Totální zatmění
Total Eclipse
Rimbaud Verlaine
Poeti dall'inferno
Úplné zatmenie
Total Eclipse
Režie:
Agnieszka HollandScénář:
Christopher HamptonKamera:
Giorgos ArvanitisHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Leonardo DiCaprio, David Thewlis, Romane Bohringer, Dominique Blanc, James Thiérrée, Denise Chalem, Andrzej Seweryn, Christopher Thompson (více)Obsahy(2)
Pařížský básník Paul Verlaine vede spokojený manželský život v domě rodičů své ženy až do chvíle, kdy do Paříže pozve nadaného básníka Arthura Rimbauda. Ten se hned příjezdu ukáže jako arogantní šestnáctiletý rebel, což však Verlaina na rozdíl od jeho rodiny okouzlí. Intezivní přátelství bohémských básníků se velmi brzy přerodí ve vášnivý milostný poměr. Verlaine se není schopen rozhodnout mezi mladíkem Rimbaudem a svou ženou Mathildou, což ústí v čím dál vyhrocenější konflikty, výbuchy násilí a pokorných omluv, opouštění a navrácení se... Kontroverzní umělecký film režisérky Agnieszky Hollandové výrazněji nereflektuje uměleckou tvorbu dvojice prokletých básníků a spíše s mrazivou pečlivostí otevřeně mapuje vývoj jejich sebedestruktivního milostného vztahu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (246)
Poprvé jsem toto dílko viděl kdysi ve francouzském institutu (btw za přímé účasti Agnieszky Holland) se simultánním překladem do sluchátek, a přesto to bylo působivé. Režisérka má bezpochyby poctivý přístup, výborně zvládá řemeslo a vybírá si atraktivní (tohle slovo začíná pomalu ale jistě znít jako nadávka, teď tak ovšem není míněno;) témata. Tentokrát navíc projevila neuvěřitelný cit pro výběr herců - nejlepší je asi Thewlis, ale i DiCaprio nebo Bohringerová předvádějí skvělé výkony a typově jako by se s nimi počítalo už od scénáře. Skvělý psychologický film o dominanci a submisivitě, sebereflexi, svobodě, lásce (často sobecké, jak už to tak bývá), závislosti, umění a jednom mýtu, který bylo už dávno potřeba zbořit. K tomu bod navíc za skvěle vystiženou dobovou atmsféru. Btw je zajímavé, kolik slušných věcí, v období mezi Gilbertem Grapem a Romeem a Julií, DiCaprio natočil; je škoda, že mu po zmíněném období začal docházet dech, potenciál byl obrovský... ()
Agnieszka není špatná režisérka, jen si myslím, že takový prostor, který je jí dáván by měl být darován lepším režisérům. ()
Povedené, milé, zajímavé a pěkně natočené. ()
FIlm, kde Leonardo DiCaprio dokazuje, jak dobrým hercem ve skutečnosti je. ()
Leo, Leo.. ach Leo. Jsi jedinečný, krásný a prvotřídní pan Herec. Tohle byla jednoznačně Leova hra, on diktoval tempo nejen prostřednictvím své role, ale jakmile se objevil na scéně strhl na sebe veškerou pozornost. Nádhera. Přesto se však nemohu zbavit pocitu, že to šlo udělat trochu lépe. Jinak můj velký postřeh při erotických scénách byl naprosto správný a sice, že tohle musel točit Evropan! Američan by se v roce 1995 na takové scény rozhodně nedal. V tomhle jsme daleko za Vámi, přátelé!:) ()
Příběh dvou prokletých básníku ,které spojila láska a obdiv .Dobře zahráno a jeden parádních výkonu Leonarda Dicapria.Za mě 80 % a čtyři hvězdy. ()
...fandy prokletců neurazí, ale ani nenadchne--+-70% ()
