Reklama

Reklama

Zajícův rok

(festivalový název)
  • Finsko Jäniksen vuosi (více)
Finsko, 1977, 129 min

Režie:

Risto Jarva

Předloha:

Arto Paasilinna (kniha)

Kamera:

Antti Peippo

Hrají:

Antti Litja, Kauko Helovirta, Markku Huhtamo, Paavo Hukkinen, Juha Kandolin, Kosti Klemelä, Anna-Maija Kokkinen, Martti Kuningas, Ahti Kuoppala (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Natočeno podle knihy Arto Paasilinny: Zajícův rok (1975, česky v překladu Jana Petra Velkoborského 2004). Novinář středního věku Vatanen při návratu z rutinní služební cesty málem přejede v lese zajíce. Veden náhlým hnutím mysli, rozhodne se opustit svůj dosavadní nudný a neužitečný život. Ujme se zraněného zajíce, odchází s ním do severního Finska a Laponska a tam prožívá různé příběhy a dobrodružství. Přímo se vyžívá v možnosti ničím neomezeného pobytu v divoké finské přírodě, která je na jednu stranu drsná a nikomu nic nedaruje, na druhou stranu dokáže být i přívětivá a vstřícná. Vatanen potkává spoustu zajímavých postaviček finského venkova, prožívá mnohdy neuvěřitelná dobrodružství, přijímá příležitostnou práci a pomáhá při lesním požáru... [www.severskelisty.cz] (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (20)

emma53 

všechny recenze uživatele

Jako malá holka jsem jezdila k tetě na prázdniny a jeden z mých úkolů bylo hlídat králíky vypuštěné na louce za domem. Jak já tyhle chvilky milovala. Lehla jsem si do trávy mezi kopretiny a dívala jsem se na nebe s obláčky a přemýšlela, co by asi jaký obláček mohl tak představovat. Pak jsem pochytala králíky a šup s nimi zase do kotců. To byly mimo jiné, nejkrásnější chvilky mého dětství. Dnes jezdí kolony aut z měst po narvaných silnicích a dálnicích každý víkend někam na tu svojí chaloupku nebo někam jinam, zkrátka ven do přírody. V těch genech to tam někde má každý z nás a tak není vůbec těžké pochopit Vatanena s jeho zajícem. Ať se ani nám nikdy nestane, že zapomeneme žít ! ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Mezi námi, ta moje žena je děsná ježibaba. Je to jak s příliš dobrým autem. Nejdřív ho musíš mít, ale potom, když ho máš, je to už jen samý problém.“ Jen počkej, zajíci! Aneb my muži jsme všichni takoví zajíci, jen si to umět přiznat a ustát ten fakt, že do jednoho skončíme v klecích, ať už těch železných či uměle společensky vytvořených…Zajícův rok je velmi svérázný film. Je neúměrně dlouhý, příliš se toho v něm neděje, některé scény jsou naivní (opravdu romantická představa o vymazání se z počítačů) a nechtěně úsměvné. Přesto jeho atmosféra vás na ty 2 hodiny pohltí, necháte-li ji. A já osobně si tohle pohodové, příjemné a touhou po svobodě nasáklé putování muže a jeho zaječího kamaráda krásnou finskou krajinou dokázal vychutnat. Stejně jako občasný (záměrný) humor a groteskní, bizarní scény (zoufalí policejní příslušníci, bagrista, opilí lovci, turisté atd.). Ale už méně určité finské reálie (konspirační teorii ohledně prezidenta Kekkonena docení asi jen Finové). Symbolický konec sem seděl. Dám slušné 4*. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Vydať sa za spomienkami detstva v objatí šumiacej riečky, vydať sa za potechou srdca v podobe šumenia stromov a spevu vtákov. Tak sa rozhodne pracovník reklamnej agentúry. Nezmyselnú prácu, spočívajúcu v propagácii produktu, aby sa lepšie a viac predával (čo je inak náplň väčšiny výkonných i riadiacich zamestnancov) hodí za hlavu. Rovnako aj vzťah k žene, rokmi sa podobajúcemu skôr nudnej divadelnej hre ako aj poznámky kolegov a flirtovacie úsmevy žien, za ktorými je len snaha naplniť akési ambície. Nejde o premyslený plán, skôr o náhle vnuknutie, podporené jeho únikovými predstavami počas práce. Odíde do lesa, kde sa stará sa o zrazeného zajačika a žije v objatí jazier. Prostredníctvom viac - či menej vtipných príhod stretáva ľudí, zažíva situácie. Spoznáva tak charakter krajiny. Zisťuje, že realita vysnívanej idylky je iná. Prienik človeka do prírody a zviazanie jedinca sieťou noriem, povinností a pravidiel sú príliš hlboké na to, aby sa dalo dýchať slobodne. Návrat do mesta hrozí opakovaním stereotypu, pred ktorým unikol. Film prenikavo upozornil už v polovici 70. rokov, že vymedzenie sa voči spoločnosti je oslobodzujúce aj krásne, ale vždy iba dočasné. Zároveň upozornil na postih každého takéhoto rebela prepracovaným sankčným mechanizmom. Osobným i spoločenským. Pozitívny odkaz filmu i jeho environmentálne posolstvo však ponúkajú každému aspoň čiastočnú možnosť úniku zo zdanlivo racionálneho a zdanlivo informačne prepracovaného sveta. Zaujímavé kometáre: Brasi, JANARYBA, Orvokki, mohamedsfinger, Micione. Čiže všetci tu prítomní a myslím, že v tom má nejako prsty ten zajac, ten film, tá príroda, ten pocit. ()

