Александра
Alexandra
Alexandra
Režie:
Alexandr SokurovKamera:
Alexandr BurovHudba:
Andrej SigleHrají:
Galina Višněvskaja, Vasilij Ševcov, Jevgenij Tkačuk, Maxim Fomin, Ali Alijev, Alexandra Ella, Sergej Makarov, Alexandr Udalcov, Alexandr Aljoškin (více)Obsahy(1)
Snímek z čečenské fronty inscenoval ruský režisér Alexandr Sokurov jako „carsky“ konejšivou filmovou meditaci, kdy nad politikou vítězí metafyzické obrazy všedního dne. Stále čitelnější ambicí Alexandra Sokurova je umístit do středu svých snímků figury jako zástupné symboly své vlasti. Obsazením sopranistky Galiny Višněvské, skutečné ikony nejen ruské kultury, dotáhl své záměry ve filmu Alexandra k určitému vrcholu. Hlavní hrdinka (korpulentní dáma v letech), přijíždějící na návštěvu za svým vnukem na čečenskou frontu, je zřetelnou personifikací Matičky Rusi. V poničené pustině ohledává střepy rodinných vazeb i ničivého regionálního konfliktu. Přestože jde o snímek s válečnou tematikou, je v něm zakleta velká konejšivá síla. [Cinepur Choice 2008] (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $128,222║Tržby Celosvetovo $454,014║ ()
Zlatá Palma - výběr ()
Militarismus a sebezahleděnost impéria. A jeho věrní vykladači. ...je to teď asi tak, jak musely být pociťovány propagandistické filmy Leni Riefenstahl třeba deset let po válce. Řemeslně úplně v pohodě, to nehodnotím. Umělecky... je ještě umění, když se filmují zbraně? “...hm, ocel je kvalitní…””…po každém výstřelu se musí vyčistit, babi...” Vlastně mi to přijde k zblití. Třeba časem vyprchá to, co tvoří tělo toho filmu a půjde víc chápat o čem tu všichni píší: Matička Rus přijela za svými syny. ()
Sokurov pristupuje k politickej téme umiestnenia Ruských vojsk v Čečensku úplne neobvykle. Vyhýba sa barličkám klasického filmového rozprávania o vojnových konfliktoch(akcia, boj, priama konfrontácia znepriatelených strán...) a založil svoj film na rozprávaní cez atmosféru, ktorej je podriadený aj samotný dej: príchod Aleksadri starej mamy jedného z vojakov do tábora v ktorom je umiestnený. Od začiatku divák snaží pochopiť čo je na jej zjave či význame také fascinujúce, že zanecháva na všetkých s ktorými sa stretne taký hlboký dojem plný len ťažko popísateľných emócii. Predstavuje každou svojou vráskou, krehkosťou no zároveň pevnosťou stavby tela, unavenosťou a ľútostivým materinským citom personifikáciu Ruskej duše a zároveň matky všetkých detí-vojakov, o ktorých dospelosti svedčí iba všadeprítomná hrdza rozkľadajúcej sa techniky, zbraní a prostredia, ktoré ich obklopuje. A tak jej prechádzky nie sú mentorskou inšpekciou ale láskavým, starostlivým ale i morálnym a pochybovačným hlasom svedomia ustráchanej matky, odtrhnutej od svojich detí. ()
ocenenia : MFF Cannes 2007 - nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ Alexander Sokurov sa pri tomto zobrazení vojnového konfliktu znížil na tú najnižšiu úroveň, kde už nesiaha pátos, rynčanie zbraní, citové vydieranie v podobe matiek plačúcich nad svojimi deťmi, kde už nesiaha politika ani presvedčenie.... Dialógy sú veľmi skromné, nijak veľavravné, vedené iba v náznakoch. Žiadnych zbytočných rečí, vysvetlovaní vlastného názoru, obhajoby alebo odsudzovania sa divák nedočká. Namiesto toho bude pozerať na starú dámu, blúdiacu po vojenskom tábore a zmätene pozorujúcu dianie okolo seba. V jej zmätenosti je však jej morálna prevaha. Jej noblesnosť a vnútorná hrdosť vtesnaná do chátrajúceho, nevládneho tela ostro kontrastuje síce so silou vojenských strojov a vojakov, ale aj s ich nezrelosťou a povrchným mladíckym sebavedomím.... Najspriaznenejšiu dušu nájde na svojom "výlete" na trhovisko, kde stretáva čečenskú predavačku v podobnom veku ako je ona sama. Dve staré ženy predstavujúce zašlú históriu vzájomného porozumenia, rezignované nad hektickosťou doby svojich synov a vnukov.... Sokurov krásne využíva detaily na gestá tvárí, rúk, pohyby, ktoré bez slov dokážu veľa sprostredkovať.... a keď stará dáma odchádza, každý kto sa s ňou stretol akoby strácal kúsok zo seba... rovnako ako ona odchodom stráca kúsok zo seba.... Základnou linkou je akoby vlasť, nie však tá patetická, hrdá, založená na etniku, náboženstve, ale Vlasť osobná, duchovná, skromná, tvorená z čriepkov ľudskej vzájomnosti a spoluzdielania ()
Tohle jsem teda moc nepobral. Nepříjemná bába přijede za vnukem který je někde u Čečny a nuda nuda nuda... Pár světlách momentů proto ** ()
Bába přijede navštívit vnuka vojáka do jeho práce a pořád nemůže pochopit co to tam ty "děti" dělají. Já taky moc ne. ()