Svatojanská pouť v českoslovanské vesnici
Obsahy(1)
Jeden ze snímků druhé série filmů Jana Kříženeckého. Byly natočeny původní kamerou bratří Lumiérů a uvedeny Českým kinematografem na Výstavě architektury a inženýrství. (oficiální text distributora)
Recenze (2)
Jeden zo starších významov slova "bandérium" ho popisuje ako "slávnostný jazdecký oddiel v krojoch". Tomuto významu zodpovedá zobrazovaný výjav ako aj alternatívny názov filmu uvedený v pásme Kříženeckého filmov. Pásmo zostavil a otitulkoval filmový zberateľ Bohumil Veselý v roku 1968. Tento film v ňom označil ako: "Svatojánská pouť v československé vesnici". Takto by Kříženecký svoj film v roku 1908 nenazval, keďže ešte o žiadnom Československu nebolo chýru ani slychu. Idea československého národa síce existovala, no len ako debatná záležitosť akademických protimonarchistických kruhov. Publikačné zázemie si našla až knihou T. G. Masaryka "Nová Evropa. Stanovisko slovanské", vydanej česky v roku 1920 - 12 rokov po vzniku filmu. Vo filme sa predvedie pochod krojovanými jazdcami osedlanej konskej jazdy ulicami mesta. Nasleduje ostrý prestrih na prechod ženičiek a za nimi idúcich alegorických vozov. Muži sú navlečení do slušivých oblekov a s vysokými klobúkmi pobehujú kade-tade okolo sprievodu. Niekoľko z nich neváha tesne pred prechodom koní prebehnúť krížom cez ich jazdnú dráhu. Nevychovanosť a drzá odvaha, popierajúca drobné nepísané i písané pravidlá slušnosti a verejného poriadku, sa v tunajších zemepisných šírkach cenila a cení naprieč režimami. ()
Pravděpodobně se jedná o snímek, který je znám taktéž po názvem "Svatojánská pouť v československé vesnici". Film zachycuje jakýsi kostýmový průvod. Je to další z Kříženeckého filmů zachycující každodenní život, tentokráte vesnického. Za zmínku stojí obrovské množství lidí před kamerou. [40%] ()