New Yorku, miluji Tě!

Tentokrát najrozmanitejšie a najospevovanejšie mesto USA z pohľadu poviedkového projektu. New York a jeho rôzne podoby, rôzne uhly režisérskeho pohľadu na jeho súčasnosť..mladí, starí, rovní, nerovní..a ich varianty lásky v meste plnom mrakodrapov...Paris bol síce viac hrejivý, New York trošku chladil (možno je to tým Atlantikom)....v celistvosti zanecháva rovnako príjemný dojem a rovnako dobre odsýpa ako jeho predchádzajúca poviedková exkurzia.. (10.02.2010)

Míň povídek, míň nápadů a o dost méně lásky. Jak napsal jeden ze zámořských kritiků, New Yorku, miluji tě by mělo mít dodatek "ale jen jako kamaráda". A já bych ještě přidal "kterého stačí vidět jednou za deset let na třídním srazu". Druhý mozaikovitý zářez nejenže postrádá výraznější tempo (Natalie Portman by za kameru vážně lézt neměla), nýbrž i vizuální a obsahovou pestrost, kterých jsem si tolik vážil u láskou prošpikované Paříže. Zapomeňte na skrze čas plujícího Tykwera, srdíčko hladícího Chadhu, přestylizovaného Nataliho a další tvůrce čtyři roky starého skvostu. New Yorku vládnou uspávající monotónnost, bezzubé pointy a obrázky z výprodeje. Když druhou nejlepší povídku natočí Brett Ratner, je holt něco špatně. (13.01.2010)

Paradoxní je, že největší plus spočívá v tom, že zúčastnění mají víceméně natolik zaměnitelné režijní rukopisy, že to ve finále vypadá jako dílko jediného režiséra. Celý snímek to tak elegantně stmeluje do velmi vyrovnaného a kompaktního celku. A na podobné úrovni jsou i náměty jednotlivých povídek, které se drží ve velmi intimní a komorní rovině. Určitě mnohem příjemnější než lehce nesourodé milkování v Paříži, kde exhibující velká jména zastínila všechna ostatní (Tykwer a spol.). Palec nahoru. (13.03.2010)

New York, město letmých setkání, místo, kde se z epizodické náhody stává poetická /MK/, jakoby se Velké jablko urodilo pro filmový materiál se svou pestrobarevnou směsku lidí, z nichž každý odněkud přišel. Nevyrovnaná, ale přesto dokonale souznící mozaika, která mě omámila (nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděla na plátně tolik sex. napětí jako u story Bradley Coopera), rozesmála (Eli Wallach je můj nejmilejší filmový staroušek a půtky s manželkou roztomile záludné) , rozněžňovala (dívenka z parku, co má tisíc otázek), rozplakala (Shia, Julie a tajemný pokoj nebo příběh jednoho portrétu), přemítala nad hrátkami scenáristů ( dvě rozkošně zlomyslné story se zapalováním ohněv venku, které mají původ v tom, že v NYC se musí kouřit před barem/putykou a především Prom Night story s komickou pointou) a mezi tím vším snílkovská dívka s videokamerou, která mezi jednotlivými částmi lehkonoze poletovala jako motýl na cestě mezi Central Parkem a Chinatown... 80% Cause everyone's your friend in New York City And everything looks beautiful when you're young and pretty The streets are paved with diamonds and there's just so much to see But the best thing about New York City is you and me (21.01.2010)

Přístupnější a vyváženější než Paříž. Jako vždy se najdou silnější a slabší segmenty, ale jako celek to většinou funguje. Nejlepším pro mě byl jednoduchý ale výstižný příběh s Bradley Cooperem, roztomilý s Bloomem, zábavný s Antonem Yelchinem a taky ten tajemný se Shiaou. Newyorkská mozaika zanechala hodně dobrý dojem. (31.01.2010)