George C. Scott jako John Russell - hlavní postava filmu, učitel a hudební skladatel ztrácí při autonehodě manželku s dcerkou. Přestěhuje se do obrovského starého domu. Po nastěhování slýchává každé ráno neznámé rány... Míček po zesnulé dcerce si bezstarostně hopsá po schodech z patra přesto, že byl zavřený v sekretáři... A proč jsou dveře do podkroví zamaskovány regálem? Výskyt něčeho děsivého nabývá na intenzitě. John Russel začne pátrat po bývalých obyvatelích tohoto domu...(Kulihrášek)
Opravdu dobrých kanadských hororů moc neznám (je to dáno hlavně tím, že jsem viděl především ty s označením TV film a ještě k tomu ne moc vydařené), ale tento starší kousek bych klidně zařadil mezi TOP 5 z jejich produkce. Je to dáno především samotným pojetím, které nám Peter Medak naservíroval doslova na stříbrném podnose. Tato směsice duchařiny a kriminální zápletky nám totiž nabídne opravdu slušnou atmosféru již od prvních minut a v tomto tempu pokračovala téměř po celou dobu. Nejednoho diváka jistě zamrazí už při úvodní nehodě u zasněžené silnice.
To nejdůležitější však na nás čeká až v samotném domě. Ten už sám o sobě nevypadá jako zrovna nejideálnější místo k životu. Zpustlé potemnělé panství, kde každý zvuk nahání hrůzu – zvláště když v něm přebýváte sám a to ještě nemáte ani páru o jeho děsivé minulosti. I zde na nás totiž čeká podkrovní pokojík, který měl zůstat navždy utajen před zvědavci, ale jak už to tak bývá, někdo nebo spíš něco zařídí, aby tomu bylo jinak. My tak díky hlavnímu hrdinovi začneme postupně rozplétat ono hrůzné tajemství, jenž nikdy nemělo vyplout napovrch. Nejprve si musíme vystačit jen s náznaky, zvuky, vidinami, ale jakmile se detektivní stránka příběhu rozjede na plné obrátky, čeká nás nejedno zajímavé překvapení. Chtěl bych především ocenit herecký výkon George C. Scotta, který svou úlohu tahouna zvládl velice obstojně. To samé v bleděmodrém platí i pro Ricka Wilkinse, který měl na starost hudební doprovod. Ten mé sluchové ústrojí uspokojil více než bych si snad i zasloužil. The Changeling tak sice není úplně geniálním dílem, ale nadprůměrnou kvalitu bezesporu má a určitě stojí za pozornost. 70%(4.3.2018)
V každom prípade skvelé strašidelné scény, sa strácajú v prívale nudy vyvierajúcej okolo. Skúmanie a vyšetrovanie okolností, ktoré vedú k paranormálnym javom, sú zdĺhavé a myslím si, že strihačove nožničky boli v tomto prípade príliš vľúdne. Budete sa tešiť na každú jednu zimomriavkovú scénu, ale paradoxne budete sklamaní z toho, že sa po každej z nich opäť okušete nudou.(13.2.2015)
Kladu si otázku, co by mě vlastně mělo děsit na příběhu, v němž duch protagonistovi nijak neubližuje, neohrožuje jeho a nikoho jiného a je vlastně v pozici bezbranné oběti, která jen pasivně čeká na jakousi formu vysvobození. Stejně jako třeba u filmu Full Circle mi trochu vadí, že se původně tajuplné vyprávění zvolna překlopilo v tuctovou detektivku, kde hrdina chladně a racionálně dedukuje a rozplétá jako kriminální případ něco, co by mělo být strašidelné svou iracionalitou. Přesto má The Changeling velmi dobré momenty (při spiritistické seanci jsem ani nemrkal). 50%(6.7.2012)
Zajímavý kanadský horor, který funguje na principu strachu z neviděného. Ač se vlastně jedná o duchařský příběh, žádných duchů, přízraků, ani prvoplánových lekaček se zde nedočkáme. V podstatě tak, jako Ti druzí. Viditelně zde není vlastně nic, z čeho bychom měli nadskakovat. A přesto The Changeling výborně funguje. Má atmosféru, děsivou hudbu a daří se mu decentně navodit strach a napětí za použití jednoduchých, ale nesmírně účelných prostředků. Otevírající se dveře za zády hlavní postavy hrající na klavír, balónek kutálející se ze schodů či POV. Luxusní obrovský barák má své kouzlo, stejně jako temnou historii, zákoutí a místnosti schované pod nánosy prachu. Jakmile se však dozvíme, co se vlastně stalo a kdo že to ve starém domě nemůže najít klidu, mysteriózno jako by se začalo rozplývat a snímek se přehoupne do detektivního pátrání. Příběh tím jakoby lehce ztratí něco ze své poctivě budované atmosféry. To však nevadí, pozornost jsem dokázala udržet i nadále, až do finálního "zúčtování."(30.4.2016)
Velmi solidni ducharina, ktera nam vyjevi, ze mrtvola ve studni pod barakem neni zadny japonsky novotvar, stejne jako tragicky zacatek v DESCENTOVI. Ale z5 k filmu - k dokonalosti mu jeste krucek chybi, ale presto se jedna o zakladni kamen vetve "prokletych strasidelnych domu" se vsim, co k tomu patri - roztristehe sklo, vrzajici schody, bouchajici dvere, detske hlasy, spiritisticka seance a hlavne Scott, ktery je v roli muzikalniho vysetrovatele zuper.(6.4.2006)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
SOLOM.
