvar dovedený k výjimečnému souladu obsahu a formy, experimentální závěry teoretické fyziky zabalené do neskutečně originálního výstupu - snad každý záběr je do detailu promyšlený, často se přelévají první a další plány záběrů, pracuje se s barvami, kompozicí, zažitými stereotypy...úchvatné jsou rovněž střihové přechody, obvykle digitálně zpracované makrojízdy kamer, střih asociovaný pohybem, rozebírání věcí... Mainstreamový film pro 21. století... Každopádně za to krásné vizuálno a vysoce sofistikovanou formální stránku si vysoké hodnocení bezesporu zaslouží... Podobné filmy: Věčný svit neposkvrněné mysli, Osudový dotek, Adaptace, Lola běží o život, Srdcová sedma ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Je sice fajn, že film má tři dějové linie. Jenže zajímavá je jen jedna a to v těch nejintimnějších momentech, kde se nehýří nápady plnými fantazie, které jsou bohužel jen žalostně na efekt. Finální pointa mě neuspokojila a stejně jsem to úplně nepobral. Dost jsem se u toho i nudil, ale uznávám, že chvílemi i bavil. Nejlepší část byla rozhodně ta se "sourozeneckou" láskou. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

PAN NIKDO je horší než důmyslněji odvyprávěný TOTO HRDINA, který po mně nechce, abych se s postavou identifikoval a dojímal se, ale lepší než OSMÝ DEN, na kterém oceňuji styl, ale jinak je hrozně kýčovitý a sentimentální (čemuž se PAN NIKDO hodně blíží). V podstatě jsem z toho během sledování byl docela nadšen, protože je to film o jiných filmech a jiných formálních (sub)systémech, takže to pro mě bylo hodně opojné, ale problém vězí v konci. Nemám ani tak problém s tím, že se to tváří kdovíjak chytře, a přitom to je hrozně tezovité, protože jsou jednotlivé myšlenky pro jistotu divákovi explicitně řečeny, ale že je to hrozný narativní konstrukt. Nevytýkal bych, že si PAN NIKDO bere hodně z jiných snímků, protože je jeho obrazoborectví a vyprávění podřízeno dětské představivosti, která je formována právě zkušeností s různými (mediálními) texty, ale musím se ptát: opravdu může být hlavní hrdina obeznámen s touto filozofickou teorií, opravdu mohl ve svém věku vidět tento film, který se právě okázale cituje, resp. se z něj přebírají konkrétní vypravěčské a stylistické postupy? Navíc svým závěrem jde proti postmodernistickým podívaným (PODIVUHODNÝ PŘÍPAD BENJAMINA BUTTONA, MALÝ VELKÝ MUŽ), které byly o konci velkého vyprávění, neumožňovaly divákovi identifikovat se s hlavním hrdinou prostřednictvím jeho nečinnosti či jeho nespolehlivostí a cynickým přístupem k věci, nechtěly po mně, abych jihnul nad divákovi předžvýkanými banalitami. Chápu, proč se to někomu může zamlouvat, ale i když je ten film pro mě stylisticky opojný, tak je to hrozný narativní konstrukt, který je ve své poučenosti filmovou historií a filmovými formami příliš otravně okázalý (na rozdíl od PODIVUHODNÉHO PŘÍPADU BENJAMINA BUTTONA) a hrozně tezovitý, takže významově nepříliš bohatý. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

Co jsem provedl, že si toto zasloužím..... Poslední smrtelník pan Nikdo, člověk, který neexistuje. Cítí věci, které se stanou, jakoby se již stali, může mít děti a zároveň nemůže a ona umřela a zároveň neumřela. COBY, KDYBY, JAKBY A PŘECI JEN…. JAK SI VŮBEC MŮŽETE BÝT TAK JISTÍ, ŽE EXISTUJETE VY??? Film, při jehož sledování můžete říkat cokoliv a nikdy to nebude zajímavější než to co sledujete. Příběh o lásce a tíze rozhodnutí zaobalenej do filmových fantasmagorií, kde rozuzlení je naštěstí tak prosté. Logické. Lidské. Prostě jeden z nejzvláštnějších filmů co znám. Škoda že to není tak o 20 minut kratší. Víc přímočarosti a bylo by to maximum! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, co je ,,Holubí pověra“. 2.) Nepamatuji se jaké to bylo, když lidé byli smrtelní. 3.) Potřebuji vědět, co si vzít na Mars. 4.) Chci vyzkoušet něco nového. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * ()