JANARYBA 

všechny recenze uživatele

Pro mě naprosto neuvěřitelné, že je tomuto "nadčasovému" filmu přes 30 let. Nad čím se již tehdy dumalo ve Finsku, které je dodnes více spjaté s přírodou, než většina evropských zemí...V žádné civilizované zemi už asi není úniku a tady pokus o únik s kamarádem zajícem do severní pustiny, ještě k tomu v zimě. Film nabízí rozhodně široký prostor k zamyšlení, i když reálně by měl šanci na přežití do jara určitě větší ten zajíc. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Obviňujete ma z toho, že s vami nechcem žiť?..." V prvom rade ďakujem užívateľovi Venkovanovi za tip. Fínsky tvorcovia prišli s niečím podobným ako Sean Penn so svojím filmom Útek do divočiny, ibaže oni to urobili o dobrých 30 rokov skôr. Hlavný hrdina, ktorý sa v zlomku sekundy rozhodne zo všetkým jebnúť a bezstarostne si žiť bez šekov, úradov, susedov spoločnosti, proste kohokoľvek, si určite získa minimálne rešpekt a dúfam, že i pozornosť. Spoločnosť mu robí iba zajac, ktorému nechtiac poranili nohu autom. Väčšinu času strávime naozaj iba s hlavným hrdinom a zajacom, no neskôr mu začne moderná spoločnosť dýchať na krk. Asi najviac ma zaujala jeho obhajovacia reč na súde a pobavila scéna, kde stlačením jedného tlačidlo vymaže všetky osobné údaje z dosahu úradov. Veľmi často sa mi stáva , že sa zamyslím presne ako hlavný hrdina Vatanen , ale na tak zásadný krok nemám odvahu, resp. ako rodič mám zodpovednosť minimálne za deti. Vatanen ich nemal, aspoň ich nevidíme, alebo sú samostatné a navyše jeho manželka je kus bosorky. V tomto to mal Vatanen jednoduché. Zajac alebo bosorka? Bosorka alebo zajac? Ja beriem zajaca. 80%. ()

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Útěk do divočiny na finský způsob. S jedním zajícem a chlapíkem ve středních letech, kterému jednoho dne prostě rupne v koulí a rozhodne se žít úplně jinak. Na všechno se vykašle a začne jen tak sám v přírodě. Musím se přiznat, že jsem mu i chvílemi docela záviděl. Asi ne napořád, ale jednou za čas by takový výlet nebyl určitě na škodu. Teď ještě koupit drát a vzhůru na zajíce! ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Reklamní agent Vatanen je otrávený prací, manželkou, spolupracovníky i obecně životem. Na služební cestě s kolegou autem zraní malého zajíčka. Vatanen se za ním vydá do lesa a kolega mu zatím ujede. Zajíček nedostane jméno, protože je stále zajícem divokým a patří přírodě. Pomocí veterináře mu Vatanen vyléčí zlámanou nohu a naučí se ho krmit. Tráví spolu dny i týdny v lesích, v osamělých chatkách a nic jim nechybí. Do doby, kdy ho začne sama společnost vyhledávat a obtěžovat. Film je i o tom, jak těžké je vymanit a osvobodit se od úřadů a systému všeobecně. Je to takřka nemožné. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

