New Yorku, miluji Tě!

Všichni jsme cizinci míjejícími se v labyrintu ulic měst, v kterých žijeme. Pulzující New Yorská metropole se na sto minut přeměnila v jeden rytmicky tepající srdeční sval bijící ve znamení romantického pnutí. Zatímco Paris, je t'aime byla hravě snovou hříčkou, tak New York, I love You je komplexnější zakouřenou a alkoholem provoněnou knihou, určenou všem nejmenovaným idealistům, snílkům věřícím stejným dílem ve štěstí i pomíjivost lásky. Knihou, o které víme, že si s ní autoři dali na čas a je nám až líto jí přečíst takhle jedním dechem. Rozhodně však nečekejte další Sex ve Městě. Spíš něco ve stylu Mých borůvkových nocí s tím rozdílem, že New York, I love you není jen líbivě nudnou báchorkou, ale multikulturním spletencem držícím pohromadě a odkrývajícím náhodné proměnné v rovnici zvané život. NY, I love you se může pyšnit zcela odlišným stylistickým podáním, místy možná ještě umělečtějším než jeho francouzská milenka. Jednotlivé povídky, které jsou slité v jeden nepropustný zato synapticky propojený celek, sázejí spíš na vizuální stránku a dokazují, že i samotné obrazy dokáží vyprávět poutavý příběh. Ačkoliv tvůrcům chvílemi chyběl metronom tempa, je až spodivem, že se jim podařilo proplést všechny postavy v jedno dokonale osudové klubko a rozproudit divákovi krev v těle tím správným způsobem až k pravému endorfinem obšťastněnému heart beatu. Doufám, že New York, I love you není poslední zastávkou na cestě po městech snů s romanticky rozevřenou náručí. Šanghaj už určitě netrpělivě čeká. Jablečný džus je můj nejmilovanější a tohle velké jablko snad ani líp vylisovat nešlo. Pozn. pro šťouraly: určitě šlo :o), ale díky RADIOHEAD a hlavně závěrečné koláži definitivních 8/10. Myslím, že můžu zakončit slovy klasika: "God, I love New York." Dedicated to ifa. (25.01.2010)

Musim říct, že to má vážně skvělý herecký obsazení, ale bohužel to je asi tak všechno. Na mě je tam až moc postav a možná až zbytečně moc a někdy to filmu dost škodí, což je tenhle případ. Hodně příběhů, který vlastně vůbec nic neřeknou. Škoda. Na první pohled film vypadal dobře. Takže dávám jen 40%. (14.02.2012)

Z povídkové antologie New Yorku miluji, tě! na Vás možná nedýchne ta specifická, zvláštní atmosféra a kouzlo jaké v sobě má Paříži, miluji tě, ale i tak se vedle ní může směle postavit a obstát více, než dobře. Hvězdně obsazená mozaika lidských příběhů, které se navzájem prolínají, dokáže vykouzlit úsměv na tváři, pobavit i chytnout za srdce. Tady snad vůbec poprvé jsem viděla Haydena Christensena, jak dokázal projevit něco jako skutečné hraní:) Jeho krátká scéna s Andy Garciou mě dostala. Those stares...:) Nejvíce mě pobavil vtipný segment s Elli Walachem, smích zaručen. Jako kdybych slyšela rozhovory důchodců ze sousedství:) Za srdce mě nejvíce chytla povídka se Shiou a Julie Christie, dojala mě až k slzám. Shia je mimořádný, ty jeho oči... dokáže jimi vyprávět a neplatí to jen v tomto filmu. Má v nich všechno to, na co se slova nezmůžou. It really touches my soul. Jak zmiňoval kdosi na YouTube: "His eyes are so sad, I don't know how you can play something like this..." Nejvíc to zase dokázal okecat Ethan Hawke a nejlepší pointa je skryta ve vztahu mezi Robin Wright a Chrisem Cooperem. Hezká, příjemná romantická podívaná, která dokáže vyvolat emoce, navodí správnou, melancholickou náladu, aniž by přitom jakkoliv tlačila na pilu. (03.04.2016)

o dosť slabšie, než jeho predchodca. nevyužitý potenciál "najväčšieho" a najznámejšieho mesta na svete. obsadený zaujímavým castom a ozvučené zaujímavým soundtrackom to ostalo plytké a impotentné - aj keď remeselne dobre urobené. z celej (miestami mierne chaotickej a čo a týka štruktúry nedotiahnutej) spleti poviedok za pozornosť stojí hádam iba tá o maliarovi a mladej Číňanke, aj keď je to len taká miniatúrka a záverečná o starom páriku - pretože bola milo pravdivá, ľahko dojemná a vtipná; ale 2 sedemminútové poviedky na skoro dvojhodinový poviedkový film, to je veľmi málo; paríž forever! (04.12.2010)

Papírově to vypadalo na slabší sestavu tvůrců než u Paříže. Jenže tady se všichni překonávají a pod nějakých 70% film nesklouzne ani na okamžik. A herecké obsazení je výborné (bez výjimky). Netriviálním segmentem o rodičovské lásce na sebe upozornila Natalie Portman jako scenáristka i režisérka. Velmi se mi líbil příběh odvyprávěný Brettem Ratnerem (něco jako pozitivní překvapení roku). A za suverénně nejlepší kousek téhle romantické mozaiky pokládám sekvenci od Allena Hughese. Dalo se něco takového čekat? :) (08.03.2010)