Normal

Český filmársky eklektizmus, kde sa napätie hojdá na hojdačke a 20 minút pred koncom z hojdačky spadne, pridruží sa trochu nudy, zachraňujú to obrazy, lyrika a Pavel Gajdoš. Na Kňažka sa výborne pozerá, dobre sa počúva, išli z neho stoický klud a sebakontrola, nie úchylnosť a zvrátenosť, ale to bol zámer...najviac zapôsobili obrazy, kamera, vlastne celkový vizuál a do toho všetkého Ševčíkova odvážnosť výjsť s niečim novým do mediálnej reality. (19.01.2010)

Taková školní práce na téma: vyber pět nejlepších krimi filmů a smíchej z nich svůj vlastní. Jako kvíz "Kde jsem tohle viděl?" to ujde, jinak je to pitomost. Děj nudný, výkony ještě nudnější, filmově špatné, nuda, nuda, nuda. A ošmataná Dáša tomu dává korunu (20.12.2009)

Musím uznat že na českou tvorbu slušné záběry,jinak prázdnota a nuda.Zkrátka nic nového co by mě zvedlo z křesla.Podle mého byl hlavní účel režiséra být za každou cenu originální,u mě to nezafungovalo,protože jsem se v pár momentech přistihla že hledím do prázdna. (04.04.2010)

Chápu nářky, že Normal není klasický film s katarzí v rovině kdo a co, ale nedělalo mi problémy se přizpůsobit. Není to rozhodování o vině a nevině, jde spíše o to proč. Nabízí sondu do duše nenormální osobnosti a osob blízkých, které jsou jeho skutky poznamenány (žena, otřesený obhájce, rodina oběti), nejde o omlouvání ale o pohled z vícero úhlů, kterými můžeme na Kurtenovy činy nazírat. Zvláštní kapitolou tvoří stylizace, která naplno využívá filmové prostředky a techniku (barvy, filtry, hudbu, úhly kamery) a ukazují to, co jsem v českém filmu dlouho postrádala - moderní fimovou řeč, která dokáže k divákovi hovořit skrze obrazy. Nemám z posledních několika let větší zkušenost s českýmI filmy, ale Normal tématem a svou vizuální silou posílil moje naděje, že se v Česku najde nějaký odvážlivec, který nebude točit jen HLP (=hřejivé lidské příběhy) vypadajících v traileru jako epizody televizních Bakalářů. (27.03.2009)

Normal je film, který konečně (!) má tendence přiblížit českou kinematografii současné světové tvorbě. Bravo! Dost bylo nestydů, ulíbaných bohů a potrhlých šéfů. Tleskám panu Ševčíkovi, že nalezl odvahu pustit se proti proudu a že dotáhl to, co již naznačil Václav Marhoul v Tobruku. Velkoryse přehlížím všechny nedostatky, které jsem během projekce zaznamenal. Dávám pět hvězdiček, protože chci vidět český film kráčet touto cestou. (09.04.2009)

Nehledal/neviděl jsem v Normalu nějaký filosofický přesah, ani nutnost mít nastudované všelijaké filmové školy, prostě jsem v kině usedl a nechal se unášet skvělým vizuálem, ačkoliv chladným a odtažitým, zajímavou hudbou od Muchowa, výbornými herci a příběhem (rozhovory + flashbacky), který sice neoslnil, ale ani nenudil. (05.04.2009)

Možná umělecké (snad), ale příliš za každou cenu a zbytečně vulgární. Z těch šedých filtrů jsem málem dostal šedý zákal. Kňažko dobrej, ale raději mám Sira Anthonyho. * * * (20.08.2012)

Nedřív jsem obdivoval, jak se Ševčík nezalekl vyššího rozpočtu a a udělal film, který se s tím a s divákem nesere. Je brutální, sprostý, odporný a zároveň hůře stravitelný a nelineární. Ale to se časem vyloženě vymklo z rukou a ze svérázného filmu se stala břečka baz hlavy a paty, která je ve výsledku vlastně téměř o ničem, resp jen o o vrahovi, jak vraždil a pak byl ve vězení. Herecky velké plus, Kňažko by mohl hrát v remaku Mlčení jehňátek - což svým způsobem už s Normalem udělal. (10.08.2010)

