Reklama

Reklama

Citové pouto

Trailer

Obsahy(1)

Tento snímek vypráví příběh třech lidí, kteří se poznali během 2. světové války a kteří se potkali znovu po 35 letech, kdy byli jeden od druhého odloučeni. Jakob Bronski, mladý židovský muž, se staral o 2 děti, Melanie a Chrostophera, když byli nacisti zakopáni v Drancy, které fungovalo jako stanice (vozili se odtud lidi do táborů smrti). Jejich odloučení způsobilo hluboké emocionální rány, které hrubě dopadaly na jejich životy v různých směrech. Nyní krásná 50ti letá žena, Melanie Lansing Wintersová, manželka Davida Winterse, kolísá nejistými okolnostmi. Jakob, starší občan, je hrdinský disident a veterán Sovětské psychiatrické nemocnice. A jejich přítel z dětství, Christopher Lewis, britský novelista, který byl dlouho světlem pro Melanie, je pronásledovaný věčnou otázkou přeživších – „Proč jsem byl zachráněn?“ Melanie pozvala Jakoba aby s ní zůstal u ní doma v Kanadě. Christopher sem doprovází Jakoba… (piserius)

(více)

Recenze (8)

sona123 

všechny recenze uživatele

Příjemně plynoucí vyprávění zprostředkované oblíbenými herci (Byrne, Sarandon, von Sydow - i když ten většinou hraje hlavně záporáky a že se mu to daří) na téma druhé světové. Trochu z jiného pohledu, než jsem zvyklá - a on to i hlavní hrdina říká - pamatovat si, nebo raději žít? A jelikož nejsem žádný znalec historie, překvapilo mě, že americká židovka mohla být oddělena a zachráněna Červeným křížem, i když prý to časově nesedí, jak mi pak bylo vysvětleno...Vlastně mi na tom filmu nevadilo vůbec nic, ale pravda, ani nic neuchvátilo, žádný záchvěv emoce, i když by k tomu dílo téměř vybízelo...jako televizní film dobré, ale jak tak přemýšlím, tohle je přesně ten kanadský styl - více zjemněné, než jak točí Američani, ale minimální emoční náboj. Škoda, možná by se Kanaďani mohli inspirovat třeba u Seveřanů. ()

Smok 

všechny recenze uživatele

Príbeh "preživších druhej kategórie" z Drancy (zhromažďovací tábor pri Paríži). Pekná porcia ľudskosti a životnej nostalgie v podaní skvelej hereckej trojice v čele s vždy konzumovateľnou Susan. ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Vichystický režim spolupracujúci s Nemcami vo Francúzsku vystavil najväčšiemu prenasledovaniu Židov, ktorí nemali francúzske občianstvo. Prvá razia 14.5.1941 naplnila tábory Baaune la-Rolande a Pithiviers, druhá z 16.-17.7.1942 úplne preplnila cyklistickú arénu Vél d´Hiv$ aj odtiaľ už smerovali židia do koncentračného tábora Drancy, ktorý bol pod správou francúzskej polície. Odtiaľ väčšina transportov smerovala do Osvienčimu. Film je o hrôzach bez hrôz. Jeho cieľom nie je podrobne popísať minulosť ale ani prítomnosť. Je tu vytvorený dostatočný priestor na vlastnú fantáziu. Jasné, že sú vymedzené hranice: koncentračný tábor Drancy, spomienky Jakoba na Osvienčim a gulag a na koniec sú tiene minulosť, ktoré osvetľujú prítomnosť. Po viac ako 40-tich rokoch sa stretli starí, verní priatelia, stále väzni, stále prežívajúci svoju minulosť. Tak sa stretli, videli sa a možno porozumejú si navzájom na utrpenie, ale samotný život dal všetko na svoje miesto. Život je v plnom prúde. Život pokračuje. Nemôžem si pomôcť, ale názov "Emocionálna aritmetika" je pre mňa omnoho prijateľnejší ako "Citové puto". Hlavná postava Melánia vedie záznamy o nešťastných ľuďoch, ktorí zomreli v koncentračných táboroch, a preto je táto aritmetika emotívna a je priliehavejším názvom. Vynikajúci kanadský film nám ukázal ich schopnosť zaoberať sa vážnymi vecami veď Jakob zachránil deti a ich lásku za 2 škatuľky cigariet Lucky Strike. ()

rt12 

všechny recenze uživatele

Dost lidí může odradit pomalé tempo, prolínání vzpomínek s reálným časem ale mě film oslovil. Vyrovnání s drastickou situací, kterou zažili jako děti je stále obtížné. ()

jafuska 

všechny recenze uživatele

příběh odehrávající ve vzpomínkách na nacistický tábor a prolínání budoustnosti přátel, kteří tuto hrůzu přežily, začátek docela nuda, ale pak se to docela rozběhlo, ale pořád je to slabší průměr, takže na tento film opět rychle zapomenu. ()

Reklama

Reklama