Jageun yeonmot

Hvězdně obsazený snímek zpracovává pro Korejce nechvalně známou událost vázanou k mostu u vesnice Nogunri, kde v červenci 1950 příslušníci americké armády zmasakrovali desítky bezbranných válečných uprchlíků. Nicméně tvůrci k předmětu přistoupili tím nejodpornějším způsobem, jaký se mohl nabízet – sentimentální exploatací zahalenou do vykastrovaného hávu těžkotonážního kýče. Překvapivě film nesměřuje k přímé kritice Američanů; místo obžalování jednotlivých vojáků se viní abstraktní velení. Přitom protiamerické nálady jsou v Koreji silně přítomné. Naopak se zde vyzdvihuje obecný úděl nebohých vesničanů ve válce. Z toho v praxi vychází doslova zářivý úvod (budoucí oběti s úsměvy od ucha k uchu se promenují v čisťounkém bílém oblečení venkovskou idylou uprostřed křiklavě zelených polí), ale především naprosto zničující esence kýče: velký celek mostu, po němž přecházejí váleční uprchlíci za doprovodu teskné hudby a přes to je naklíčovaná počítačově vytvořená animace ladně plovoucí velryby s mládětem! Velryby se znovu objevují ještě v posledním záběru filmu, ale tentokráte ještě umocněny západem slunce s červánky, které vítají navrátivší se děti, které masakr přežily, do rodné vesnice. Jinými slovy válečná tragédie podaná jako motiv na laciný ručník z tržnice či nálepku na kapotu tiráku. Krom toho je dílo protkáno krajně schematickými scénami s přesně odhadnutelným vývojem, které nepokrytě a se stupidní prvoplánovostí hrají na emoce národně uvědomělého publika. Čpící korunu tomuto exkrementu nasazuje tristně laciné technické provedení připomínající klon českých televizních inscenací a Eda Wooda Jr. (scény masakru podkopávají speciální efekty střelby připomínající laserové bitvy ze space oper a zkreslení obrazu pomocí jednoho ze základních efektů každého domácího střihového programu). (20.09.2009)

S tou velrybou sa mi to este stale nepodarilo zistit... . (13.10.2009)

Tohle se mi fakt nelíbilo a to s tou velrybou už byl vrchol... (23.07.2011)