Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tendenční a primitivní pamflet, těžkopádně natočený podle požadavků normalizační ideologie, se odehrává na sklonku 60. let a líčí zákeřné rejdy protisocialistických sil v jedné tiskárně. Proti poctivým komunistům tu vystupují bezcharakterní ničemníci myslící jen na vlastní prospěch a ochotní kvůli zisku třeba vydávat i škodlivý comics. Mladý hrdina se v této horečnaté atmosféře musí správně zorientovat, aby pochopil, které straně má uvěřit a která je dobrá. (CS Film)

(více)

Recenze (10)

Gekacuk 

všechny recenze uživatele

Špatný film, který se snažil splnit tehdejší politickou objednávku, tj. vykreslit takzvaná „krizová léta ve straně a společnosti“, odhalit kejkle reakčních sil…..Film se utápí v retrospektivách. Někdy už ani nevíme, co je teď (po Dadákovi) a co bylo dříve (za Dadáka). I proto mám pocit, že Valachův děda Mráz přichází na scénu až po Dadákově smrti. Ale to bylo až ve druhé polovině dubna 1968. Že by tenkrát byly Vánoce na jaře? To určitě ne, ale z filmu to tak plyne. Neustálé snové vidiny fotografa, představy hlavního kladného hrdiny o tom, co by řekl generálnímu řediteli, kdyby měl dost odvahy – i to je spíše na škodu filmu. Hlavní kladný hrdina Dočolomanský se ve druhé polovině šedesátých let stává perspektivním kádrem. Brzy se však musí vyvarovat reakčních živlů, které to s námi nemyslí dobře. Je to především Valach, který byl dříve kádrovákem na ředitelství a teď vede obrodný proces v malé tiskárně. Dobromyslný moula náměstek Kopřiva by nejraději cestoval (třeba do Londýna), nakupuje ve free shopech levné pití a zve kolegy na „neotevřeného Johnyho Walkera, ale pouze s minerálkou, protože jim doma neteče voda“… No to mělo být co, proboha? Kopřivova komičnost byla paralyzována slovenským dabingem. Ztráta charakteristického hlasu postavě ublížila. Je režisérským záměrem, že nejkovanějšího komunistu hraje ohyzdný herec s tváří zbrázděnou neštovicemi? Jeho povýšené jednání se všemi od posledního čmučka až po ředitele vychází z tehdejšího postavení dělnické třídy. Proč by tedy nemohl přijít k Dočolomanskému a říct „poslouchej náměstku“, eventuelně „poslouchej řediteli“...? Tento pán mě také obohatil o nový výraz, nové slovo. Je to „WEHRMACHŤÁK“…..nikdy dříve ani potom nevídáno, neslýcháno….. Herec Dadák hrál v padesátých letech ty nejuvědomělejší občany. I zde dostal roli ideově vyzrálého ředitele, který nemůže snést změny ve společnosti. To ho stojí život. Ředitel Dadák evidentně umřel na infarkt, ale veřejná bezpečnost je i pak dotěrně zvědavá. Mimochodem ta malá tiskárnička má ale vedoucích pracovníků. Skoro tolik jako dělníků. A je tam taky jedna pusu špulící sekretářka….. Ano, tyhle jsou skutečně nesmrtelné, fungují v každé době. Kladný hrdina Dočolomanský v tom tápe, nemá čas na svou milou Reginu Rázlovou, která ho nakonec opustí. Dočolomanský udělá i špatná rozhodnutí, generál mu moc nepomůže. Užívá si jako každoročně měsíc v lázních a pak měsíc na dovolené. A opět snová představa valčík tančícího generála… To si člověk řekne, na co tam vlastně takový generál je? Milovníci psů nakonec o svůj časopis nepřijdou, ale Vladko Müller o svůj flek ano. Miško D. si musí zajet domů do rodné vísky, aby nakonec pochopil, kde je jeho místo. Myšlenkově obohacen a citově ochuzen se vrací řídit tiskárnu. Celkově slabé, zkreslené, nevěrohodné. Své hodnocení vám sdělili hoši Gek a Čuk. