Noční jezdci

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 10.10.1982 (3.4.2009) (03.04.2009)

Dobrodružná finanční balada z pohraničí československého Afghánistánu z období roku 1919 a 1920, završená úderem Trianonské smlouvy. Vyprávění o tom, že čerstvý vítr práva, pořádku a slepé oddanosti těžko vyvrátí tradiční pařezy s hlubokými kořeny národních zvyků hrdých horalů. (30.01.2016)

Pro je tenhle film velké překvapení. Na jedné straně stojí strážce zákona, na straně druhé "Jánošík". Oba se snaží obhájit to své. Ptro dojde ke zcela zbytečným událostem. Brzobohatý s Dočolomanským jsou velmi výrazní herci. Takže bylo dobře, že byli postaveni proti sobě. Nevěděla jsem, na kterou stranu se mám přiklonit, jestli mám být na straně pohraničníků nebo na straně pašeráka Marka Orbana. Každý měl pro své chování složité důvody. Krásně prostředí drsných horských masívů vytvářelo perfektní atmosféru. (10.09.2012)

Československý westernoid. 1) Překvapivě dobře psychologicky vyprofilovaný jen zlehka zideologizovaný "halušky western" (komentátor sud) proti sobě postavil sympatického (jak jinak) 49letého Radoslava Brzobohatého (šéf financů) a 39letého gaye Michala Dočolomanského (šéf pašeráků Marko). 2) Před pár lety jsem projížděl spišskou krajinou a byl jsem překvapen, jak blahobytně kraj vypadá - nově zrekonstruované vilky, pěkná auta, upravené kvalitní cesty. Jen mi nebylo (a stále není) jasné, čím se místní obyvatelé vlastně živí. (14.04.2015)

Skvělý film z dvacátých let o pašerácích koní z Polska na Slovensko a práci celníků na straně práva. Michal Dočolomanský a proti Radoslav Brzobohatý v uniformě a další plejádou česko- slovenských herců. Drama jaksepatří s úžasným exteriérem. (23.10.2016)

Jen vlažné. (24.08.2018)

Dvě bandy spolu zápolí v přetěžkých časech poválečného období roku 1920. Chlapské drama, jak má být. Na jedné straně pašeráci koní a obyvatelé zapadlé vesničky na československo-polském pohraničí, na straně druhé členové finanční stráže, kteří jsou na místo povoláni, aby zjednali pořádek a pašeráky pochytali přímo při činu. Vesničané by rádi odjeli za prací do Ameriky a prodej koní z Polska jim může pomoci k penězům na šifkartu, což byl lodní lístek z Hamburku do New Yorku. Perfektní je herecké obsazení, pašíře tvoří slovenští herci, zatímco financové jsou čeští aktéři. Velitelé obou skupinek jsou navýsost charismatičtí, Michal Dočolomanský versus Radek Brzobohatý. Není co řešit, těžká liga. Film mě v některých momentech připomíná Vláčilovo westernové dobrodružné drama "Stíny horkého léta", nejvíce asi tragickým závěrem. Události oné nelehké doby, kdy nebylo co do huby a lidé prchali za prací do Ameriky se Martinu Hollému podařilo zachytit věrohodně a dokonale. Jeho filmy fakt žeru a z TOP slovenských režisérů u mne okupuje první příčku. Zajímavostí je, že se na námětu podílel také Vít Olmer. Hudba Svetozára Stračiny burácí ve všech směrech a dodává snímku přesný rytmus. Je však obrovská škoda, že František Uldrich materiál nenatáčel na širokoúhlý kinoformát, ale jen v poměru 4:3, kde bohužel tatranská panoramata nevyniknou tak, jak by měla. Zážitek z filmu je přesto dokonalý. (02.02.2023)

