George C. Scott jako John Russell - hlavní postava filmu, učitel a hudební skladatel ztrácí při autonehodě manželku s dcerkou. Přestěhuje se do obrovského starého domu. Po nastěhování slýchává každé ráno neznámé rány... Míček po zesnulé dcerce si bezstarostně hopsá po schodech z patra přesto, že byl zavřený v sekretáři... A proč jsou dveře do podkroví zamaskovány regálem? Výskyt něčeho děsivého nabývá na intenzitě. John Russel začne pátrat po bývalých obyvatelích tohoto domu...(Kulihrášek)
Už mě ty silně afektované fistule ve skoro všech starších hororech začínají vážně rozčilovat. Jeden nekontrolovatelný ječák zabije strašidelnou atmosféru spolehlivěji než hromada počítačových efektů. Jinak je ale The Changeling celkem fajn, tajemný dům hrůzy působil dost zlověstně na to, abych si občas strnule zaskřípal zuby.(28.7.2019)
Zajímavý kanadský horor, který funguje na principu strachu z neviděného. Ač se vlastně jedná o duchařský příběh, žádných duchů, přízraků, ani prvoplánových lekaček se zde nedočkáme. V podstatě tak, jako Ti druzí. Viditelně zde není vlastně nic, z čeho bychom měli nadskakovat. A přesto The Changeling výborně funguje. Má atmosféru, děsivou hudbu a daří se mu decentně navodit strach a napětí za použití jednoduchých, ale nesmírně účelných prostředků. Otevírající se dveře za zády hlavní postavy hrající na klavír, balónek kutálející se ze schodů či POV. Luxusní obrovský barák má své kouzlo, stejně jako temnou historii, zákoutí a místnosti schované pod nánosy prachu. Jakmile se však dozvíme, co se vlastně stalo a kdo že to ve starém domě nemůže najít klidu, mysteriózno jako by se začalo rozplývat a snímek se přehoupne do detektivního pátrání. Příběh tím jakoby lehce ztratí něco ze své poctivě budované atmosféry. To však nevadí, pozornost jsem dokázala udržet i nadále, až do finálního "zúčtování."(30.4.2016)
Slušně atmosférická duchařina s detektivní zápletkou. Neklidný duch jednoho nepěkně zemřelého nebožtíka dojde klidu až po posmrtném vyrovnání účtů s jistým nesympatickým dědkem, kterému dobře tak. Já bych ovšem býval uvítal více té duchařiny a méně detektivnosti, i když celkově spokojenost. S moderními duchařskými nerváky se film samozřejmě v působivosti na divákovu nervovou soustavu nemůže měřit, ale u milců retra zase nasbírá body za svou ryzí sedmdesátkovost (i když je už z osmdesátého). A potěší i příjemná klavírní hudba.(11.6.2016)
Kladu si otázku, co by mě vlastně mělo děsit na příběhu, v němž duch protagonistovi nijak neubližuje, neohrožuje jeho a nikoho jiného a je vlastně v pozici bezbranné oběti, která jen pasivně čeká na jakousi formu vysvobození. Stejně jako třeba u filmu Full Circle mi trochu vadí, že se původně tajuplné vyprávění zvolna překlopilo v tuctovou detektivku, kde hrdina chladně a racionálně dedukuje a rozplétá jako kriminální případ něco, co by mělo být strašidelné svou iracionalitou. Přesto má The Changeling velmi dobré momenty (při spiritistické seanci jsem ani nemrkal). 50%(6.7.2012)
Kvalitni, u nas prakticky neznama, ducharina, vyuzivajici skoro vsech klasickych postupu. Male deti, bouchajici dvere, spiritisticke seance, dum s tajemnou minulosti a mnoho dalsiho. To vse postavene na dobrem pribehu a ponorene do huste atmosfery, navic okorenene vybornym vykonem George C. Scotta v roli skladatele, ktery ztratil rodinu a odjizdi do noveho domova zapomenout. Je to hodne podobne prvnimu dilu Amittyville, jen to ma navic lehce detektivni zapletku a poradne finale. Je to proste lepsi.(20.12.2004)
Davies182
Už mě ty silně afektované fistule ve skoro všech starších hororech začínají vážně rozčilovat. Jeden nekontrolovatelný ječák zabije strašidelnou atmosféru spolehlivěji než hromada počítačových efektů. Jinak je ale The Changeling celkem fajn, tajemný dům hrůzy působil dost zlověstně na to, abych si občas strnule zaskřípal zuby.(28.7.2019)
Aluska88
Zajímavý kanadský horor, který funguje na principu strachu z neviděného. Ač se vlastně jedná o duchařský příběh, žádných duchů, přízraků, ani prvoplánových lekaček se zde nedočkáme. V podstatě tak, jako Ti druzí. Viditelně zde není vlastně nic, z čeho bychom měli nadskakovat. A přesto The Changeling výborně funguje. Má atmosféru, děsivou hudbu a daří se mu decentně navodit strach a napětí za použití jednoduchých, ale nesmírně účelných prostředků. Otevírající se dveře za zády hlavní postavy hrající na klavír, balónek kutálející se ze schodů či POV. Luxusní obrovský barák má své kouzlo, stejně jako temnou historii, zákoutí a místnosti schované pod nánosy prachu. Jakmile se však dozvíme, co se vlastně stalo a kdo že to ve starém domě nemůže najít klidu, mysteriózno jako by se začalo rozplývat a snímek se přehoupne do detektivního pátrání. Příběh tím jakoby lehce ztratí něco ze své poctivě budované atmosféry. To však nevadí, pozornost jsem dokázala udržet i nadále, až do finálního "zúčtování."(30.4.2016)
JASON_X
Slušně atmosférická duchařina s detektivní zápletkou. Neklidný duch jednoho nepěkně zemřelého nebožtíka dojde klidu až po posmrtném vyrovnání účtů s jistým nesympatickým dědkem, kterému dobře tak. Já bych ovšem býval uvítal více té duchařiny a méně detektivnosti, i když celkově spokojenost. S moderními duchařskými nerváky se film samozřejmě v působivosti na divákovu nervovou soustavu nemůže měřit, ale u milců retra zase nasbírá body za svou ryzí sedmdesátkovost (i když je už z osmdesátého). A potěší i příjemná klavírní hudba.(11.6.2016)
Oskar
Kladu si otázku, co by mě vlastně mělo děsit na příběhu, v němž duch protagonistovi nijak neubližuje, neohrožuje jeho a nikoho jiného a je vlastně v pozici bezbranné oběti, která jen pasivně čeká na jakousi formu vysvobození. Stejně jako třeba u filmu Full Circle mi trochu vadí, že se původně tajuplné vyprávění zvolna překlopilo v tuctovou detektivku, kde hrdina chladně a racionálně dedukuje a rozplétá jako kriminální případ něco, co by mělo být strašidelné svou iracionalitou. Přesto má The Changeling velmi dobré momenty (při spiritistické seanci jsem ani nemrkal). 50%(6.7.2012)
obitus
Kvalitni, u nas prakticky neznama, ducharina, vyuzivajici skoro vsech klasickych postupu. Male deti, bouchajici dvere, spiritisticke seance, dum s tajemnou minulosti a mnoho dalsiho. To vse postavene na dobrem pribehu a ponorene do huste atmosfery, navic okorenene vybornym vykonem George C. Scotta v roli skladatele, ktery ztratil rodinu a odjizdi do noveho domova zapomenout. Je to hodne podobne prvnimu dilu Amittyville, jen to ma navic lehce detektivni zapletku a poradne finale. Je to proste lepsi.(20.12.2004)