Průměrné romantické drama, které sice nenudí, ale dějově je neuvěřitelně řídké, takže pokud si na půl hoďky odběhnete, budete po návratu stále v obraze. Co skutečně stojí za pochavlu, jsou herecké výkony Leonarda DiCapria a Davida Thewlise, za které dávám všechny ty tři hvězdičky. Jejich herecký um a působivost, s jakou ztvárnili sebezničující lásku (či spíše vzájemnou posedlost) posílá jinak nepříliš zdařilý film vysoko. Bohužel, vše ostatní je, jak jsem již řekl, průměrné až podprůměrné - od dobové výpravy po scénář. A těch sexuálních scén tam klidně mohlo být méně, byly spíše kontraproduktivní. /viděno na DVD: 55% a 3*/ ()
Na to, jací byli Rimbaud s Verlainem bohémové, drží se tento film dost při zemi. Je to docela tradiční zpracování, které občas působí možná až schematicky - R. přijede za V., pohádají se, R. odjede, zase přijede, odjedou spolu, rozejdou se, sejdou se.. atd. atd. Na konci už nám na nich vlastně ani tak moc nezáleží. Přesto hodnotím nadprůměrně, protože jisté kvality film přece jen nabídnout může - kamera, hudba, herecké výkony... Jen kdyby tuto látku dostal do ruky třeba Stanley Kubrick... ()
Nevím, kterej z nich byl nechutnější - jestli arogantní manipulátorská svině, která si se svým oddaným pejskem hrála prostě proto, že ho nechal, a když se jeho porobě náhodou mimořádně vzepřel, najednou se scvrknul v nesebevědomou rozklepanou kuličku a rozbrečel se jak puberťák (no, však taky byl), nebo pokryteckej slaboch, co si svoje malým tyranem pošramocený "mužství" vybíjel na své ženě a jednoho i druhýho přesvědčoval o lásce, aby je následovně opět opouštěl. ??? ()
Tak konečně mám po zhléhnutí tohoto filmu jasno, kdo byl Verlaine a kdo Rimbaud. Nebo lépe řečeno: nyní vím, který byl který. Když jsem se kdysi o nich ve škole učil, nijak jsem neuvažoval o tom, kdo z byl starší a kdo mladší. Také o jejich vztahu nám nebylo nic řečeno. Před zhlédnutím filmu jsem si nechtěl připustit, že by Leonardo DiCaprio mohl skvěle hrát. Nyní vím, že to umí. ()
Možná je moje hodnocení ovlivněno, že jsme se na to koukali ve 4 rano po brutální kalbě, ale doopravdy se mi to nelíbilo...Úplně jsem si zkazil pohled na oba básníky, někdy je lepší nevědět, co byl kdo zač... A jelikož u "milostných" scén se mi obracel žaludek, nevím zda to bylo alkoholem, nebo DiCapriem přirážejícím Thewlise jako lacinou děvku hluboko do polštáře, ale fakt se mi to nelíbilo. Nech brouka žít, nic proti nim nemám, ale koukat se na to fakt nemusim..A jinak příběh celkově mě vůbec nezaujal, zuřívý a vzápětí uplakaný Verlaine (jak já bych mu dál asi u 5-ti scén přesdržku, choval se jak úplnej vocas), naprosto nekompromisní Rimbaud a ani vcelku pěkná Mathilda nezábranili tomu, abych se u filmu nenudil jak už dlouho ne. ()
Nemůžu se zbavit pocitu zklamání. Agnieszku Holland mám moc rád, Rimbauda zbožňuju, Leonarda DiCapria uznávám (už mnohokrát dokázal, že to je Pan Herec) ... Tady mi ale prostě pořád něco drhlo - zbytečně zdramatizované postavy a okamžiky (celý Verlaine je karikaturou toho, co jsem o něm četl) a oproti tomu rozvláčné nebo naopak strohé pasáže tam, kde rozhodně bylo o čem vyprávět (např. Rimbaud čte Opilý koráb, Rimbaud cestuje na Jávu). DiCaprio místy drobet přehrává, pro mne je zde jednoznačnou hvězdou David Thewlis. Chtěl jsem víc poezie, víc dřeně, provokace a syrovosti, dostal jsem - a teď se omlouvám za výrazivo - více nebo méně zábavný záznam eurotripu dvou teploušů. A tohle si dva geniální básníci opravdu nezasloužili. ()
