Kamera:
František LukešHudba:
Svetozár StračinaHrají:
Ctibor Filčík, Michal Dočolomanský, Leopold Haverl, Mikuláš Huba, Eduard Bindas, Václav Mareš, Vladimír Kostovič, Ivan Krivosudský, Vladimír Durdík ml. (více)Obsahy(1)
V sérii velkofilmů, které přibližovaly triumfální tažení komunistů k moci (Dvacátý devátý, Dny zrady, Osvobození Prahy, Vítězný lid) a spatříme další monumentální položku a sice obraz Slovenského národního povstání i událostí, které mu předcházely. Odpovídá přesně politické mytologii 70. let, kdy jeden z důležitých aktérů, Gustáv Husák, zastával prezidentský úřad. V semknutí všech protifašistických sil pod komunistickým vedením tudíž právě on zaujímal ústřední roli - podobně jako v Čechách bylo obdobné postavení přisouzeno Klementu Gottwaldovi.
Pod pláštíkem velkofilmu s omračujícími davovými scénami se zdůrazňuje nejen vůdčí postavení komunistů, ale hlavně přátelská pomoc ruských vojáků, kteří přivezou svobodu. Příběh, opět se tvářící jako beze zbytku pravdivá rekonstrukce, se však odvíjí těžkopádně, herci nejsou schopni přesvědčit ani o životaschopnosti svých hrdinů, ani o věrohodnosti jejich skutků a výpovědí. Zůstala jen nabubřelá, rozmáchlá gesta a jako zasněné hloubání o slastné budoucnosti. Režiséři (Záhon film dokončoval po náhlém Bahnově úmrtí) zvolili zcela statický způsob vyprávění, jenž byl vnímán jako zastaralý už v době vzniku - Poéma o svedomí zcela propadla, vidělo ji pouhých sedm a půl tisíce lidí.
(oficiální text distributora)
Recenze (7)
Snažila jsem se, velmi jsem se snažila se na tuto na filmové plátno převedenou hodně dlouhou komunistickou schůzi dodívat. Nešlo to, krystalická nuda a totální absence jakéhokoliv děje mi připomněly druhou řadu Povstalecké histórie, která také stála za starou bačkoru. A v obou se nám autoři snažili nakukat, že ten zapšklý právník Husák mohl někdy vypadat tak dobře jako Dočolomanský. ()
Lepší názov by bol Poéma o komunistoch a svedčia o tom aj vzletné verše Laca Novomeského v podaní Viliama Záborského, ktoré sú prešpikované celým filmom. Film ako taký úplne rezignoval na akýkoľvek príbeh, sledujeme stretnutie komunistov pri príprave povstania, ich rokovania medzi sebou, v Moskve, v Londýne a pochopiteľne prišlo aj na veľkolepé zjazdy, ktorých bolo neúrekom. Propaganda ako vyšitá. Bahnov "veľkolepý" autorský projekt ( po jeho smrti ho nadobro dokaličil Zoro Záhon ) mal obrovský rozpočet vyše 17 miliónov korún, ale na projekte to vôbec nie je vidieť. ()
moja zaujímavosť: Filmovanie snímky prebiehalo v Bratislave, Banskej Bystrici, Ledniciach, Zvolene, Podbrezovej, Košiciach, Roháčoch, Liptovskom Mikuláši, Plaveckom Podhradí, Lakšárskej Novej Vsi, Ľupči, Nitre, u železničného viaduktu Čierna voda a na Strečne. (dyfur) ()
Pokus o veľkofilm zachytávajúci organizáciu SNP sa nevydaril. Nielen kvôli silnej ideologickej agitke a pseudohistórii, ale aj kvôli veľkej nude. Takmer celý film tvorí rečnenie v interiéroch o tom, s kým je možné rátať vo veci povstania, ako sa spojiť s Moskvou, ako naplánovať operácie a pod, pritom akčná stránka filmu je takmer nulová. A ešte k tomu aj ten umelý pátos. Pritom remeselne to nie je celkom zlé. Filčík je síce ako vždy presvedčivý, ale kde nie je zaujímavej myšlienky, tam ťažko sebelepší herci spomôžu. ()
Z ČÁSTI OBSAHUJE SOILER: Film Poéma o svedomí představuje částečně deformovaný historický pohled na události odehrávající se na Slovensku mezi léty 1942-1945. Pojednává především o přípravě a průběhu Slovenského národního povstání v roce 1944. Z jednotlivých složek národního odboje je vyzdvižena především úloha Komunistické strany Slovenska, zatímco ostatní politické strany, hnutí a skupiny včetně exilové vlády Edvarda Beneše jen paběrkují a skutečným odbojářům překáží nebo jejich činnost kazí. Nepříliš pozitivně je zde ukázán zejména generál Ján Golian (Huba starší), Vavro Šrobár (Bindas) ale i samotný Beneš (Pleskot). Hlavním hrdinou filmu je Karol Šmidke (Filčík), který je společně s radistou vysazen nad polským pohraničím. Přejde přes Tatry a pak neúnavně konspiruje a připravuje povstání. Musí často měnit identitu a bydliště. Padělatel (Krivosudský) mu několikrát připraví nové doklady. Šmidke si v průběhu celého filmu stěžuje, že nemá spojení s Moskvou, kde má rodinu. Všechny povstalecké akce mají být koordinovány Sovětským svazem. Se Šmidkem úzce spolupracuje Gustáv Husák (Dočolomanský). Vyskytují se zde i další historické postavy – Klement Gottwald (Zounar), Jan Šverma (předabovaný Mareš). Samotný film není příliš povedený. Je spíše popisný a většinou se scény odehrávají v konspiračních bytech, kancelářích a jednacích místnostech. Bojové scény se ve filmu nevyskytují vůbec. Přes porážku SNP vyznívá film pozitivně. Končí osvobozením Slovenska a budováním základů nového státu. ()
Ideologický podtext pomiňme, ale tohle měl být výpravný velkofilm? Prakticky celou dobu někdo sedí v interiérové dekoraci a mluví a mluví, ven se podíváme zřídkakdy, o bojových scénách si můžeme nechat jen zdát. Z chudáka E.Beneše tady zbyla už jen karikatura. Vypadá to spíše jako tv inscenace. ()
Jedna hvězda jako zadní vrátka. Kdyby to náhodou nebylo špatně natočeno. Vypnuto při prvním slovním spojení "súdruh Husák". ()