Přepadení (E01)

Seriál Oběti uvedl první díl Přepadení. Pod klasickým názvem se ale neskrývá jen běžné okradení, ale příběh pokračuje i dál. Pachatel nejenže bydlí s přepadenou v jednom domě, ale nadále ji terorizuje. Už to samo o sobě je trochu podivné. Sousedi nejsou nikdy nikde vidět a žena je pomalu považována za blázna. Podivné je ale i chování policie. Ta k případu přistupuje laxně, nehledá svědky, nepodívá se ani na místo přepadení, prostě neděli nic. To je i na devadesátá léta, jejich konec nutno podotknout, trochu silné kafe. Tím spíš, že když žena pozná pachatele a sejdou se na policejní stanici, odehraje se dost bizarní scénka. Přepadená řekne, že byli ještě navíc vykradeni a pachatel na to odpoví, že to těžko mohl být on, protože ten den byl někde úplně jinde. Nikdo se ale nepodiví, že den vykradení nikdo nezmínil a tudíž se lupič v tu chvíli udal sám, což nedojde ani policistovi. Jiří Kodet jako by pokračoval v postavě z Pelíšků a smrt Vladimíra Dlouhého vlastně není objasněna. Příběh od začátku zajímavý ale postupně nemastný neslaný. (09.01.2022)

Velmi povedené. Televizní forma tomu vůbec nevadí, protože atmosféra, která se z toho dokázala vytřískat docela dost, a pochopitelně herci z toho dělají velký nadprůměr. Vladimír Dlouhý, známý spíše z klukovských pozitivních rolí zvládl psychopata na výbornou, manželské duo Janžurová-Kodet (ten už se tou dobou herecky asi připravoval na Pelíšky) hrálo velmi příjemně. Vedlejší role (Michal Dlouhý, František Němec, Bohumil Klepl) dělají příjemné "křoví" v zápletce. Pavlíčkova hudba opět ladící se scénou. Celkově docela dobrá záležitost. (22.01.2014)

Kdo by to byl řekl, že v na první pohled nevýrazném televizním filmu ztvární Iva Janžurová jednu z vrcholných rolí své herecké kariéry a vlastně na několik let opět oživí zájem režisérů o její osobu. První díl pozoruhodného cyklu Oběti je skvělou ukázkou toho, jak má vypadat působivé televizní drama. Dramaturgicky naprosto vyproušený tvar má gradaci, obratně pracuje s napětím a prohlubující se beznadějí, každá scéna má smysl, který ji přesahuje. Po formální stránce snímek sází na střízlivý odstup a spíše syrový popis neútěšného prostředí anonymního sídliště. Naštěstí výborní herci a dobře napsané dialogy dodávají širokou škálu pocitů, v nichž občas zazní i hřejivý tón. Přepadení bezesporu patří do zlatého fondu televizní tvorby nejen devadesátých let a má silně nakročeno k plnému hodnocení, už jen díky pocitu, že vznikl organický tvar, v němž všechny složky fungují a navzájem se vydatně podporují. (30.04.2013)

Je mi poněkud záhadou, kde se u této lacině působící TV inscenace vzalo 84%, ale na druhou stranu jde o silné téma, podané oblíbenými herci, koukat se na to teda rozhodně dalo. Janžurka zvládla roli hroutící se ženy na jedničku, Kodet hrál to, co obvykle (tedy protivného prďolu) a Vladimíru Dlouhému jsem záporáka moc nevěřila - měl si roli vyměnit s mladším bráchou. Jen tak mezi námi: ukrást mi nějaký gauner psa, vykoledoval by si ode mě zuby ve sklenici a sopránový hlásek do konce svých dnů! Sáhnout mi na mámu, putoval by přímo do dřevěné, prostorově nenáročné, horizontální garsonky. Bydlet v té úděsné králíkárně, jaká byla v "Přepadení" vidět, nebo si pár let posedět v zamřížovaném Hiltonu, žádný velký rozdíl... Za zmínku stojí, že film produkoval Phillip Morris osobně - jen v minimu záběrů je divák ochuzen o čadící hřebík do rakve. 63% (07.03.2011)

První díl tematické série Oběti dopadl nanejvýš dobře. Dal divákovi okusit nepříjemnou atmosféru bezmoci proti páchanému zlu a především dopad takové situace na oběť a její blízké. A co je mi nejsympatičtější - dokázal tuto deziluzi prodat i bez nesmyslného od pravdy odloučeného démonizování stavu státu a práva, které bylo o téměř dekádu později divákovi bez jakékoli míry cpáno ve Svědomí Denisy Klánové (které ovšem do této série nepatří, jen to téma mi zavedlo myšlenky blíže současnosti - psáno v únoru 2010). Díky skvěle nadávkovaným hereckým výkonům troufám si říct všech zúčastněných není důvod jít pod čtyři hvězdy. A rozhodně by neuškodila repríza v nějakém "atraktivním čase". (04.02.2010)