3* Po jedenácti letech jsem si zopakoval tuto původně pětihvězdičkovou vykopávku a tato repríza jí stáhla dvě hvězdičky. Knihy Arto Paasilinny mám moc rád pro jejich absurdní humor a tak jsem doufal, že mi je tento film osvěží. Bohužel se tak nestalo a koukal jsem přes dvě hodiny na pomalu plynoucí příběh o reklamních návrhářovi, ze kterého se jakoby mávnutím kouzelného proutku stane přírodní muž a začne utíkat před civilizací. Přesně si tu knížku nepamatuji, ale určitě jsem se u ní bavil mnohem víc než teď. Možná když jsem to tehdy zhlédl krátce po knížce, tak mě to sedlo víc, tentokrát bohužel ne. Proto dávám tomuto finskému enviromentálnímu dílku, které bylo určitě ve své době pokrokové, jen 3 hvězdy a raději doporučuji jeho knížky, které opravdu stojí za to a dají se sehnat i jako audioknihy.  [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()

johny89 

všechny recenze uživatele

Snad az prilis dlouhy film. Cetl jsem vynikajici knizni predlohu od Arta Paasiliny, ale film mi bohuzel nedokazal vyvolat stejne dobry pocit jako knizka. Film je na muj vkus asi trochu prilis stary a herci obcas docela prehravaji - podivne se ksichti nebo kamera vypada az prilis amatersky. Rozciluje me, jak si hlavni hrdina stezuje na lidi, jejich chovani a pak tam asi 3x vyhodi neco do prirody - radio, deodorant a jeste neco. Mimochodem Antti Litja, hlavni hrdina filmu, je ten hrozny Mrzout - to me pobavilo! ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Ciry finsky art, pre milovnikov fauny, tentokrat ako zastupca fauny tu je zajac. pekne zviera, ja mam zvieratka rad .. len ked maju poniektore besnotu, tak to uz sa moja laska konci, ze jo : 92 % ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Zajícův rok je poetickým výrazem rozpolcenosti konzumního života kapitalistického řádu, a rarohova charakteristika o Tiché dohodě s Procesem dohromady po finsku je dozajista výstižnou anotací. Umělecky ctižádostivý filmový režisér Risto Jarva vzal předlohu Arto Paasilinna a stvořil filmovou ódu finského svérázu života. Divočina a přírodní hojnost se v časech národního uvědomování staly jedním ze základních aspektů národa, a s ní byl prostý Fin vždy daleko těsněji spjatý, proto je národ pevnější a opravdovější, má vždy blíže k bohu a k věčnosti. Příroda je finskou národní pokladnicí. Arto Paasilinna vypráví příběh odcizení městskému prostředí i lidem, se kterými se srůstá, ale též s přírodou, kterou se pokoušíme znovu objevit. Risto Jarva vystrojil na jedné straně rozpolcenosti života konvence, očekávání a úspěch, a naproti zase schopnost prožívat a radovat se krásou života, které spotřební potřeby společenského uspořádání sami potlačují. Snaha o vymanění se z pout je spořádanou tváří civilizace kriminalizována, neboť odmítání tradičních spotřebních hodnot leká společnost pro závažně nebezpečné rysy anarchistické rebelie. Zajícův rok si též zarejdí do finské národní podstaty, přežitých stereotypů, ale i procesu sebepoznávání v rozkolu hodnot a konvencí. Hrdinou poetického výrazu rozpolcenosti konzumního života je Kaarlo Oskari Vatanen (zajímavý Antti Litja, jako malý chlapec ve vzpomínkách Pekka Litja), reklamní agent v životní krizi, kdy se již nedokáže přenášet přes závažný rozpor mezi ideálem a realitou, jež s ubíjející, neměnnou monotónností vlahou nevinnost ideálů dávno zlomila. Niterné osvobození od přebytečné tíže toho úspěšného bytí je instinktem, sebeobranným pudem s možností destrukce i osobní devastace. Hlavní ženskou postavou filmu je Leila Heikkinen (zajímavá Anna-Maija Kokkinen), mladá právnička a velice nadšená Vatanenova snoubenka. Konvenční neposlušnost musí být právně zkrocena do přijatelného tvaru, jemuž se říká společenská zodpovědnost. K výrazněji osobitějším postavám patří bývalý venkovský policejní velitel Hannikainen (příjemný Martti Kuningas) se zvýšenou bdělostí nad Kekkonenem (byl dlouholetý ekvilibrista, vyjednávající s bratrským sovětským dozorem míru), potřebám ohebný průvodce cizinců po finské poustevnické divočině Toropainen (Heikki Nousiainen), a osamělý strážce prastarých mravů přírodních Finů Kaartinen (Ahti Kuoppala). Z dalších rolí: Vatanenova odcizená a mdlejší manželka (Rita Polster), nespokojený vedoucí reklamy Huhtinen (Hannu Lauri), dosud mladický dychtivý reklamní fotograf Miettinen (Juha Kandolin), soucitný policejní náčelník z jižního Sava Kärkkäinen (Kosti Klemelä), ctihodný soudce bláznivého odmítání společenských norem (Elis Sella), nešťastný palírník Salosensaari (Jukka Sipilä), sebejistá turistka z Itálie (Eija Pokkinen), či průvodce počítačovým centrem (Rostislav Holthoer). Film Zajícův rok je poetickým výjevem rozpolcenosti samotné podstaty života spotřebního ritu. Neopomíjí ani finské národní svérázy a určení. Nejintimnější konflikt člověka dostal plastický vizuální tvar básně. Pozoruhodný filmový prožitek! () (méně) (více)