Tenhle film zrovna nebyl mé gusto . Nelíbil se mi . Ikdyž zahraný byl dobře . Takže 40% ()
Poezie rozhodně nepatří mezi mé koníčky a proto jsem k hlavním postavám necítila ani nejmenší obdiv. Naopak mi byli silně nesympatické a v podstatě mi bylo úplně jedno, co se s nimi stane. Jediné, co na tomhle filmu obdivuji je herecký výkon Leonarda. Tak nízký věk a taková role. Klobouk dolů. ()
Především skvěle zahraný film. Dvojice Di Caprio Thewlis si to tam "rozdávala" vskutku naplno a je to vyloženě herecký koncert. ()
Arthur Rimbaud je můj nejoblíbenější básník. Čekala jsem tedy, že budu spíš naštvaná. Ovšem skvělý výkon, který předvedl DiCaprio, mi spíš vyrazil dech. Stejně tak Paul Verlaine je přesně takový, jakého si ho představuji. Jednoznačně velmi povedený film. ()
Zdlouhavé a bez toho aby fascinovalo. Absence veršů by nevadila, kdyby bez nich obzvláště Verlain nepůsobil jako prasácký ochlasta, který se nemůže rozhodnout mezi ženou a chlapcem - jak říká Belmondo ve filmu Zvíře "bestie nenasytná"... No a Rimbaud, ten ho jen využívá, Není přitom jasné, kdy vlastně napsali ty nesmrtelné verše a popravdě jsem k nim už napořád získala jistý odstup - asi tak jako k Máji po přečtení Máchových sprosťáren v jeho deníku. Jednoznačným kladem filmu je Leonardův herecký výkon, přičemž David Thewlis za ním nijak nezaostává. ()
Tak tenhle film bych si na svědomí nevzal. Slova přece vypadají jinak, než znějí obrazy. Co namítat proti tomu, že JANR skvěle rozběhl štafetu a držel kolík, dokud ho nemohl předat Jimu Morrisonovi... "Občas vídám na nebi nekonečné pláže poseté bílými, veselými národy. Velká zlatá loď třepetá v raním vánku nade mou svými pestrobarevnými praporky. Vytvořil jsem všechny slavnosti, všechny triumfy, všechna dramata. Snažil jsem se vynalézt nové květiny, nové planety, nové bytosti, nové jazyky. Věřil jsem, že získám nadpřirozené schopnosti. Ale což! Musím pohřbít svou představivost i své vzpomínky. Jak skvělá kariéra vznětlivého umělce a vypravěče!" (jeden z posledních paragrafů Sezóny v pekle, překlad RT)... Myslím, že před touto vizí ztrácí film veškerou vypovídací sílu a stává se pouze estetickou záležitostí..... "Film je ze všech umění nejtotalitnější. Všechna energie a pocity jsou nasáty do lebky, ztopoření mozku, lebka nafouklá krví. Caligula toužil po jediném krku pro všechny své poddané, aby jednou ranou mohl setnout celou říši. Tímto přetvářejícím činitelem je film. Tělo existuje kvůli očím, stává se suchou lodyhou k podpírání těchto dvou jemných nenasytných klenotů." (Tohle je ale už Jim Morrison, překlad RT.) Pozn (pozor reklama!): Asi před 20 lety jsme s (dnes již zesnulým) skladatelem Patrickem Morrisem z Londýna zvažovali, jaká Rimbaudova básnička by byla nejlepší pro zhudebnění na jeho nové CD: Snadno jsme se shodli na "Au cabaret-vert"). V Zelené hospodě v Rimabudově rodišti Charleville-Mézières se nyní pořádají hudební festivaly; letos v srpnu tam budou třeba KoЯn (na ty já ale nemusím). ()
Pokud něco o dvou hl. postavách tohoto snímku víte, film vás moc nepřekvapí. Co si zapamatuji je slušný výkon DiCapria, vynikající výkon Thewlise v roli Verlaina a moc povedená hudba. 70% ()