poster

Miluješ mě? (studentský film)

Krátkometrážní

Česko, 2007, 36 min

Režie:

Jan Chramosta
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Nihlathak
    **

    Není to nic převratného. Vždyť ten režisér má potenciál... no asi bych chtěl víc než jenom normalitu. Standard. Všichni tu píšou o žití, bytí... já tady napíšu o blití. Že prý o Janu Chramostovi uslyšíme. Možná. Jen doufám že to nebude další budoucí hořkosladký komediant, to už bych ho uznával víc, kdyby točil porno, než tohle. Pane Chramosta, přesto ale docela dobré dílko.(1.10.2008)

  • Endyis
    **

    tohle mi moc nesedlo... sálá z toho na mě moc současný český film, což mi dvakrát neimponuje. Bral bych trošku svébytnější pojetí. Nevím jestil je vůbec správná volba pro takovýto příběh krátkometrážák. Těžko se to tam pak více "vyrýsuje"... Ovšem sděluji můj názor, netvrdím, že to je špatné, nebo že si to nenajde své diváky...(17.12.2008)

  • Benedygtus
    ***

    Ma to myslenku, ktera se podarila sdelit v tomto 36minutovem "studentskem filmu", ale co me neuveritelne celou dobu sledovani stvalo, je snaha mit za kazdou cenu originalni pohled-zaber kamerou, byly tam i zabery v tomto stylu, ktere se mi libili, ale tri ctvrtiny z nich me opravdu vadilo a prislo mi, ze spise zpusobuji zmatek. Naopak prijemna byla hudba. 65%(22.5.2011)

  • Vančura
    **

    Tohle se mi sledovalo nelehko. Brnkání na vážnou strunu v kombinaci s nepřesvědčivými herci a zbytečně dlouhou stopáží, to je smrtící kombinace. Vyloženě mám problém s Milanem Hajnem, vadí mi jeho herectví a vadí mi jeho vzhled tragéda, kterým je nejspíš i ve skutečnosti (?) :) "Miluješ mě?" je šlápnutím vedle a asi nejslabším Chramostovým filmem. Jedna hvězda za sympatickou upřímnost celého filmu (navzdory všem WTF momentům!), druhá za DIY romantiku à la hořící svíčka v prázdné flašce od gambáče :)(25.5.2011)

  • ScreamJay
    ***

    Ne, bez srdce nemůžeme milovat. Ale mít srdce, to ještě neznamená, že budeme milováni. Tohle bylo asi to první, co mě napadlo po zhruba pěti minutách tohohle kraťasu, když jsem se tak letmo zamyslel, jakou hodnotu má tahle věta Miluješ mě?. Zkrátka jsou témata, co se topí v hloubce a pak taková, co hloubku mají. Prostou, lidskou, surovou, nepřikrášlenou hodnotu. Když jsem byl upozorněn na novější kraťas Jana Chramosty, černobílou letmou poetiku Kouzelný most (2008) (který se mi mimoděk poměrně líbil), neváhal jsem a pustil se i do tohohle staršího kousku. Zmíněná syrovost všedního lidského bytí a výpovědně silné téma duševní choroby v kontrastu s mladickou láskou - kdepak, není jednoduché udělat z toho uvěřitelný, plynulý a upřímný film. Honzovi se to tady povedlo napůl. Úvodní prozářená sekvence na mě působila jako nějaký segment z balkánské kinematografie, avšak ono propojení divadelní poetiky (poměrně zvláštně napsaných dialogů) a té zmíněné nepojmenované krutosti prosté reality, se v mých dojmech trochu tlouklo.Narozdíl od Kouzelného mostu trochu zmatené záběry, střih i některé přechody mezi snem, realitou a okamžiky štěstí. Naopak pochválit musím akustickou kytaru u hudebního doprovodu, neboť právě souzvuk šestistrunky umocňuje jakýkoliv z niterně prožívaných pocitů. S úsměvem jsem přešel malou roličku neVyvoleného Saši Nikitina, s lehkým uzarděním hluboký a sladce „naivní“ pohled Sandry Černodrinské a s uznáním vyvedenou finální sekvenci v dešti (bezeslov vyjádřené maximum). Co říct závěrem? Méně je někdy více a i když to nic nemění na faktu, že odvyprávěno bylo upřímně, přeci jen tady musím sáhnout k hodnocení [6/10].(13.8.2008)