poster

Take, The

  • slovenský

    Prevzatie

Dokumentární / Thriller

Kanada, 2004, 87 min

Režie:

Avi Lewis

Scénář:

Naomi Klein

Kamera:

Mark Ellam

Komentáře uživatelů k filmu (5)

  • noctambule
    ***

    Dokumenty nemůžou být objektivní, tento si na nestrannost ani nehraje. Prolevicové cítění je zjevné. Ale i tak si člověk utvoří obrázek. Jinak některé hlášky jako: jsme chudí, ani si nevybavíme, kdy jsme byli naposled v McDonaldu, jsou nezapomenutelné.(8.1.2011)

  • Subjektiv
    ***

    Továrny v kolektivním vlastnictví pracovníků (pozor, ne lidu) tu byly, jsou a nejspíš i budou. Že v Argentině zažil tento způsob hospodaření v minulých letech boom se nedá popřít. Ani bych si netroufl tvrdil, že takový model nemůže fungovat a nebo je nutně méně funkční než klasická továrna v čele s kapitalistou vykořisťovatelem. Dokonce souhlasím i s tím, že krize argentinské ekonomiky dodala "hnutí přebírání kontroly" řádný impulz a přispěla k jeho většímu rozmachu. Osobně, svým levicovým srdcem vnímám dokonce kolektivní vlastnictví a řízení jako spravedlivější a etičtější. Potud je dokument poučný a pro většinu tápajících, ale zároveň snad myslících a správně se tázajících diváků bez problémů stravitelný. Máme tu však oblíbené heslo: "Kdo ve dvaceti nebyl komunista, nemá srdce, kdo je jím po třiceti, nemá mozek." Je mi 30 a má osobnost má tudíž právo na politickou rozpolcenost - srdce bije vlevo, ale s tím mozkem to není tak jednoznačné a The Take tuto nejednoznačnost odstranit nedokázal. Pod vlivem všeobecného nadšení z "Modelu" oslavuje radost v očích pracujících v příslušných továrnách, situaci těch, co zatím měli smůlu, hraje na city - nechává dělníky zcestovat celou Argentinu za různými misemi a odlučuje je od rodin. Zatmívá tím trochu rozum, obrušuje případnou kritiku apelem: "Jestli nesouhlasíš, jsi nelida," a také ztrácí čas k pokládání a zodpovídání důležitých otázek. Stranou ponechává úhrnnou úspěšnost zaměstnanci vlastněných továren (dále jen ZVT), respektive hovoří jen o těch pár úspěšných, nejznámějších a člověk se vůbec nedozví, jaký mají zisk, kolik jich krachuje (že by žádná? těžko věřit), kolik si vydělá průměrně jejich zaměstnanec, kolik hodin denně musí pracovat a tyto údaje pak samozřejmě nesrovná s "továrnami s šéfy". Nezabývá se tím, čím je motivována ZVT k expanzi výroby a vytváření nových pracovních míst - kapitalista má totiž zjevně zisk z každého zaměstnance, pracovník v ZVT má zisk jen z průměru zaměstnanců (vlastně jednoho zaměstnance, bez ohledu na jejich celkový počet). Opomíjí se otázka, kdo a jak v daném ekonomickém modelu zakládá továrnu (či jakýkoliv jiný podnik) na zelené louce. Ignoruje skutečnost, že ZVT IMHO zažívají zlaté časy hlavně tam, kde je neštěstí na postupu (krize, španělská občanská válka), tam, kde se v lidech probouzí sice i špatné vlastnosti, ale vůči "spřízněným" též nebývale silná solidarita. Jak by ale jednali zaměstnanci v období prosperity? Kašle se ještě na mnoho dalších otázek. Nechci tvrdit, že se to děje proto, že se odpovědi nehodily autorům dokumentu do krámu, možná by to dokonce bylo právě naopak, leč tento přístup důvěru nevzbuzuje. Dokument ovšem obsahuje ještě stinnější stránky - totiž obvinění Carlose Menema, Mezinárodního Měnového Fondu a globalizace z krize argentinského hospodářství, kterážto tvrzení podkládá chatrnými či vůbec žádnými argumenty. Zřejmě jde o věci, u kterých stačí chytrému napovědět. Já jsem ale asi blbý, mě třeba trknout. Pátrám pak na internetu po odpovědích a už heslo "Argentine economic crisis" na wikipedii ukazuje, že skutečnost je mnohem složitější, než ji staví dokument a označení Menema za osobu s klíčovou odpovědností za krizi je diskutabilní. Mám však převelice daleko k expertu na jakoukoliv, natož argentinskou ekonomiku, tedy ponechám laických spekulací. ZVT patří mé sympatie a věřím, že mají ve světě své místo, ale dokumentu slabé ***.(14.10.2009)

  • Radko
    ****

    Subjektivove námietky vnímam ako opodstatnené. Na ich komplexnejšie zodpovedanie však podľa mňa nepostačuje jedenapolhodinový dokument, ale najmenej troj-štvor dielna séria. Ničmenej, kto sa o situáciu v továrni prevzatej robotníkmi zaujíma, poctivý kus informácií dostane (a kto sa zaujíma viac, nech si prečíta napr. odkaz, ktorý spomína užívateľ hlavsene vo svojom komentári). Nakoľko však naozaj autori nastoľujú niektoré témy akosi naviac a zároveň s absenciou upozornenia -aspoň odkazom - kde je možné zistiť dôvody, príp. hlbšií náhľad do problematiky a tiež preto, že toto je druhý film, ktorý som o prevzatej fabrike videl (prvým boli Solanasovi La Dignidad de los nadies - Hrdosť ľudí bez mena) a ten ma emocionálne i faktograficky chytil za srdce oveľa viac (a venoval sa téme komplexnejšie - scéna z prevzatím fabriky tvorila len časť filmu), plné hodnotenie dať nemôžem.(17.11.2011)

  • Lucas87
    ***

    Z tohoto dokumentu je cítit, že je levicově orientovaný ale není na škodu vidět, jak pracující se postaví proti globalizaci a začnou vyrábět sami bez vedoucího kapitalisty.(18.8.2011)

  • samuelsson
    ****

    Snáď prvý film, ktorý som videl o súčasnej ekonomickej situácií v Argentíne, ktorý sa mi páčil. Oproti War on Democracy či Zeitgeist sa film venuje len jednému problému, čím divák získa oveľa väčší prehľad. Okrem toho je tu niekoľko ústredných postáv, čím je film zaujímavejší, pretože viac- menej sledujeme ich osud. Taktiež je veľmi dobre vybratý soundtrack a film sa dokonca snažil zapojiť aj prvky istej umeleckosti a symbolickosti. Určite odporúčam pozrieť ľuďom, ktorí o tejto tematike nemajú ešte utvorený názor.(7.6.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace