Pátrání po jedné ženě
Identificazione di una donna
Identification d'une femme
Pátranie po jednej žene
Identification of a Woman
Obsahy(1)
Poslední Antonioniho samostatně natočený film se vrací k principu, který v tzv. tetralogii citů ztělesnila Monica Vittiová a který ovládal celé Antonioniho dílo. Je jím žena jako výzva, záhada i jako mužův klíč k pochopení mechanismu světa. Jenže vzájemné neporozumění je tak hluboké, že tato možnost zůstává nevyužita. Hrdina, rozvedený čtyřicetiletý režisér, hledá v různých městech obraz ženy pro svůj příští film, a táž žena se má zároveň stát řešením jeho života. Nepřiznaná cesta za ideálem ho postupně dovádí k dalším rozchodům a osobním prohrám. Cíl se ztrácí, jako by se na něj díval obráceným dalekohledem, až nakonec otázka stojí docela jinak: nikoli jak nalézt to pravé, ale jak udržet, co zbylo. Mnohokrát přestřihávaný snímek zůstal ve své době nedoceněn. (Febiofest)
(více)Recenze (37)
Určitě nejslabší Antonioniho film, to co chtěl říct se dalo zkrátit na půl hodiny. ()
Míšo, to už si nemusel točit. ()
Michelangelo Antonioni autor slavné Zvětšeniny natočil v roce 1982 film o režisérovi ( asi tak nějak o sobě ) který hledá ideální obraz ženy a nemůže si vybrat. Sice to v Cannes ocenili Zlatou palmou, ale já tenhle intelektuální umělecký více než dvě hodiny trvající táhnoucí se nudu, u které diváci asi přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta v ženské kráse, moc neocenil. ()
Nezáživný film, bez spádu a jakýchkoliv zajímavých momentů. ()
Tajemné náznaky, pořád nevíte, o co jde, pořád Vás něco překvapuje a pointu se nikdy nedozvíte. No možná zajímavá metafora na ženy, ale od filmů čekám něco víc. ()
Tentkrát mě Antonioni bohužel hodně zklamal. Kvalitní filmařina to samozřejmě je, to k minusům nepatří, ale příběh mě prostě vůbec nezaujal. Možná byl jen tento film natočen uplně pro jiné publikum než jsem já. Připadá mi to, jak kdyby to byl vyloženě autobiografický snímek, ve kterém Antonioni popisuje svoje bohaté zkušenosti se ženamy(některé i špatné) a chce se jím ňákým způsobem pomstít. Toto mě však vůbec nezaujalo a nenašla se scéna, která by mě probrala z té nudy. A ta hudba je příšerná a totálně kazí i ty zbytky zajímavé atmosféry. Škoda... ()
Pátrame, pátrame, no nedopátrame sa. Aj tak môže skončit film. Hlavný hrdina musí byť však omnoho zaujímavejší, aby utiahol takú naročnú úlohu a aby v jeho výkone bola citeľná odosobnenosť, ktorú mal Antonioni určite na mysli. Hudba je fajn a v milostných scénach je vidieť, že režisér je doma. Každopádne téma filmu je ťažko sfilmovateľná. ()
Obávám se, že můj život je příliš krátký, abych stihla sledovat tak rozlehlé režisérovy úvahy na tak dlouhé ploše. Evidentně si myslí, že divák je povinen šifrovat různé náznaky a metafory, že bude nadšen z mnohosmyslů a bude - přešťasten - pátrat po tom, co asi chtěl říci tímto či jiným náznakem. Svědčí to ale spíše o nedostatku sebereflexe. Snad jen nějaká ta erotická scéna bylo něco, co mne - bohužel ale už na začátku filmu - docela zaujalo. Ale ke konci už bylo nad mé síly vydržet zvuk, který se táhne jako nepříjemný smrad celým filmem a nemá - dle mého názoru - žádné opodstatnění, než diváka dovést k šílenství.... ()