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Vonku je sychravo, celú noc pršalo." Kdyby mi někdo před deseti lety řekl, že mě bude nudit film Martina Hollého se scénářem Štefa Uhera, s muzikou Zdeňka Lišky a s kupou výborných herců, určitě bych mu nevěřila. Ale je to tak - skřivan v kleci nezazpívá. Když chybí rozlet, není do zpěvu. Umělci sice uvítají mantinely, ale když jsou příliš těsné, je z to slepá ulička. Moc ráda bych našla něco pěkného, co by tuto přímočarou agitku aspoň troch povýšilo, leč mé hledání dopadlo neúspěšně. "Hajzlový papier. Ale na naše zadky!" Jak výstižné! ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Malý film o velkém výkalu, který mohou bez vážnější újmy zhlédnout pouze ty, které se dokáží hodinu a půl kochat pohledem na Miša Dočolomanského. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Nezáživný scénář, absence většího napětí a dialogy pojaté málem jako schůze ÚV KSČ zachraňuje chvílemi poněkud experimentální zpracování námětu. Nejen samotný temný černobílý vizuál se stává ozvláštěním podobně tendenčních normalizačních snímků, ale v kombinaci s hudbou Zdeňka Lišky (která zde přechází od temných "apokalyptických tónů" přes taneční bigbít až po dechovku) a často absurdními snovými flashbacky dělá z toho mírně psychedelickou záležitost. Místy i vtipnou, ač spíše nechtěně. Od Martina Hollého je Horúčka zatím pro mne asi první opravdu velké zklamání, zvláště poté, co o rok starší snímek Kto odchádza v daždi natáčen stejně tak na objednávku režimu předčil úplně všechna má rozporuplná očekávání. Snad jde pouze o výjimku potvrzující pravidlo. K odpustění budiž přihlédnuto, že Hollý film natočil pouze jako záskok na poslední chvíli za Štefana Uhera, který film připravoval, podílel se i na scénáři a nakonec ze zdravotních důvodů ho nemohl v předem vymezený čas realizovat. Lze předpokládat, že Hollého osobní vklad zde nebyl výrazný. 35% ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Od počiatku 70-tych rokov sa spoločnosť radikálne menila a neobišlo to ani kinematografiu. Horúčka Martina Hollého sa snažila psychologickou formou bojovať proti reakčným silám, ktorým ide len o zisk. Výkon Michala Dočolomanského vyčnieva vysoko nad všetkým, to ostatné je len tendenčný normalizačný paskvil, ktorý si Hollý určite nedal do vitríny. ()

Mulosz odpad!

všechny recenze uživatele

Strasne moc si vazim Martina Holleho, jeho filmy patri mezi to nejlepsi, co kdy na Slovensku vzniklo, ale toto byl opravdu ulet. Pokus interpretovat udalosti roku 1968 umelecko-psychologickou formou (pomerne umelecteji nez v pripade Stekleho Hrocha nebo Sequensove Stvanice) dosti nevysel, pokud bych si neprecetl, co ma vubec tento film vyjadrovat, zrejme bych tezko vubec neco pochopil. ()

Hamaradža 

všechny recenze uživatele

Normalizačná propaganda podávajúca 60te roky ako krízové obdobie rozkladu socialistických hodnôt nebezpečnými kapitalistickými živlami. Dnes už samozrejme len trochu zvrátená, no zaujímavá dobová kuriozita a ani filmársky to nie je úplne márne, rozprávanie je pomerne netradičné. ()

dyfur 

všechny recenze uživatele

moja zaujímavosť:Natáčanie snímky prebiehalo v Bratislave, Ledniciach, Perneku, Piešťanoch i Šamoríne. (dyfur) ()

Reklama

Reklama