poster

Tokio!

  • Francie

    Tokyo!

  • Německo

    Tokyo!

  • Jižní Korea

    Dokkyo!

  • Slovensko

    Tokio!

  • Velká Británie

    Tokyo

Drama / Fantasy / Komedie

Francie / Japonsko / Německo / Jižní Korea, 2008, 110 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • hygienik

    Nie som schopný hodnotiť tento film. Viem len toľko, že vo mne vyvolal stiesnenosť. Mám neodbytný dojem, že vznikol "sám pre seba" a kultúra, či presnejšie umenie v ňom už prekročilo hranicu pozitivizmu a stalo sa "pseudovýtvorom", ktorý v snahe nájsť doteraz neobjavené výrazové prostriedky degeneroval.(27.9.2011)

  • czejny
    ***

    Interior Design - výborné, přes prázdniny zhltnu ještě pár dalších filmů Michela Gondryho a po prázdninách ho řadím do mé topky. I v prostředí takového velkoměsta jako je Tokio se Gondry neztratil, spíše naopak předčil všechny své kolegy. Pravda, v porovnání s jinými celovečerními filmy se jedná pouze o odvar jeho schopností, ale i tak zde můžeme vidět jeho kreativní pohled na svět. Merde - hodně ulítlý krátký film, který režisér Leos Carax ne moc dobře zvládl. Od té doby, co se do filmového světa vyloupl Quentin Tarantino se nemohu ubránit dojmu, že povídku podobného stylu by uměl natočit jedině on. Respektive natočit ji tak, aby nebyla nudná, aby měla spád a aby vyzněl ten tak trochu provokativní konec. Celkově nejslabší článek filmu. Shaking Tokio - milá povídka, kterou poctíme nejvíce tím, že o ní prohlásíme, že je milá. Žádné větší ambice nemá. Možná tomu chybělo trochu zachycení kouzla okamžiku, možná ta povídka moc rychle a trhaně přeskakuje od jedné věci k druhé, možná jsem tam nenalezl to kouzlo, protože nejsem Japonec. DĚLENO TŘEMI: krásné tři hvězdičky, kterým výrazně přispěl Michel Gondry. Ostatní dvě povídky spíše podprůměr, ale celkově se jedná o milé nabytí dojmu, že Tokio je dost divné město k tomu, abyste tam vyrazili.(22.7.2010)

  • poz3n
    ***

    Surrealistické trio příběhů, které na mě působí více jako soukromý experimentální film tří režisérů, než jako povídková pocta Tokiu. První Gondryho povídka jasně ukazuje, kdo že je jejím tvůrcem, a tak i její fantasy snový konec není vlastně nijak překvapující. 7/10 To se z mého hlediska ovšem nedá říct o druhém příběhu, který mě vyděsil a podivně rozesmál zároveň. Nejsem si vůbec jistý, jak by měla epizoda Leose Caraxe působit, ale je možné, že až někdy uvidím popravu člověka, tak si několikrát vlepím facku. 4/10 Poslední povídka mi přišla nejasijštější a pominu-li její konec, dokázal bych si ji představit i jako celovečerní film. 7/10 Celkově 6/10(7.10.2012)