Ševčík chtěl v prvé řadě natočit velkou podívanou - to teda ani omylem. Paradoxně výborné obrazové (ta práce se světlem, s barvami, ostrostí, mmmm) pojetí není využito k popohánění příběhu kupředu, na místo toho vše komentuje vnitřní hlas hlavního hrdiny. Jen málo je ukazováno, o všem se pouze mluví - minulost, vraždy, pocity postav. Poslední zmíněný bod je vůbec nejslabší Ševčíkovou stránkou, žádná postava není pevně zasazena, její pohnutky nemají viditelné opodstatnění. Zcela nerozumím rezignaci na vnější svět a uzavírání figurek do jejich problémů. Časové zasazení do doby velké hospodářské krize vyznívá naprázdno, stejně tak postava Veškrnové (bez níž by podle režiséra film nemohl vzniknout...) je pouze letmo naznačena a nedotáhnuta. Dramatická struktura je jedna velká záhada. Film se bezprizorně potácí od začátku ke konci bez vrcholu, bez viditelného zrychlení tempa, za což mohou neustálé dia/monology - však se jedná o adaptaci divadelní hry. Normal tak zůstane v paměti jako film, který obrovská očekávání naplnil jen zpola. (26.03.2009)

Obrovské překvapení. Každou snahu překonat "hluboce hřejivě lidský film" vítám. Nevím, jestli je Julius Ševčík génius, každopádně je velkým příslibem do budoucna. A to mohu říci o málokterém režisérovi. Milan Kňažko zde vytvořil životní roli. Věřil jsem mu každé slovo, každou větu, každé gesto. Měl jsem z něho husí kůži. Fakt v tom nehledejte podobnost s Hopkinsem, Kňažko je jedinečný a svůj. Pavel Gajdoš, ač velmi mladý, mu zdařile sekunduje a je též velkým příslibem do budoucna. Dagmar Havlová bohužel dostala velmi málo prostoru, což mě hodně zamrzelo. Ale to je taky jediná výtka vůči Normalu. Ovšem technická stránka filmu - hotová slast. Ševčík se vymazluje s každým záběrem, klidně bych řekl, že se doslova ukájí. Prostě paráda. Nesmím zapomenout na hudbu Jana P. Muchowa, která určitě přispěla k jedinečné atmosféře snímku, a geniální kameru Mexičana Antonia Riestry, jehož použití modrých filtrů mě fascinovalo. Verdikt: Film, který se určitě nebude líbit svátečnímu a povrchnímu divákovi, opravdové filmové fandy a cinefily určitě potěší minimálně svou neotřelostí. 9/10_____________P. S.: Po několikerém zhlédnutí je zvýšení na absolutní hodnocení naprosto "normální" a výtka o malém prostoru Dagmar Havlové taktéž padá. Film je přesně takový, jaký má být - nic nechybí ani nepřebývá. P. P. S.: Dvojí projekce na MFF KV patří k nejkrásnějším zážitkům. (26.03.2009)

Neskutečný vizuál, úžasní herci, atmosfera několika konkrétních scén by se dala krájet, leč je to zároveň až moc velká exhibice toho "jak jsme šikovní a co všechno umíme v česku udělat" a zapomíná se naprosto na pořádný děj. Naštěstí nudit se u toho nebudete, protože to má velmi střídmou stopáž. Každopádně doporučuji - běžte na to, takhle zajímavý (to je to správné slovo) tuzemský film v kině dlouho nebyl a vysloveně potřebuje velké plátno. Škoda že po jeho shlédnutí strašně rychle vyprchá jeho kouzlo. Určitě velice fandím panu Ševčíkovi a přeju jemu i jeho týmu aby se brzy otrkali a přestali exhibovat a těším se že bude po Restartu a Normalu ono příslovečné do třetice nejlépe! 70%. (25.03.2009)

