Normal

Zpočátku jsem oceňoval, jak se i český filmař umí postavit za kameru tak, že nezabírá ze statického úhlu na úrovni obličejů stále ty samé tváře, které dokolečka řeší problémy našeho malého človíčka, jenže jakmile se oči nabaží – zvláště, když Ševčík střídá ‚cool‘ záběry s těmi nejlacinějšími, začne vám vrtat hlavou, že se poskakuje okolo ničeho. Pokud Milan Kňažko není v záběru, o zrůdě se jen mluví a to nestačí. Neradostné dětství jsou prostě jen slova do prázdna a právnické dilema zase jen zpocené čelo a košile bez kravaty. O lásce a dalších hlubších věcech ani nemluvě. Až Ševčík najde scénáristu, který umí děj zahustit, dostanou ty jeho solidní obrazy i nosnou myšlenku a český film originálního tvůrce. Takhle to ze mě vyšumělo už během cesty z kina příliš rychle. 2 a ½. (26.03.2009)

Umělecká lyrika vetkaná do šestákové detektivky vetkané do divadelních prken. Ševčík se ukájí filtry i detaily na své hrdiny, ale sdělení se mu rozutíkávají na všechny strany. Působivé fragmenty, ale jako celek jakoby podivně prázdné a obávám se, že za dva měsíce si na Normal nikdo ani nevzpomene. Dopadlo to tedy jako Restart, akorát to stálo nepoměrně víc peněz. (25.03.2009)

Das ist nicht Normal? Ja, das ist Super! Nepříliš vkusná úvodní poznámka, ale co se dá dělat, když tak přesně sedí. Z hlediska formy je Normal snímkem velmi vytříbeným. Pokud divák netrpí odporem k obličejům herců nasvíceným tak, že by se jim v detailu bez trochy práce ve photoshopu v zornicích jasně odrážela lampa, může se kochat vysoce stylizovaným obrazem, kterým navíc prostupují velice dobré herecké výkony všech zúčastněných - hlavně z Petra Gajdoše a jeho proměn z bezradného už ne tak ambiciózního mladíka na sebevědomého obhájce, který má případ na háku (aby za několik minut bylo zase vše jinak...), se mé divácké srdce párkrát nadšeně zatetelilo. Pozoruhodná je ovšem i Dagmar Havlová Veškrnová (jen tak btw psát to odlišně není správné) coby hodně, hodně, hodně odlišná femme fatale, ale to už bych musel začít rozepisovat všechny větší role, takže zpět na začátek... Námitky, že Milan Kňažko je "českou" náhražkou Hannibala Lectera, a že ve srovnání s originálem prohrává na všech frontách, jsou naprosto nepřípadné. Milan Kňažko je v některých záběrech k nerozeznání od Lectera jak ho jednou provždy vyobrazil Sir Anthony - vzpomíná si někdo na flashback v Hannibalovi, na "slavnou" pásku zachycující Lecterův útok na zdravotní sestru při předstíraném srdečním záchvatu? Ovšem mimo tento bod jsou tu zásadní odlišnosti bránící takovému srovnání (které vychází z nezapamatování si jiných aspektů osobnosti doktora Lectera než "je to zrůda a žere lidské maso"). Právě na podání a vyznění od Lectera různících se rysů hlavní postavy stojí celý "druhý plán" Normalu. Plán vycházející z Petra Kurtena, zpochybňujícího základy lidské morálky, plán šokující svými extrémními a naturalistickými prostředky, plán otevřeného označení normálnosti za otázku většinového společenského názoru, plán nastavování zrcadla nejenom době Třetí Říše...plán tolik vhodný pro divadlo. Ano, Normal je v některých scénách naprosto zjevně divadelní a někdy se tento napůl problém nepodařilo uchopit úplně dobře (čti: představoval bych si to lépe, ale nevím jak to udělat...jako nějaký kritik:)). Jsem prost nějakých zásadnějších výhrad, snad jen že stopáž není ani oněch proklamovaných 90 minut (přičemž dříve bylo tvrzeno dokonce minut sto) - projekce, na níž jsem Normal zhlédl, začala v 18:00, kinožurnál atpd. posunuly začátek úvodních titulků na 18:05 (ano, správně, žádné sprosté multikino;)), nicméně i jakožto disciplinovaný divák vychutnávající hudbu pod závěrečnými titulky až do konce, jsem už v 19:30 stál před kinem. To je ale celkem nepodstatné - naopak podstatné je, že Normal je vysoce kvalitní "český" snímek s myšlenkou, a zaslouží si minimálně 80%. (26.10.2010)

Pokud čekáte český blockbuster, jste na špatné adrese. Tento film zcela jasně vychází z poetiky německého expresionismu a používá také prostředky francouzského impresionismu. Není to tedy supermoderní cool film, ale velice koncentrovaný odkaz k "němé" éře kinematografie. (Zároveň skvěle pracuje i se zvukem.) _______ Proto se tu taky většina postav pohybuje v jakési osobní bublině, kdy pro ně jako by neexistuje vnější svět - odsud ten úžasný dojem nereálnosti. Styl tu má vlastní výpovědní hodnotu a říká nám cosi o prostorové izolaci postav, rozplývání kontur mezi dobrem a zlem atd. (Když si čtu pořád dokola věty o "dominanci formy nad obsahem", jímá mě smutek z nepochopení toho, že filmová forma má sama o sobě dost významů.) ______ Pokud Normal v něčem připomíná klip, tak možná nějaké Dresden Dolls a spol. navazující na poetiku kabaretu Výmarské republiky. Doporučená četba: Siegfried Kracauer - Od Caligariho k Hitlerovi. Doporučený film (nepřekonatelný vzor): "M" (Fritz Lang). Rozhodně nejpůsobivější český art thriller od Spalovače mrtvol. __________ Výrazně pozitivní hodnocení vychází z prvního dojmu po dvou zhlédnutích krátce po sobě. S odstupem trochu bledne. (Můžu taky potvrdit, že první zhlédnutí tak dobrý dojem nevytváří a většina zdejších hodnocení bohužel vychází jen z něj.) _____________ Normal se určitě stane dobrým důkazním materiálem při zkoumání, jak dnes lidé podléhají reklamě, vytvářejí si falešná očekávání a neumějí se pak srovnat se samotným dílem. (25.03.2009)

Mnozí se mnou budou určitě nesouhlasit, ale bezprostředně po příchodu z kina jsem potěšen, že Normal nesplnil to, co se slibovalo v traileru. Tedy, vizuální stránka ja samozřejmě výborná, ale očekávaný děj klasického thrilleru se nepotvrdil. Thrillerů se dnes točí všude spousta, ale takovéhle lyrické psychologické drama je věcí nevšední nejen v rámci Čech, tak proč si na to stěžovat (když to bez problémů funguje)? Herci hrají bez výjimky úžasně, dialogy slouží spíš pro expresi extrémních nálad a názorů, než pro posuny děje - což se ke stylu filmu jen a jen hodí. (28.03.2009)