Nejspíš žijeme v bohem požehnané době, protože se můžeme kdykoli podívat na jakýkoli film Martina Hollého, nemusíme za to nic platit, můžeme u toho jíst, pít a kouřit, a pak si o tom popovídat. Kromě "Zámku v Čechách", na který zrovna moc náladu nemám, jsem viděl 10 jeho filmů, kterým jsem dal (vzhledem ke své malé nápaditosti) vesměs 4 hvězdy, ale mohl jsem jim také dát vesměs 5 hvězd. Hollý si pro své filmy vyhledává silná témata, která zpracovává s profesionální bravurou a ušlechtilou kázní. Výjimkou určitě nejsou ani "Noční jezdci", kteří jsou dobově umístěni do několika měsíců před konferencí ve Spa (5. až 16. 7. 1920), při níž kromě jiného došlo k územnímu přerozdělení československého a polského pohraničí, a místně do Vysokých Tater (kterých se to příliš nedotklo). Příběh o nepřiznaném přátelství chronického zloděje a pašeráka koní a svěřepého finance a celníka v místech, kde se desinfekce ještě považovala za jed, byl... zkrátka dobrý, jako všechny filmy Martina Hollého. Pozn.: V roce 1967 (?) jsme zabloudili na školním výletě (SPŠS) někde pod Mengusovským štítem, k Popradskému plesu jsme došli po půlnoci. Za to, že nás nechali přespat, jsme jim (horské službě) ráno řekli, že jsme cestou objevili jeskyni plnou kanystrů se špiritusem. (14.03.2018)

Natočiť v 1981 film o hranici, na ktorej úplne nezmyselne umierajú ludia, a ako o ľuďoch rozhodujú za okrúhlimi stolmi v zámkoch tisícky kilometrov vzdialených (Trianon - Kremel), to bolo dosť odvážne. ... a aj slovenská nátura tu je vykreslená dosť "nemilo", čiže realisticky:). Na to, aby na hranici bolo učinené právu a poriadku za dosť, museli dôjsť českí četníci - "bonbóniky" typu pálenka pašovaná v soche panenky Márie kostolným sprievodom, poznámka slovenského žandára "Náš človek si rád vymýšla", alebo nevydarená "hygienická osveta" boli trefné aj trpkovtipné.... Atmosféra tohto "goralského westernu" je však ťaživá (samozrejme skvelý Stračina) a výprava, ako inak, výborná. Len akosi nesedí s realitou, pretože keď ČSR odstúpila časti oravského a zamagurského územia Poľsku, boli to územia a obce rozhodne nie v tak tesnej blízkosti Tatier, ako sa zobrazuje vo filme ... 70% (07.04.2013)

Vychodny Western -- East Western -- odohravajuci sa na Slovensku. Tentokrat v podani dvoch hercov, ktorych som nikdy bohvieako neuznaval : Brzochudobneho/Vsichni Dobri Rodaci/ a Docolomanskeho /Medena Veza, Stratena Dolina/. Scenar je vsak obstojny, ide o paseractvo podmienkach Prvej Republiky. K tomu na zaver aj par vystrelov odznie. Samotny reziser Martin Obleceny vsak natocil aj lepsie filmy : namatkovo spomeniem strhujucu a mysticku Medenu vezu. Jedinym lakadlom pre mna, preco si film obcas pozriem, je herecka ucast Sone Valentovej /Zuza Foglikova z Kladiva na Carodejnice/. Dalsie dovody, preco pozerat tento east western, fakt nevidim. Fandom Vychodnych westernov som nikdy nebol. To uz skor klasicke spaghetti westerny s Budom Spencerom a Terence Hillom, pripadne Sergio Leone. 32 % (31.01.2013)

Po filmárskej stránke je to určite dobrý film, ale po tej príbehovej už trochu pochybujem. Prvá tretina-polka filmu slubuje gradáciu deja, bohužial ten však ide skôr dole. Aj ked film nemá dlhú stopáž, ku koncu som sa už viac-krát pozeral na hodinky. Zaujmú role hercov ako Dočko, Čálik či Zedníček, v ktorých ich velmi nevidíme, ale ktorým aj sadli. Hodnotenie: 65% (05.02.2013)