Rychlost, s jakou upadá česká kinematografie, je přímo úměrná mému osobnímu (a prudce rostoucímu) nezájmu o domácí snímky. Ale i ČR se čas od času vytáhne a stvoří temný, zvrhlý a šílený zázrak - "Normal". Vizuální stránka okouzlující, výprava velmi dobrá, hudba geniální. Hlavní protagonisté odvádějí opravdu solidní práci (Gajdoš velmi mile překvapil) a psychologií okořeněné dialogy (respektive monology) fungují na jedničku. Nebýt většího množství konců, které zbytečně kazí dojem a protahují, bylo by to za 5 hvězd. "Mlčení jehňátek" po česku se zkrátka nemohlo vydařit lépe!:-) (27.05.2010)

Dobře, tak tedy plus za žánrovost, nový vítr na březích českého rybníčku a lásce k filmu. Ta je ale nakonec plusem i mínusem, protože odkazů na různé filmy si divák může všímat po celou dobu filmu. Nabízí se otázka, zda to bylo chtěné nebo nechtěné. Každopádně to trošku ruší, když se díváte na Ševčíka a najednou na vás vybafne Bergman, Hitchcock nebo Fritz Lang. O někdy až přehnané stylizaci pomlčeti. Každopádně mě to sem tam bilo do očí i do mozku až jsem se musela posměšně ošklíbnout. Nejslabším článkem zdál se mi pan Kňažko, kupodivu. (22.04.2010)

Vizuálně i střihově vytříbená stylistická studie na téma "Nakolik může film zůstat filmem, když postrádá jakoukoli dramatickou linku a posun v příběhu". 6/10 (02.10.2017)

Výtvarná exprese oproti minimalismu pocitů, hra světel a stínů, trocha dekadence, kopa morbidity, špetka snové surreality, vlna netradičně kontrastní hudby. Třicátá léta a raný zvukový film v barevném balení. A také český film po jakém toužím, ale který českým divactvem jest spíše osočován a nemilován ... pro absenci čehosi českého. Toť musí všichni domácí tvůrci vnášet mezi řádky své češství .... nikoliv a díky bohu za to. 80% (18.08.2010)

Natočeno podle skutečné události a natočeno velmi experimentální formou, která si pečlivě zakládá na vybroušeném vizuálu, stejně jako si Peter Kurten (Milan Kňažko) zakládá na svém dokonale upraveném zevnějšku. Ačkoliv se drama odehrává v Německu na počátku třicátých let, není atmosféra této doby hlavním těžištěm příběhu. Mladý právník Justus Wehner (Pavel Gajdoš) obhajující muže, který má na svědomí desítky bestiálních vražd a jenž je společností označován za zrůdu, je i přes trest smrti, který se nad jeho klientem vznáší v případě, že ho porota neprohlásí za nezpůsobilého svých činů, přesvědčen, že je to trest neadekvátní. Při pravidelných návštěvách cely, vrah svému právníkovi vypráví svůj pohnutý život, a i přes absenci zrcadla, je vždy upraven a má na sobě nažehlený a dokonale padnoucí oblek. "Lecterovsky" vyhlížející Kňažko svou značně kontroverzní postavu šikovně "polidštil" a neuchýlil se k nějakému teatrálnímu přehrávání. Znamená to však, že scény bez něj jsou nudnější. Návrat Dagmar Havlové k filmu nevyšel úplně stoprocentně a připadalo mně, že její role manželky bestiálního vraha byla nad její síly. Rovněž pohrávání si s myšlenkou o morálním odsouzení muže společností, který celý život páchal jen zlo, není tak úplně nejpřesvědčivější. Film však stojí pro svoje netradiční zpracování a působivý vizuál za vidění a podle tvůrců je tak nějak normal, i když očividně vybočuje z řady běžné české produkce. 60% (22.08.2010)

