Kdopak by se vlka bál

Neuvěřitelně poutavé! Od krásně bezelstného dětského humoru po slzičky, nás, dospělých. Opravdové, nevtíravé, vtipné i dojemné a na české kraje až nezvykle věrohodné, lidské, nepodlézavé a originální rodinné dobrodružství. Velmi zvláštním zážitkem byla samotná návštěva kina...sobota...15:00 hodin, předposlední adventní neděle a k tomu vstupné za 50.- korun. No umíte si to představit. Do poslední sedačky zaplněný sál dětmi se svými maminkami, tatínky ( vlastními i z jiných planet ). A k mému velkému překvapení byl v sále absolutní klid! Děti děj prožívali s naprostou soustředěností. Smáli se tam, kde jsme my, dospělí, už nedokázali rozumět, a maminky i tatínkové, i my bezdětní, jsme zamačkávali slzičky dojetí........ (22.12.2008)

Já se teda vlka bál. Být ve stejné situaci, jako malá Terezka v tomhle filmu, tak mi asi šlehne. A být ve stejném věku, tak na tom budu nejspíš podobně. Nedivím se, že film získal řadu ocenění. Vážné téma představené dítětem je totiž hodně zajímavé drama, které pro děti nejspíš nebude, ale dospělej si při něm možná uvědomí řadu věcí. (07.01.2010)

V dnešní "požehnané" době, kdy se "každé druhé manželství rozvádí" (což je - aniž by to znamenalo, že je ve skutečnosti nad čím nadšeně výskat - blbost vzešlá z chybně sestavené rádobystatistiky míchající příslovečná jabka s hruškama) parádně trefený námět. K tomu si připočtěme dobře zvládnutý příběh i co do formy ozvláštněný dětským vnímáním "světa dospělých" - který se dětí týká tak bezprostředně jak je to jenom možné - a v nejhorším případě civilní a reálně působící herecké výkony (srovnávat děti s dospělými je ale totéž, co kritizuju v první závorce), přičemž obzvlášť vyniká můj velký oblíbenec Martin Hofmann, protože jsem měl na jedné straně velkou radost, jakou svini tak hezky hraje a zároveň jsem vcelku nesnášel tu svini, kterou hraje. A abych s těmi pozitivy nekončil, celé to působí dosti profesionálně a scénáři není v celku ani jednotlivostech co vytknout - Terezce i jejím kamarádům do sebe všechno zcela logicky zapadá tak, že tu logiku chápe (a omlouvá ji) i dospělý, a to není zdaleka obvyklé. Jde skutečně o film pro celou rodinu, kde se konečně nemáme od začátku do konce smát tomu, kdo komu dal proč náhodou po čuni a kdo kam "legračně" zahučel. A považte, dokonce je přítomna i (podle některých až nezdravě početných "inženýrů výchovy" obrovsky nekorektní) facka:) Pravda je, že zrovna tady je použita velmi nevhodně - ve chvíli, kdy mamince prostě ujedou nervy a mrně to vůbec nemá šanci pochopit - ale byl jsem tím v současné výchovně vykastrované době opravdu příjemně překvapen. A samozřejmě i tento moment lze dobře výchovně uplatnit. No abych to už nějak uzavřel - Kdopak By Se Vlka Bál je nečekaně kvalitní snímek, který toho může malým i velkým divákům hodně dát. Proto tentokrát dělám výjimku, a i když nemám při vzpomínce na cokoliv z filmu takové to mravenčení jako třeba když Ed Norton viděl tučňáka, dávám 90% čiže pět hvězd. (17.01.2010)

Spíš "Kdopak by se na tohle mohl koukat až do konce?!", pomyslel jsem si po prvních minutách... ale ono to nakonec nebylo zas tak hrozný. Dětští protagonisté mnohdy překonávali ty dospělé, což je trochu k pláči, nicméně sumárně jde o relativně příjemný film s mnohými originálními prvky. Být tak dítě nebo mamina na mateřský s koňskou dávkou estrogenů, hodnotím asi i výše, ale zas TAK dobrý to, ruku na srdce, nebylo... jedno shlédnutí neuškodí. A růžová mimozemšťanka Čvančarová byla velmi přijemným pokoukáním v každé své scéně... 60% (30.09.2009)

Největší české překvapení roku 2008 a zároveň jeden z nejlepších snímků tohoto roku vůbec - originální mix pro děti i dospělé plný spontánního humoru i nečekaně temných situací. Procházková umí pracovat s dětmi a umí je i pozorovat a tím se vyhýbá dvěma častým protipólům rodinných filmů - děti jsou buď příliš přechytrále, nebo až protivně rozjívené. Ale zde jde o děti skutečné, ne za každou cenu roztomilé, ale i tak jejich pozorování čatso vyloudí úsměv na tváři. Nejlepší však na snímku je možnost "přepínání" mezi pohledem sympatické dětské hrdinky či pohledem dospělého, to se tu povedlo na jedničku díky promyšlenému sécnáři (potěsí i naivní malůvky, které mají také svou roli). Jedině bych trochu pozměnil ten konec, možná byl až příliš jednoznačný, pro děti je jako dělaný, ale s dospělými se v samém závěru už nějak nepočítá. (21.12.2008)