Ja zapájam viac moje subjektívne hodnotenie a budem kritickejší. Zlý film to rozhodne nie je, ale stále sa mi nepáči ako je podaný príbeh, či ako je vyrozprávaný dej. Všetko je také nevýrazné a trocha zmetené, akoby režisér nevedel čo alebo ako to chce povedať. Netrápi sa iba režisér, ale aj herci a kameraman. Myšlienku má film dobrú, mohol to byť slovenský skvost, no neschopnosť alebo skôr neskúsenosť tvorcov film mierne pochovali aj keď určitá kvalita je zachovaná. 50% (30.07.2008)

Zajímavé zmapování doby po r. 1918 na hranicích. (27.12.2013)

Film s úžasnou téměř westernovou atmosférou, efektní hudbou a krásnými záběry kamery na scenérii slovenských hor, přináší velmi zajímavou konfrontaci dvou "správňáckých" chlapů. Radoslav Brzobohatý coby zásadový celník z Prahy, který věří, že "na týhle hranici musí platit mír a právo", se střetává s vůdcem pašeráků koní, který to vše nedělá pro sebe ale ve prospěch všech obyvatel malé podhorské dědiny. Tematicky mi tento film připomenul jeden z nejzdařilejších dílů Četnických humoresek, kdy je Arazím vyslán na Podkarpatskou Rus, aby zde zpacifikoval zdejší zbojníky. V obou případech jsou důvody, kvůli jimž se místní dostanou do rozporu se zákonem, zcela pochopitelné a tak trochu i ospravedlnitelné. V obou případech jsou strážci zákona nekompromisní byť umějí projevit i lidskost. V tomto případě film končí přestřelkou, po níž zůstávají nejen mrtví, ale i jakási trpkost v ústech. Víra pražského celníka, že "napřed musí být pevný řád, pak přijde to ostatní", totiž zůstává nenaplněna... (27.12.2017)

Zajímavé téma, krásné prostředí a celkem dobrá fimařina, plná komoušské propagandy, kdy nám musí být ukázáno, jak se hranice musela vždycky střežit proti vlastním lidem, a že jde pohraničníkům jen o zákon a spravedlnost pro všechny. (06.07.2021)

Oka kladli podkovám, pod nohy, ale sisyfovská byla nakonec "drezura" dezertérů talířů bryndzy a halušek. (30.10.2022)

Bitka Radovana s Michalom byla profesionalni. (09.09.2012)

Slovenskí drevorubači a tesári urobia čokoľvek pre dosiahnutie bájnej Ameriky. Okrem pašovania sa aj nechajú vyučovať angličtinu v kostole alebo sa kompletne podriadia skoro-vojenskému režimu. Výkvet slovenského herectva svojej doby a čiastočne aj českého si zahral v akože westerne, kde nie sú kolty príliš nízko a prestrelka je jedna jediná. Samé náznaky a tlejúce napätie, príliš ma to neoslovilo. –––– Lidi mají pracovat a umírat tam, kde se narodili. Vo své vlasti. (01.10.2015)

Kdo je ten chlap?Nějakej blázen? Ne, jen chlap co propašoval koně z Polska do Polska. Pěkné drama z pohraničí. Trochu jsem si vzpomněl na Krále Šumavy, ale tady nebyla tak dobrá atmosféra. Jinak měl film spád a herci byli také dobří. (15.09.2016)

Skvělé obsazení, kamera, dramatická hudba a mé milované Tatry. Dostatek lákadel. Už jen ten Čepek by stačil. Všichni jsou tak mladí. Epizodní Kraus ani nebyl kousavý. Brzobohatého parta – elitní herec jeden vedle druhého. Zde dobří i Kramol a Zedníček, tehdy ne tak profláklí „baviči“. Nedávno zesnulý Dočolomanský jako důstojný protihráč. A jeho banda - dnes už také není k vidění. „Penzia je dobrá len tehdy, ak sa jej člověk dožije.“ Vzpomínka na velké i menší postavy slovenské kinematografie. I když kde Brzec, tam Gregorová. O poznání mladší, ale ne štíhlejší. A smůla pašovat koně z Polska do Polska. (08.11.2008)