Bolek a Lolek vyrážejí do světa

Reformní proces nastartovaný v ČSSR v šedesátých letech přiměl i soudruhy v Polské lidové republice uvažovat, zda-li je socialistický model hospodářství, jehož vady se v té době již zřetelně ukazovaly, dlouhodobě udržitelný. Předpokládali tehdy, že přechod zpět ke kapitalistické ekonomice je nevyhnutelný, obávali se však, že občan žijící od počátku čtyřicátých let v říši centrálního plánu, nedokáže plně využít možností režimních změn, což ohrozí vytoužený růst polského HDP a s tím spojené zahraničně politické moci. Rozhodli tedy, že nadále bude nezbytné pomocí všech prostředků působit na mládež a vychovávat ji nikoliv v duchu socialistické, ale liberálně kapitalistické ideologie. Příloha D "Plánu reformního křídla Ústředního výboru komunistické strany Polska pro obnovení hospodářské soutěže" nazvaná "Výchova budoucích občanů-podnikatelů", navrhuje několik strategií k dosažení příslušného cíle. Nehovoří sice přímo o seriálu Bolek a Lolek, nicméně pasáž o dětských televizních pořadech je zřetelným předobrazem ideového vyznění cestovatelských dobrodružství populární dvojice. Titíž "soudruzi-kapitalisté" pak společně s dalšími zeměmi varšavské smlouvy zabránili tomu, aby Československo získalo v reformním procesu náskok. +++++ Již rozpracovaná a v té době popularitu získavající neoklasická syntéza ve svých mikroekonomických základech počítá s homo economicus jakožto člověkem, který bez ohledu na ostatní maximalizuje svůj užitek a firmou, jež bez ohledu na cokoliv maximalizuje svůj zisk. Takové chování chtěli vštípit generaci předškoláků a mladších školáků. Úloha státu měla být marginalizována a jeho vliv na ekonomický život občanů oslaben. Pokusme se nyní na příkladu dílu "Na ostrovech Polynésie" ukázat, kterak seriál skrze nevinné dobrodružství v exotické zemi vštěpoval dětem podnikatelského ducha. +++++ Již v úvodní scéně výběru destinace Bolek i Lolek podřizují své chování vzorcům vhodným pro spotřebně kapitalistickou společnost. Dnešním lidem pramálo záleží na místě, které hodlají navštívit. Dovolená je poziční zboží a na společenském žebříčku postoupíte tím výše, čím menší množství zápaďanů před vámi navštívilo váš cíl. Prostá mapa Evropy či procházení známých míst v hlavě neobstojí. Vždyť známá jsou dík tomu, že už tam mnoho lidí dříve bylo. Náhoda, neergodicita, přijetí rizika. Jediná scéna rozvíjí ducha spotřebitelského i podnikatelského. A k tomu Polynésie - zvuková podoba s polypolní strukturou odvětví se nabízí na první pohled trochu uměle, ale dík celkovému vyznění seriálu přeci jen přesvědčivě. Ano, dokonalá konkurence, to je, oč tu běží. +++++ Po zběžném průzkumu trhu je třeba se vzdát cesty na společné socialistické lodi. Poslední symbolické pojítko se státem, záchranný kruh, pak spořádá kapitalistiský dravec, žralok. To ovšem neznamená, že budoucí podnikatelé se musí spolehnout sami na sebe - mohou si přeci najmout pracovní sílu, nejlépe příslušníka nějakého národu třetího světa. +++++ Následující scéna nejenže předjímá fenomén sexuální turistiky, ale ukazuje též, že v soutěži o vzácné zdroje je povoleno užívat hrubé síly i lsti. Radostný úsměv ostrovana jej usvědčuje z kuplířství, k němuž propůjčil svou vlastní ženu. Inu, na zboží lze proměnit vše a konečně i sex s exotickou ženou je pozičním zbožím. Milý spotřebitel si ovšem musí na své zálety vydělat. Bolek tedy zpočátku vykořisťuje místní obyvatelstvo. Postupně však roste vybavenost práce kapitálem (klec, želví krunýř) a potřeba zaměstnávat velké množství domorodců se ztrácí. S potřebným know-how (získáno částečně od želvy průmyslovou špionáží) a kapitálem se Bolek a Lolek mohou v plundrování přírodních zdrojů méně rozvinutých národů směle postavit kapitalistickým žralokům a dokonce navázat výhodné vztahy s organizovaným zločinem (chobotnice, La Piovra, jiné jméno pro mafii). Ve finální scéně odkupují od domorodce ženu, nyní sexuální otrokyni, kterou hodlají prodávat zvrhlým zbohatlíkům. Nutnou investicí pro zvýšení poptávky po jejích službách je perlový náhrdelník. Žena si svůj tragický úděl neuvědomuje a s vidinou zbohatnutí vděčně odjíždí na kapitalistický západ, kde jí nepochybně Bolek a Lolek zabaví pas. +++++ Výchova k dravčímu kapitalismu byla překvapivě účinná, jak dokládá schopnost řady polských občanů rychle po pádu komunistického bloku zbohatnout. Žádanou ekonomickou prosperitu však Polsku generace cestujícího Bolka a Lolka nepřinesla. Teprve ke konci devadesátých let se podstatněji začal vnímat vliv formálních, ale především neformálních institucí na chod hospodářství. Dravost si rozuměla s tunelováním. Nové směry v institucionální ekonomii i ordoliberalismus se stále více hlásí o slovo, hovoří se o ceně nedůvěry, jež zvyšuje transakční náklady. V šedesátých letech však hlavní ekonomický proud tento hlas ignoroval a i socialističtí reformisté se až na výjimky (např. dobrodružství Vladimíra Smolíka) drželi uvnitř, v prvním světě všeobecně přijímaného, diskurzu. Dnes již však víme, že Bolek a Lolek dobrého občana nevychovají. +++++ Poznámka: Tento komentář vznikl jako příspěvek do soutěže o nejlepší interpretaci dílu "Na ostrovech Polynésie", již vyhlásil type_b. Pokud vás tento komentář uráží, veškerou zodpovědnost nese on. (09.12.2013) (méně) (více)