Opravdu dobrých kanadských hororů moc neznám (je to dáno hlavně tím, že jsem viděl především ty s označením TV film a ještě k tomu ne moc vydařené), ale tento starší kousek bych klidně zařadil mezi TOP 5 z jejich produkce. Je to dáno především samotným pojetím, které nám Peter Medak naservíroval doslova na stříbrném podnose. Tato směsice duchařiny a kriminální zápletky nám totiž nabídne opravdu slušnou atmosféru již od prvních minut a v tomto tempu pokračovala téměř po celou dobu. Nejednoho diváka jistě zamrazí už při úvodní nehodě u zasněžené silnice. To nejdůležitější však na nás čeká až v samotném domě. Ten už sám o sobě nevypadá jako zrovna nejideálnější místo k životu. Zpustlé potemnělé panství, kde každý zvuk nahání hrůzu – zvláště když v něm přebýváte sám a to ještě nemáte ani páru o jeho děsivé minulosti. I zde na nás totiž čeká podkrovní pokojík, který měl zůstat navždy utajen před zvědavci, ale jak už to tak bývá, někdo nebo spíš něco zařídí, aby tomu bylo jinak. My tak díky hlavnímu hrdinovi začneme postupně rozplétat ono hrůzné tajemství, jenž nikdy nemělo vyplout napovrch. Nejprve si musíme vystačit jen s náznaky, zvuky, vidinami, ale jakmile se detektivní stránka příběhu rozjede na plné obrátky, čeká nás nejedno zajímavé překvapení. Chtěl bych především ocenit herecký výkon George C. Scotta, který svou úlohu tahouna zvládl velice obstojně. To samé v bleděmodrém platí i pro Ricka Wilkinse, který měl na starost hudební doprovod. Ten mé sluchové ústrojí uspokojil více než bych si snad i zasloužil. The Changeling tak sice není úplně geniálním dílem, ale nadprůměrnou kvalitu bezesporu má a určitě stojí za pozornost. 70%(4.3.2018)
corpsy
V každom prípade skvelé strašidelné scény, sa strácajú v prívale nudy vyvierajúcej okolo. Skúmanie a vyšetrovanie okolností, ktoré vedú k paranormálnym javom, sú zdĺhavé a myslím si, že strihačove nožničky boli v tomto prípade príliš vľúdne. Budete sa tešiť na každú jednu zimomriavkovú scénu, ale paradoxne budete sklamaní z toho, že sa po každej z nich opäť okušete nudou.(13.2.2015)
Oskar
Kladu si otázku, co by mě vlastně mělo děsit na příběhu, v němž duch protagonistovi nijak neubližuje, neohrožuje jeho a nikoho jiného a je vlastně v pozici bezbranné oběti, která jen pasivně čeká na jakousi formu vysvobození. Stejně jako třeba u filmu Full Circle mi trochu vadí, že se původně tajuplné vyprávění zvolna překlopilo v tuctovou detektivku, kde hrdina chladně a racionálně dedukuje a rozplétá jako kriminální případ něco, co by mělo být strašidelné svou iracionalitou. Přesto má The Changeling velmi dobré momenty (při spiritistické seanci jsem ani nemrkal). 50%(6.7.2012)
Aluska88
Zajímavý kanadský horor, který funguje na principu strachu z neviděného. Ač se vlastně jedná o duchařský příběh, žádných duchů, přízraků, ani prvoplánových lekaček se zde nedočkáme. V podstatě tak, jako Ti druzí. Viditelně zde není vlastně nic, z čeho bychom měli nadskakovat. A přesto The Changeling výborně funguje. Má atmosféru, děsivou hudbu a daří se mu decentně navodit strach a napětí za použití jednoduchých, ale nesmírně účelných prostředků. Otevírající se dveře za zády hlavní postavy hrající na klavír, balónek kutálející se ze schodů či POV. Luxusní obrovský barák má své kouzlo, stejně jako temnou historii, zákoutí a místnosti schované pod nánosy prachu. Jakmile se však dozvíme, co se vlastně stalo a kdo že to ve starém domě nemůže najít klidu, mysteriózno jako by se začalo rozplývat a snímek se přehoupne do detektivního pátrání. Příběh tím jakoby lehce ztratí něco ze své poctivě budované atmosféry. To však nevadí, pozornost jsem dokázala udržet i nadále, až do finálního "zúčtování."(30.4.2016)
YURAyura
Velmi solidni ducharina, ktera nam vyjevi, ze mrtvola ve studni pod barakem neni zadny japonsky novotvar, stejne jako tragicky zacatek v DESCENTOVI. Ale z5 k filmu - k dokonalosti mu jeste krucek chybi, ale presto se jedna o zakladni kamen vetve "prokletych strasidelnych domu" se vsim, co k tomu patri - roztristehe sklo, vrzajici schody, bouchajici dvere, detske hlasy, spiritisticka seance a hlavne Scott, ktery je v roli muzikalniho vysetrovatele zuper.(6.4.2006)