Pane Ševčíku blikající světlo skutečně není umění. Jednou by se to dalo možná pochopit, ale vy jste se rozhodl, že zkrátka přivodíte divákovi nauseu, tak jste do toho šel ze všech sil. O zbytku filmu toho mnoho nevím, protože dívat se na něco takového se mi moc nedařilo. Snad jen dva postřehy, Kňažko nemá vůbec přízvuk a Veškrnová má zřejmě tak asi 20 litrů krve. (30.03.2018)

Snaha za kazdou cenu vypadat svetove. Herci hrali, doslova, prirozenost se vytratila buhvikam. Hudba bajecna, kamera originalni, strih na efekt. Velke zklamani. Ale dejme tomu, ze Knazko je borec (storka o tom, jak mrdal prase? haha, nejlepsi cast). (23.12.2009)

Vizuální lahůdka (nelze se příliš divit, když za kamerou stál člověk, který se předtím podílel na natáčení Amores Perros!) a příběh, který se pokouší i o nějaký ten (ne zrovna malý) přesah. Klade morální a filosofické otázky, nad kterými stojí za to se zamyslet ("Rodí se zrůdy, nebo je utváří jejich okolí?" či zda je správné potrestat vraždu vraždou), ale jasné odpovědi na ně (naštěstí / bohužel) nedává. Scénář nenabízí žádné překvapivé zvraty a v podstatě jen směřuje k očekávatelnému závěru, což není nutně chyba, protože NORMAL je v první řadě pocitová záležitost, jejíž tvůrci si očividně libují ve filmových žánrech a stylech 20. - 40. let. Dle mého názoru se rozhodně jedná o umělecké dílo, ne o pouhý 'řemeslně solidní thriller'. 70 - 80 % (02.05.2010)

Přirovnat Normal k tvorbě Fritze Langa se mi se znalostí jeho nejlepších děl (Dr. Mabuse, der Spieler a Metropolis) poněkud příčí. Kde Lang dokázal pronikavě postihnout nebezpečné společenské tendence, ještě než se naplno projevily, tam se Ševčík neobratně proplétá víceméně schématickou směsí všeobecných otázek a ne-odpovědí. Kvalitní dialogy (např. úvodní na téma lásky, v němž se advokát zaplete do tautologie) se střídají s plytšími a vkrádá se myšlenka, jestli za to trochu nemůže předloha. Langova řeč se vyznačuje osobitým symbolickým vyjadřováním, kdy jde o vizuálně ohromující díla, přesto je každý detail promyšlen a má svůj význam. Normal ucelený rukopis postrádá, hemží se to v něm citacemi jiných filmů, až bych skoro řekl okopírovanými scénami, které do něj ne vždy zapadají. Má vynikající momenty (i díky dovednému zakomponování hudby), kupř. v častém zpomalování a „trhaném obrazu“ běžných scén ale smysl nenacházím a naopak mě rušily. Vizuál se chvílemi hlásí o slovo až příliš sobecky. / / / / / Zajímavé je, co o souvislosti nacismu a skutečného případu vraha Kürtena soudí Max Picard ve svém díle Hitler v nás (v orig. Hitler in uns selbst; překlad Václav A. Černý, Praha, ERM, 1996, s. 161-162): Pro totální stát už byla připravena justice: například při procesu s vrahem Kürtenem, který zabil mnoho žen, bylo před soudem proneseno tolik řečí psychiatrických a psychologických znalců, že soud přestal být soudem. Byl to kriminalistický seminář, na němž se debatovalo o psychologických tezích, a nikoli vražednický proces před soudem. Už se nejednalo o vraždě, o ceně lidského života, nýbrž o platnosti psychologických tezí; soud byl odsunut stranou, ve středu zájmu stály psychologické teze. Justice, která zapomněla na to hlavní – totiž na to, že je především soudem, která se tedy sama odsunula stranou, když to nařídil psychologický poradce, bylo snadné se zbavit, když to nařídil totalitní stát; byla pro totalitní stát připravena. (Vrah musí být samozřejmě psychiatricky vyšetřen, ale nesmí se to zvrhnout tak, aby bylo zakryto to hlavní – totiž to, že došlo k vraždě a že tu vraždu je třeba odsoudit.) (31.03.2009)