zette 

všechny recenze uživatele

Nametem a svym poslanim se jedna o nadcasovy film. Zajicuv rok je ale natolik absurdni, ze snad jinde jak ve Finsku ani nemohl byt natoceny. Zajimave postavy a spousta silenych situaci, ktere me bavily. ()

Micione 

všechny recenze uživatele

Hrdina tohoto příjemného a vtipně podaného poetického snímku nachází cestu a uvědomění, že člověk je nedílnou součástí přírody a jen ta je nejlépe schopná uvést jeho duši do rovnováhy. Ošetří zraněného zajíce, se kterým se následně vydává cestou necestou, překrásnou finskou, i když poněkud nehostinnou přírodou a alespoň na čas se rozhodne vymanit z okovů civilizace. ()

mohamedsfinger 

všechny recenze uživatele

Hlavní hrdina tohoto filmu udělal přesně to, o čem mnozí z nás jitě uvažují a už proto je mi celý film sympatický. Poselství filmu je dnes možná ještě aktuálnější než v době jeho vzniku a je příjemné vidět, že ho Finové dokážou podat příjemnou a vtipnou formou. ()

Brasi 

všechny recenze uživatele

Jeden každý ve své cele. Je asi zřejmé, že zdaleka nestavíme klece jenom pro zvířata, naopak - čím dál tím víc do jedné, obrovské, uzavíráme sami sebe. Ačkoliv - směřovala naše společnost vůbec kdy k něčemu jinému? Je tedy na místě ptát se, jdeme-li správnou cestou? A opravdu už jedinec nemůže uniknout jinak než definitivním útěkem, stávaje se tak vyděděncem zhrzené společnosti? Nakonec lidská bytost ve své smrtelnosti nemá sama pro sebe žádný význam. Snad proto pochybuje, a snad proto jsou její pochyby oprávněné. Divoké zvíře patří do přírody. Kam však náleží člověk? ()

Facillitant 

všechny recenze uživatele

Při čtení knihy lituji, že jsem nejprve viděla film. Tohle už nikdy neudělám. Nejprve knihu, pak film - a že jako studentka finštiny očekávám, že se tohle bude dít častěji. A co se konkrétně Zajícova roku týče, film je sice na čtyři hvězdičky, ale kniha tak na šest. ()

Reklama

Reklama