Filmový režisér hledá ideální ženu (nejen) pro svůj film; když nakonec zjistí, že jeho snaha je marná rozhodne se radši natočit SCI-FI o cestě rakety ke slunci. Téma sice zajímavé, ale ten chlad a odstup. Godard někde napsal, že Antonioniho filmy obsahují jistou nekomunikativní rovinu, a proto nejsou jeho šálkem čaje. Tentokrát výjimečně: Je suis Godard... ()
Natočené samozřejmě výborně, nicméně jsem na tom nenašla nic, co by mě zaujalo... Teda mimo krásné italštiny:-D ()
"Když jsi sám u moře nebo v lese, jen se tiše díváš. Ale mimoděk vedeš dialogy. Mluvíš a odpovídáš. Jako by s tebou někdo byl. Ten někdo, to je ideální žena." Ano, takto to mám i já. Ideální žena existuje jen v mé hlavě, nikoliv hmotně na tomto světě. Proto jsem také starý mládenec... Ale jinak mě film spíše zklamal a ze dvanácti (respektive čtrnácti) autorových snímků, co jsem viděl, je asi vůbec nejslabší. Vizuálně zde mnoho zajímavého není, snad scény v mlze a také úvodní záběr, kdy k našemu překvapení zjistíme, že se jedná o ptačí pohled (tento záběr jsem si pamatoval dobrých deset let, co jsem snímek neviděl). Naopak sexuální scény mi přijdou, jako by byly do filmu násilně včleněné, aby tento působil děsně moderně. Podle mě tohle nemá Antonioni zapotřebí. Na druhou stranu - bobřík potěšil... ()
Identifikace ženy má velké ambice. Cítíme touhu režiséra navázat na velké opusy. Bohužel se však lehce rozpadá, nedrží pohromadě, chybí jasná vnitřní logika velkých kusů 60. a 70. let. Po shlédnutí filmu zbyde v duši na Antonioniho nezvyklé neexistenciální prázdno... ()
Moje první střetnutí s Michelangelem Anotonionim a hned mě přikoval do křesla. Měl jsem pocit, že snímek je po dějové stránce velice prostý. Tady se však nehraje na krkolomné zvraty ani na vyprávění příběhu, který někam směřuje. Vše mě přišlo až neuvěřitelně autentické. Tak trochu jako život sám. Prostě nedějovost, pomalé tempo vyprávění a dá se říci nudná místa (která však nudně nevyznívají) jsou perfektní cestou jak prošlapat divákovi cestu k hlavnímu hrdinovi a ostatním postavám. Zcela ho ponoříme do jeho světa i do jeho rytmu a to vše zlehka a nenápadně. U filmu je těžké vydržet až do konce a je potřeba být v tom správném rozpoložení, pak se Vám ale odmění a Vy vlastně ani nebudete vědět proč se Vám tak líbil. Najdeme zde pár nezapomenutelných scén a sexuální otevřenost snímku je taky fajn. ()
Mnohokrát přestřihávaný snímek zůstal ve své době nedoceněn. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora). Tomu sa nečudujem. Neskutočná kravina na pohľadanie, s primitívnymi dialógmi a vôbec celým dejom. Škoda celuloidu. ()
Občas zajímavý dialog o životě a mužích a ženách k zamyšlení, občas vzrušující scéna.....ale není těch cca 30 zajímavých minut málo na 2hodinový, jinak nudný, film?... ()
Tenhle film jsem měl doma víc jak rok a vůbec se mi do něho nechtělo. Dost možná i kvůli tomu, že Levné knihy vyrábí dost často tak odporný přebaly:) Ale stálo to víceméně za to. Sice je tam pár hluchých míst, ale jako celek je docela povedené. U Antonioniho pro mě zkrátka zatím vládne Noc. ()
Z oficiálního textu distributora mě zaujala slova "mnohokrát přestřihávaný snímek". Z filmu jsem totiž měl právě takový dojem, jako kdyby mi někdo vystřihnul několik důležitých scén a namísto nich mi tam vlepil několik postradatelných. Celkový dojem se dá shrnout slovy "nic moc", Antonioni určitě natočil i lepší filmy. ()