Dever 

všechny recenze uživatele

Dosť dobrý námet, taktiež pekne prepracovaný dej prelínaním troch rôznych životných udalostí. Jaco van Dormael vôbec nešetril intelektom a vytvoril v skutku vynikajúci romanticko-dramatický skvost. ()

Subjektiv odpad!

všechny recenze uživatele

Na vašich rozhodnutích moc nesejde, stejně si nakonec vrznete s pěknou bábou a chcípnete. Někdy ale jenom chcípnete. Ale to vrátíme, to by se vám nelíbilo. Na druhou stranu je ale rozhodování poměrně důležité, protože když si vrznete s asiatkou, tak si nevrznete s blondýnou. To je dilema - nakonec je každá láska ta pravá a osudová, ale žádná není pravá a osudová. Všechny jsou ale strašně hezké. Smutné. Ale tak to bych ještě snesl, protože to jde vnímat jako určitou lehce výsměšnou opozici k přeslazeným HW kýčům. Dokonce i s těmi legračními dialogy. Finále mi ale říká, že to s tím oponováním nebude tak horké (ne, že by samo o sobě dělalo nějak dobře). Více trpím jiným prvkem, zakomponováním fyziky, ale i jiných věd. Vědu mám rád. Trochu se jí i snažím živit. Nikdo nebude stavět na povrchních analogiích vědeckých poznatků s lidským životem, aniž by mě štval. Chaos je pro mě příliš vznešený, aby se dal poznat ve vaření nějakého Brazilce, šipka času příliš neuchopitelná, abychom ji mohli vnímat jako sílu, co nám helfne překonat smrt a dát pocit vítězství, interpretace kvantové mechaniky skrze paralelní vesmíry poněkud nepotřebná pro pochopení, že některá rozhodnutí mohou zásadně ovlivnit náš život. Snad jen ti pověrčiví holubi nám pěkně ukázali falešnost pocitu, že jsme výhradními pány svého osudu. Narozdíl od většiny fyzikálních objektů jsou totiž vnímajícími živými tvory. Člověk se sice zajímá o fyziku, ale fyzika se nezajímá o něj. Nemá lidský rozměr. Divák by ale řekl, že všechen Vesmír zajímá se o Nikoho. Což česky znamená, že se nezajímá o nikoho. Jestli je ale ten film takhle chytrý, tak jsem blbý. Ale nad ** bych mu ani pak stejně nedal. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Nedivím se, že van Dormael jiný film v takhle rozsáhlém měřítku nenatočil a nenatočí. I přes filozofický a vůbec myšlenkový pokus o přesah všehomíra je jeho pomník naplněný osobitou a intimně nekonečnou silou vlastních radostí i smutků. Autor musí mít odžito v obou variantách, protože už jsem dlouho neviděl takové množství nosných a děj i náladu pokaždé o řádný kus posouvajících shledání, objetí, loučení či prozření. Nejde o dokonalé dílo, nejde ani o dílo všeobjímající, na to je jeho délka, tím spíš v režisérské verzi, až zbytečně sahající tam, kde nic nového nenajde. Ale těch elektrizujících spojení na správných místech má takové množství, že stojí za vidění snílkům i cynikům. ()

Viktooorka 

všechny recenze uživatele

Co to vidí očko mé modravé, všude kam se podívám, každou scénu z něčeho znám. Pan režisér se nechal inspirovat Pejskem a Kočičkou a odevšad si něco vzal, upekl dort, který ale nemusí chutnat každému. Jaký vy máte žaludek? Já stravitelný. Dormael má velké štěstí, že mám slabost pro Jaredovi oči a Dianinu tvář a hlavně že Sarah (i Juno) umí báječně hrát. Proto jsem mu schopna „odpustit“ jeho mozaiku krásných, byť ukradených, scén. I když mě místy rozčilovalo, co vidím, tak mě hlavně překvapovalo, jak se může PAN „režisér“, pod toto dílo s čistým svědomím podepsat. Ale když se to tak líbí, proč né, že? Mě samotné se na to taky dobře koukalo, ale prosím, na Medema už nám nešahejte!! ()

Reklama

Reklama