Dvojí hra

Chvíli jsem měl na jazyku, že by se film neměl jmenovat Duplicity, ale Debility. Nejen že jsem usínal nudou, ale ještě mi hlavní představitelé byli neuvěřitelně nesympatičtí! Přitom když Clive posledně hrál s Julií, byla to křišťálově vybroušená konverzačka a dle mého životní role Robertsové. Pochopitelně mluvím o filmu Closer. Dvojí hra se ale vůbec nepovedla. Normálně mi flashbacky nevadí, ale když se s nimi umí pracovat. Tak šíleně ubíjející časově rozházený bordel jsem snad nikdy neviděl!! Fuj!(ale abych jen nekritizoval, Paul Giamantti a Tom Wilkinson jsou geniální!..jak jinak:-) ) (12.07.2009)

9/10 Rád se nechám "ojebat" (filmem), pokud má svůj styl a umí vyprávět, je chytrý. DVOJÍ HRA Tonyho Gilroye všechna kritéria splňuje a nedostavuje se u ní "syndrom prstu v prdeli" (vlastní terminus technicus, viz můj komentář k ranému Tykwerovi), kdy by divák měl pocit, že ho chtěl film VELKOU POINTOU přechytračit.______________________________________________ (Protože "nepoučený" snad ocení, nakolik do sebe vše logicky zapadá, a "poučený" odhadne VP od poloviny, ale bude nadšený důslednou formální stránkou, kdy se titulní "duplicity" odráží ve stylistickém i vypravěčském - vyprávění teď a tady + flashbacky, vyprávění teď a tady na dvou místech zároveň - systému filmu.) Srovnání se žánrově spřízněnými "podrazáckými a parťáckými" snímky je sice na místě, ale v tomto případě nejde o pečlivé plánování a poté napínavé provedení, nýbrž nedůvěru mezi postavami, která by se měla přenést i na diváka a ten by se měl ptát, nakolik jsou předkládané flashbacky spolehlivé.____________________________ (Protože se v úvodu okázale cituje Hitchcock (po INTERNATIONAL druhý film s Clivem Owenem, kde se upomíná na ZAHRANIČNÍHO DOPISOVATELE), je jasné, že se setkáme s "vracečkami, které neposkytovaly všechny potřebné informace".) Rád dám plné hodnocení filmu, který má svůj vlastní styl (dlouhé, přepečlivě komponované scény převážně v polocelcích, perfekcionistické rozmístění herců a předmětů v mizanscéně, retro hudba a příznačný odjezd v závěru), umí vyprávět a důmyslně distribuuje informace ve vyprávění, je chytrý... a má co říct. Tony Gilroy totiž opětovně sděluje něco o nadnárodních korporacích, sporech mezi nimi a jak si vůči nim stojí profesonálové, ale "pouze" lidé, nikoliv instituce. Jo, a z té práce s McGuffinem vyloženě "uchcávám". P.S. Jen bych chtěl dodat, že kdo se ve vyprávění ztrácel a nestíhal vstřebávat či vůbec vnímat, co se děje, a na zákldě toho považuje film za překombinovaný či vykonstruovaný, je "intelektuálně neprůbojný". Děkuji za pozornost. 9/10 (09.05.2009)

Scénář: Tony Gilroy .. Oldscool korporátní thriller s pevným tvůrčím záměrem, lehce mdlými herci a jen občasným záchvěvem vtipu. Očekával jsem, že se nám Gilroy odváže a odlehčí mnohem víc, ale přes onu vyzrálost je stále dosti chladný. ___ Budu věřit, že si to Tony Gilroy vymyslel a zpracoval do detailu přesně, protože jsem se občas v neustálých předtím/předtím/předtím scénách občas lehce ztrácel. A to zejména z důvodu vláčného tempa vyprávění, které působilo hodně únavně. Být tak děj svižnější, rozhodně bych to uvítal, protože více než dvě hodiny jsou na - v jádru tuctový - námět až moc a stravují se trpčeji. Poslední doušek je však špičkový. (13.05.2009)

Byly chvíle, kdy jsem se díval na obal DVD, že skutečně někdo nenatočil něco jako slaboučký odvárek Dannyho parťáci 5 a ½. Když tu navíc hraje Julia Roberts, která se v prvních dvou Parťácích objevila. Nebo jestli někdo nechtěl natočit parodii. Film se totiž prezentuje jako špionážní. Avšak ve chvíli, kdy zjistíme, že proti sobě stojí agenti firem na šampóny, to začne být směšné. Šéf jedné z firem dokonce používá dvojníka pro obyčejné cesty autem a má vybavení, za jaké by mu BISka ruce utrhala. Jenže celé se to tváří tak strašně vážně, že když dojde na závěrečné a docela čekané odhalení, řeknete si, no a co? Stejně Julii a Clive Owenovi jejich vztah nevěříte (podobně jako Angelině a Bradovi manžele Smithovi), a že jeden zlý farmaceut dostal přes prsty, no bóže, to je toho. Spíš mě zajímá, kde je ten špionážní film? Jak já bych hrozně rád zas viděl fakt dobrý špionážní film! (17.09.2009)

Mám rád filmy, kde se nedá nikomu věřit (často ani sobě) a kde se kombinuje více než obvykle. Jestli se pak ale o nějakém filmu dá říci, že jeho překombinovanost je překombinovaná, je jím právě Duplicity. Cliwe Owen i - nyní již stárnoucí - Julia Roberts hrají dvojici, která se snaží přechytračit dvojici jinou - a to soupeře na život a na smrt - 2 šamponové magnáty v podání vynikajících herců, Toma Wilkinsona a Paula Giamattiho. Vlastně nevím, co napsat. Špatné to není, ale všechna ta odhalení mi zkrátka přišla nezajímavá (přestože jsem je nečekal). (05.08.2009)