  • rawen
    *****

    Tak tohle je nejpříjemnější překvapení za poslední rok. Excelentně zvládnutý, vtipný, originální a konzistentní povídkový film o japonské společnosti mě bavil jak už dlouho nic. První povídka "Vnitřní design" ve své první polovině zavání sociálním dramatem, aby skončil fantasmagorickou metamorfózou hlavní hrdinky v rámci hledání svého vlastního místa a účelu, "Merde" (fr. Hovno) nás seznamuje s člověkem/monstrem, který žije hluboko pod městem mezi pomníky hrdinům 2.sv.války a ven vyleze jen když cítí potřebu lidem žrát kytky a házet po nich granáty, tento příběh jasně poukazuje na stěsnaný styl života v Tokyu, kde jsou cizí lidé nuceni do sebe vrážet na každém kroku a metro zaměstnává "nacpávače vlaků". Kolem Merdeho se nakonec strhne monstrproces a je odsouzen k smrti - herecký výkon hl.hrdiny a jeho francouzského obhájce je strhující, oba totiž spolu komunikují nespecifikovaným gestikulačním jazykem, který celý děj posouvá úplně někam jinam, než by se mohlo zdát - povídka je navíc stylizována téměř až komiksově a nepostrádá brilantní konec. "Tokio se otřásá" vlastně tématicky navazuje na "Merde", lidé unaveni životem v lidském mraveništi se dobrovolně uzavírají do svých bytů a nevycházejí z nich "na povrch", sledujeme život jednoho takového podivína, jehož život změní setkání s doručovatelkou pizzy, kvůli které se ji rozhodne v největším dobrodružstvím svého života získat... První povídka působí nejpřirozeněji a přitom je nejvíce magická, druhá řeší v podstatě smutné a vážné téma s neobyčejnou nadsázkou, třetí je nejpoetičtější a je jen škoda, že si režisér nepohrál více s jejím zakončením... Tokyo! je skvělé v tom, že dohromady tvoří vynikající celek (u povídkových filmů více autorů je toto vzácné) - pohrává si s fantastickými tématy hravě, obrazotvorně a velice originálně, je to lahůdka sledovat podobnou záležitost. Toto opravdu nezmeškejte!!! Nejlepší povídkový film, který jsem kdy viděl, hrál jsem si s myšlenkou jej dokonce zařadit mezi mých TOP15. 9,5/10(24.4.2009)

  • Subjektiv
    ****

    Michel Gondry - Vnitřní design - Povídka nejhravější, nejtokijštější a mně nejbližší. V příhodách mladého páru se krásně ukazují reálné problémy s bydlením, které tokijská "našlapanost" posouvá skorem do čiré absurdity. Skoro bych se vsadil, že sem patří i pohádka o strašidlech žijících v mezerách mezi domy, již své drahé vypráví hlavní hrdina. Vždyť kolikrát již proběhly médii reportáže o lidech, kteří v oněch mezerách zbudovali své, dosti úzké, ale vcelku útulné příbytky. Další téma, touha zajistit a "zdůstojnit" svou existenci již samozřejmě není tak "tokijská" jako spíše univerzální. Nabývá typicky Gondryovských podob, a to včetně řešení. Hravost a nevážnost, která nebanalizuje a nepřeslazuje. ****. Leos Carax - Merde. Fakt, že tuto povídku hodnotím nejhůře, je spíše odrazem její ne zcela snadné uchopitelnosti. V drobných jednotlivostech se až tak složitá nejeví, zařadit však všechny tyto jednotlivosti do nějakého celku není úplně sranda. I přes neúplné porozumění však z ní ke mně dokázalo několik momentů silně promluvit. SPOILER - Kdysi úsměvné, s granáty najednou nečekaně děsivé řádění Merdeho (mimochodem připomíná nápadně irského skřítka leprikóna (leprechauna)). Soudní přelíčení, které spíše než dokázat vinu usiluje o ponížení obžalovaného a dokázání, že je čirým zlem. Reakce davu, který bez ohledu na to, že nic neví (nebo možná právě proto), bez problémů umí zaujmout stanovisko. Obě stanoviska. Bez jakékoliv hlubší reflexe a pohnutky. KONEC SPOILERU. Celý film by snad mohl opravdu pojednávat (jak mě lehce postrčil Ajantis) o srovnání/nesrovnání japonců s vinou za Nankingský masakr a minulostí obecně. Merde by pak představoval nežádané zrcadlo nastavené celému Japonsku, od kterého je nutné odvrátit svou tvář. Přesto se mi takový výklad úplně nelíbí. Proč, to jen naznačím. Merdeho vina není kolektivní a není souzen jeho národ. Merde skutečně vraždí nevinné. Silné ***. Jun-ho Bong - TŘESOUCÍ SE TOKIO - Hikikomori jako tvor, který se děsí všeho, co nemá přímo pod kontrolou, všeho, co nejde dát na své pevné místo. Zvláště s lidmi je potíž, ti se teprve špatně ovládají a zařazují. SPOILER - Dívka s dobře popsanými tlačítky jako by byla pro něj přímo stvořena... KONEC SPOILERU. Slabé **** pro poslední povídku i celý film.(17.3.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace