Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Ve stejný den, kdy se králi Svatoslavovi (M. Dočolomanský) narodí dcerka, se uhlíři Matějovi (V. Müller) narodí syn. Shodou okolností musí Svatoslav onu noc přečkat právě v uhlířově domě a zde se stane svědkem sudby, kdy kouzelná kmotřička předurčí uhlířovu synovi, že si vezme královu novorozenou Julienku. Zděšen tímto zjevením se král rozhodne poslat svého dvorního astrologa (M. Lasica), aby se syna uhlíře zbavil. Ten se však zalekne znamení a raději pošle děťátko po řece, které pak šťastně dopluje k rodině bezdětného mlynáře (L. Haverl). Po dlouhých letech se král Svatoslav po cestě zastaví u mlynáře a v jeho mladém synovi Plaváčkovi (Š. Skrúcaný) pozná souzeného ženicha své dcery. Rozhodne se tedy Plaváčka poslat na svůj hrad, kde má být popraven. Hodná kmotřička se ale postará, aby se mu nic nestalo a aby se oženil s Julienkou (T. Pokorná-Herzová). Zoufalý král ve svém království zakáže smích a přikáže Plaváčkovi, aby mu přinesl tři zlaté vlasy děda Vševěda, od něhož se ještě nikdy nikdo nevrátil… Klasickou pohádku dle známých motivů z lidového vyprávění o Plaváčkovi a třech zlatých vlasech děda Vševěda natočil Martin Ťapák podle scénáře Petra Glocka vycházejícího z předlohy "Plavčík a Vratko, čo osúšajú slzy sveta" slovenského sběratele lidové slovesnosti Pavla Dobšinského. Výrazné herecké obsazení doplnila mimo jiné i Emília Vášáryová v roli královny a Svatoslavovy ženy, Július Satinský jako král jednoho z království či Karol L. Zachar jako Vševěd. Režisér Martin Ťapák také obsadil do role Plaváčkova kamaráda Mozola svého syna Marka Ťapáka, který byl ovšem v titulcích uveden pod jménem Martin Marek. Snímek uvádíme s původním českých kinodabingem v režii Víta Olmera. (Česká televize)

(více)

Recenze (50)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ďalšia krásna slovenská rozprávka, ktorá ostáva výrazne v tieni iných, nielen tých českých vianočných klasík, ale aj slovenských. Aj tak to bola vlastne československá tvorba. Tie naše slovenské boli bez humoru, temnejšie, atmosférickejšie, ale rovnako vydarené, ako české. Podľa tunajších hodnotení vidím, že nie každému to vyhovovalo. Skrúcaný je ako romantický hrdina akceptovateľný, jeho buddy Ťapák mu zdatne sekunduje, čo je príjemné prekvapenie. Ako celá táto pekná rozprávka. ()

nanamarak1 

všechny recenze uživatele

Tohle byla slušná mizérie. Herci by byli ještě jakž takž (Skrúcaný je sympaťák, Dočolomanský má i přes tu hroznou masku stále charizma), ale film důsledně zabila impotentní režie maestra Ťapáka. Takto silně kokotsky natočený film jsem dlouho neviděl. Aspoň mě pobavili některé vypečené scény, jako např: Skrúcaný skočí na střechu, přičemž bez toho, aby byl slyšet jakýkoli zvuk nebo jsme nedejbože viděli nějaký kaskadérský kousek, se najednou ocitne vně domu, kde je na podlaze naprosto čisto. Asi umění teleportace. V této budově mezitím Lasica a jeho poskoci tancují boogie s Ťapákem ml.. Skrúcaný následně ukáže Lasicovi tři zlaté vlasy (vypadají jako nabarvené dráty), které má zabalené v modré igelitce (!), přičemž Lasica dostane asi infarkt a spolu s Ťap. a Skru. se teleportují ke skále, kde se změní ve slaměnou figurínu přibitou ke kříži, která vzplane a Skrúcaný ji shodí ze skály a do toho hraje hudba jak při mši kardinála Duky. Potom se díky kouzlu LSD přenese do království, kde způsobí výron gejzíru z místní studny a přesekne žábu (!) (opět hraje hudba jak při mši). Pak se dostane ke seschlému stromu, zbourá jeho oplocení a šmikne hlavu plyšovému hadovi, jenž vypouští z huby páru (!), díky čemuž na stromu vyrostou lusku připomínající uzené buřty (furt hraje ta hudba). V závěru se dočkáme odporně přesvětlených záběrů jak ze Samurai copa, rozezní se hudba jak ze svatořečení svatého Spytihněva a možná přijde i klíčování před plátnem. A zmínil jsem, že mapa nebe je tvořena obarvenýma tenisákáma a kovovejma ježkama? 30% ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

V niektorých momentoch obstojná rozprávka, ale potom prišli tie slabšie chvíle, keď sa trochu zastavil rozum buď nad príbehom alebo nad gumovým hadom, ktorý sa objavil až dvakrát. Nesympatická postava kráľa ovládaného svojím čarodejníkom bola nesympatická až príliš. –––– Rieka nám syna požehnala. Priiplával k nám malý plavec. Plavčík maličký. ()

hygienik 

všechny recenze uživatele

Je obdivuhodné s akou prirodzenosťou začlenil režisér Ťapák do rozprávky prvky ľudovej slovesnosti (porekadlá, čo Plavčík a Otlak len tak medzi rečou trúsia) a tradícií (pálenie Moreny, ako kúzlo čarodejníka). Sú to len kratučké fragmenty, ale je ich tam veľa. Herci boli dobrí, ale je to práve réžia, ktorá radí Plavčíka a Vratka medzi skvosty slovenských rozprávok. Škoda, že tieto nuansy ocenia iba máloktorí rodičia a deti si ich vôbec nevšimnú. ()

Rodin 

všechny recenze uživatele

Nebýt Terezky Pokorné, bylo by to k nekoukání. Oba chlapci byli toporní až nesnesitelní, Michal Dočolomanský snad po zmínce o této volovině pláče dodnes. Ale kamera nebyla špatná a exteriéry místy překrásné. Neuvědomuji si to teď přesně, ale nehrál Vševěda Dibarbora? Ono je to jedno, stejně ta figura byla přímo děsivá. Takže za těch pár zmíněných kladů 2*, za Terezku třetí. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (8)

  • V pôvodnej slovenskej verzii je hneď niekoľko hercov dabovaných: Štefan Skrúcaný (Plavčík, nahovoril Dušan Jamrich), Milan Lasica (astrológ, nahovoril Teodor Piovarči), Tereza Pokorná (Julienka, nahovorila Zdena Studenková), Zuzana Frenglová (Majolena, nahovorila Ida Rapaičová), Miloš Pietor (kráľ, nahovoril Ivan Krajíček) (Arsenal83)
  • Herec Ťapák si so smiechom zaspomínal na napínavú scénu počas natáčania: „Hral som Otlaka a Zuzka Frenglová moju frajerku. Boli tam scény na koňoch, a keďže ona nechodila na kondičné jazdy, mala podmienku, že si sadne na koňa, ktorý pôjde len krokom. Lenže mala pri tom náruživo kričať: Otlak, Otlak!, čo by asi pri pomalej jazde vyzeralo čudne. Sľúbili jej to teda, no netušila, že za koňom stál pripravený chlapík a cez ostrú ho poriadne šibol. Takže miesto Otlak, vykrikovala: Pomoc, pomoc!, no potom sa to predabovalo, ako volá na Otlaka.“ (Arsenal83)

Reklama

Reklama